Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Anathema - A Natural Disaster

AnathemaA Natural Disaster

Victimer9.10.2012
Zdroj: CD
Posloucháno na: PC
VERDIKT: Nejosobitější album ANATHEMA za posledních deset let. Exkurze do vyšších pater obrazotvornosti v symbióze s působením přírody a vesmírných početí našich smyslů.

Nejlepší vánoční hudba je ANATHEMA. Tímto rčením se řídím od vánočních svátků LP 2003, kdy jsem byl poctěn jedním z dárků ve formě tehdy nového alba "A Natural Disasater". A díky tehdejší klidné a přátelské atmosféře mi nedalo mnoho práce si jej zamilovat a zařadit po bok těch vůbec nejoblíbenějších nahrávek, které do té doby trůnily v poličkách. Uznávám, že milovat ve dnech Vánoc album s názvem "Přírodní katastrofa" je trochu bizarní, ale hudebně mi deska do těchto chvil sedla náramně. Osobně jsem tehdy zažíval docela zvláštní období a všechny vjemy a pocuchané nervy se obrátili v pomocnou ruku, kterou podala v pravý okamžik právě ANATHEMA.

 

"A Natural Disaster" je až relaxačním albem. Svátečně uvolněným, ambientně rockovým, se silnou podmanivou atmosférou a oproti předchozímu "A Fine Day To Exit" působí daleko uceleněji a čerstvěji. ANATHEMA zvolili přístup niternějšího zkoumání svých již tak jemných nuancí a promluv k vlastní identitě. V opojném protředí snění, spojení s naturálním oparem zasmušilosti světa. Příroda má v moci náš život, jen ona ukáže kudy se budou ubírat naše příští kroky. "A Natural Disaster" je mimořádně tklivým a hluboce emočním zážitkem. Jeho tóny proudí pohlédnutí do očí přírodních sil, přikrčení se obyčejného člověka, kterého svět kolem něj tolik ovlivňuje. Svůj pohled bych ale směřoval i do míst, kde se mi nahrávka již tolik nezdá. Myslím její závěr, který se až příliš utápí v křehkém vláknu postupů a atmosféra alba tolik specifická pro jeho tři čtvrtiny je najednou někde jinde. Konec alba mě příliš nebaví a spíš bych ho uvítal zkrácené, ale nemyslím tím, že jej ANATHEMA jen plní vatou. Spíš deska jen potichu doznívá, tolik nehypnotizuje a jen dohrává, i když výbušnější pasáž v závěrečné "Violence" se může jevit jako protinázor.

 

Viděno však okem znalého posledních tří výtvorů kapely, volil bych právě "A Natural Disaster" jako nejosobitější a nejpovedenější zastávku ANATHEMA ve své nejmladší pouti kariérou. Kdo si nelibuje atmosféricko-akustické poloze kapely, nemá tu co dělat již od minulé desky, takže jej nevítám ani dnes. Kdo naopak jemnému skladatelství Anglánů propadl, čeká jej necelá hodina dojímavého představení a blízkého setkání naturální druhu. Album s krásným a umělecky přesným coverem k jeho příběhu. K příběhu, kde se setkává klid s pochmurností v ambientně bigbítovém hávu, v rovnováze a nepřílišné snaze tohle vše porušit. Největší sílu "katastrofické" desky spatřuji ve specifické náladě, ve které se odehrává celý její děj.

 

Nejlepší vánoční hudba je ANATHEMA. Varianta setkání s nahrávkou během dnů klidu dalekých všedního živoření dopadla vskutku výjmečně. Z alba necítím tolik bolesti a zmaru, jako spíš vytvoření vlastního charakteru vyjadřování a chuti přiriskovat své cítění, s důkladnějším a hlubším emocionálně působivějším způsobem. Radosti je přesto na desce pomálu. Jen jsou ten vnitřní neklid a nejistota staženy spolu s hudbou na minimum a nejdou v první linii dojmů "A Natural Disaster". Když už se přeci jen ANTHEMA rozhodne trochu zabouřit a povolit svůj vztek, většinou je to v zastřené poloze zvukových experimentů, než tradiční rockovou rytmikou. Are you there? Jste tam? Pokud si všimnete, tento song začíná krátkým zašeptáním slůvka "yes". Vždy si jej neskromně zopakuji, protože právě v tomto místě si uvědomím, že jsem na správném místě a jeden z těch, kdo umí "A Natural Disaster" ocenit. Vnikl jsem v něj a jeho atmosféra na mě neustále výrazným způsobem doléhá.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky