Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Aetherius Obscuritas - Mártír

Aetherius ObscuritasMártír

Sorgh17.10.2020
Zdroj: CD (058GD/PRG-33064), promo od vydavatele
Posloucháno na: Technics SL PG 490, Dual CV 1400, Bandcamp
VERDIKT: Pravověrný blackmetal, který po svých posluchačích nežádá vyšší vzdělání. Nechce vlastně vůbec nic. Asi takové je album Martír, které dorazilo z úrodných lánů Maďarska.

Už dlouhá léta z maďarských polí škréká blackmetalová horda o dvou členech Aetherius Obscuritas. Od jejich prvního dema uběhlo dlouhých sedmnáct let a během nich tohle metalové duo vydalo osm dlouhometrážních desek. To je úctyhodný počet ve srovnání s jinými, na druhou stranu je nutné se na celou věc podívat z úhlu kvality. U něj neplatí žádný sinus ani kotangens, které jdou snadno spočítat, ale měřit se musí mírou vlivu hudební múzy. To už tak lehké není, ale u Aetherius Obscuritas ji evidentní, že ji na svých cestách minuli.

 

Album Mártír z letošního dubna svědomitě kuje železo žhnoucí víry. Tou je představa, že black metal musí být ostrý jako rašple, rychlý coby vítr a nesmí se v něm motat zbytečně mnoho komplikujících složek. Proto má ve vínku jednoduchost, suchopárný děj a v podstatě primitivní (ne)vývoj. Pro mě to album bylo buď jakousi zkouškou anebo trestem za to, že jsem v dětství trhal mouchám křidýlka. Jestli platí za bé, dobře mi tak, ale opakovaně bych takovou maturitou procházet nechtěl. Že jsem vydržel poslouchat celé album do konce, bylo jen otázkou povinnosti něco o něm napsat. Svoji roli sehrála i jistá otužilost mé schránky, ale ani jedno neřešilo konečný problém něco sepsat. Prostě jsem nevěděl na co upozornit, co okomentovat.

 

Mártír je plochá, nezáživná deska  a neumím si dost dobře představit, koho by mohla vzrušit víc než mytí nádobí. Nejde ani tak o neum či neschopnost krotit své nástroje. Tady je vše v pořádku a bzukot maďarských včelínů zní jako všude jinde, včely prostě jinak bzučet neumí. Ani mě neuráží utopené bicí, které se místy naprosto ztrácí a výraznějším hlasem se projevují jen klepačky. Beru to jako určitý znak undergroundu a true black metalu, kde se na dokonalost  nehraje. O to větší důraz by ale měl být kladen na věci okolo, na atmosféru, zajímavé melodie nebo nápadité aranže. S těmi jsem moc nepočítal, protože by popřely plánovanou syrovost a špinavou upřímnost, takže v pořádku. Ovšem na jiných místech se zapracovat dalo a výsledkem nemuselo být tohle "demo", které z hudebního hlediska nenabízí lautr nic. Skladby opakují notoricky známé postupy a jedině akustická instrumentálka Beyound The Walls narušuje jeho jednotvárnou linii. I v jejím případě mě ale neopouští pochybnosti o smyslu existence zbytečností.

 

Být masochista, pouštěl bych si Mártír několikrát za den. Protože se mám ale rád, tak album odložím k ledu a budu doufat, že mrazák nebude povolovat tak rychle jako ledovce za polárním kruhem.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky