Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Altars Ablaze - Life Desecration

Altars AblazeLife Desecration

Garmfrost8.9.2022
Zdroj: mp3 / promo od vydavatele
Posloucháno na: všem možném
VERDIKT: Ultimátní nářez bez zbytečných příkras.

Není to tak dlouho, co jsme tady opěvovali nové album Heaving Earth – Darkness of God. Ptáte se, proč začínám o Heaving Earth, když je řeč o Altars Ablaze? Znalci už dávno ví, že obě kapely spojuje nejen jméno kytaristy Tomáše Halamy, ale rovněž bývalých členů HE – zpěváka Seppa či basáka Pavla Šatry. Sepp se zase potkal v Supreme Conception s Frankem Šerákem a celou tuhle partu doplnil rytmický diktátor Peter Heteš (Elysium, live-bubeník Cult of Fire…). Nezdá se to, bez debat hvězdný projekt extrémního vesmíru je na světě.

 

Kdo by ovšem při pohledu na sestavu čekal technické parádičky, progres nebo něco takového, čekal by marně. Altars Ablaze je dalek všech změkčovadel, progu a krkolomných vylomenin. Na svém debutu Life Desecration, který vychází pod značkou tuzemského labelu Lavadome Production, vypustili stavidla pravověrného extrému. Kapela vznikla proto, aby běsnila a zuřila. Ve svém stylu spojují svoji lásku k americkým vzteklostem typu Morbid Angel, Hate Eternal nebo Angelcorpse a severskému black metalu. To tvrdí promo materiál, něco nastínil v našem rozhovoru Tomáš, a já hned při prvním poslechu souhlasil. Všechno to tam je!

 

altarsablaze

 

Album na nic nečeká, jde rovnou na věc. Bez intra, rovnou masakr. Deathová surovost a cit pro techniku jsou vmíchány do chutné krmi, ta je následně ochucena vodami barbarského blacku. Nijak zvlášť se nezpomaluje, raubírna drtí, řeže, sype… Lyrický doprovod rovněž neopěvuje krásy noci ani nefilozofuje. Naopak! Na pranýř se bere stylově křesťanská morálka, pokrytectví a chladná schopnost obětovat pro své účely druhého. Sepp řve jak rozlícený ďas. Tu growluje tu screamuje, jeho zle mrazivý projev by se hodil do sestavy nejedné severské blackařiny.

 

Ultimátní nátuře samozřejmě odpovídá půlhodinová stopáž, díky které album nesleví v nátlaku ani na okamžik. Album se nahrávalo u Otyna v jeho vyhlášeném Davos Records. Mixu s masteringem se chopil Chris Erkens z Cyphx Audio, který ošetřil album další kapely z tábora Lavadome a sice Cambion a jejich Conglagrate the Celestial Refugium. Nutno uznat, že obě kapely mají společného víc než pouze vydavatele a zvukového mistra. Altars Ablaze i Cambion pojí neúprosný tah na branku, s níž ukazují, že hranice brutality a extrému lze stále posouvat, aniž by se slevilo z precizního muzikantství. Když jsem se zastavil u lidí zvenčí, kteří pomáhali skupině s jejím prvorozeným potomkem na svět, neměl bych pozapomenout na parádní artwork z dílny Belial Necroarts (Cultum Interitum, Gaera…), a v neposlední řadě na logo od mistra Szpajdela.

 

 

Vůbec netuším, zda se jedná o jednorázovku či první album v řadě. Nyní si užívám prvotřídní black/death. Life Desecration patří mezi to nejzajímavější, čeho jsou naše luhy a háje schopny nabídnout. Nepřeháním. Výstavní muzikantství i tvůrčí umění se v tvorbě Altars Ablaze perou o pozornost. Debut jak víno!


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Wagi / 9.7.23 18:16

Nastal čas se posunout, vývoj....... to jsou takový fráze, že bych někoho nakopal do prdky :)) V podstatě tady máme novou kapelu od doby Withering Illusions and Desolation až po Only the Wind Remembers... Samotnej To Lay like Old Ashes byl už odklon :D každopádně mám rád jejich první alba, ten zbytek už neee at jsem se na comeback těšil, to album jsem slyšel párkrát a hotovo..... Poslouchám kapely protože se mi líbí - po 25 letech jsem došel k názoru že progres je leda k nasrání :D když to hrajou dobře at si to valej - pokud chcete progress a na každým albu poslouchat jinou skupinu najděte si víc různejch žánrů či skupin..... Tohle honění progresu je zhovadilost a důkazem je samotnej fakt, že většina skupin a kapel na scéně a TOPEk v rámci žánrů jsou držáci a jedou si to svoje oproti těmhle hipster recenzentům, kteří si pořád honěj ten svůj progress a vývoj.... To prostě není o tom udělat 20x různejch alb pod 1 skupinou na to jsou vedlejší projekty, jiné skupiny, solovka a většina rozumných umělců to naštěstí chápe.... Tenhle comaback nemá v rámci stylu ani jmnéna význam a to říkám jako člověk, co miloval a miluje Withering Illusions and Desolation a i když jsme zjistili, že původní CDR verze co se stahovala v ČR má takovej zahulenej feeling protože byla z kazety a originální cd je mnohem čistčí :D

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Bhut / 20.10.22 7:41odpovědět

Safra, tohle je lahůdka!

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky