Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Anathema - Falling Deeper

AnathemaFalling Deeper

Victimer9.10.2012
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: PC
VERDIKT: Při pohledu na názvy jednotlivých skladeb se omezím na frázi, že to podstatné na desce najdete, a to 'něco navíc' pak bude vyloženě na subjektivním dojmu a zálibě v minulosti.

Jak už jsem zmínil v recenzi k debutu "Serenades", tento rok se kapela rozhodla exhumovat skladby vlastní dávné minulosti a v rozehrát je v novém hávu. K podobným nápadům se vždy najde mnoho protichůdných připomínek, ale vezmeme-li v potaz tehdejší a dnešní podobu ANATHEMy, čeká nás čin bezpochyby záslužný a umělecky na úrovni. Písně staré až dvacet let dostanou možnost se nést v atmosférickém dnešku kapely a jejich podoba sebe sama se promítne jen do stěžejních momentů. Kdo není unaven čím dál větším podílem akustiky novější tvorby ANATHEMA, je tedy vítán na zajímavé exkurzi v průsmyku časem.

 

Určitě zajímavé je sledovat, jak se při podobných výročích a speciálních nahrávkách, společně setkávají ANATHEMA s My Dying Bride. Ani letos tomu není jinak a oslava je znovu v lecčem podobná. I My Dying Bride překopali své vydané písně (i když nesáhli jen do dávné minulosti), dali jim orchestrální podobu a oslavili tím dvacet let od svého vzniku. ANATHEMA a jejich "Falling Deeper" však působí skromněji. Je většinou daleka dramatických ploch a filmové hudbě, svou orchestraci využívá o poznání jemněji a místo vrstvení ambientních temností, si libuje ve zmíněné unplugged podobě, lehkém samplingu a i smyčce jsou dominantní jen ve vybraných kouscích. Celkový dojem z "Falling Deeper" je o křehkosti a nostalgii v odstínech modré, nikoliv černé barvy. ANATHEMA také oproti kolegům nevyčerpala místo tří disků a spokojila se s jedním. Stejně se ale domnívám, že s podobnými kousky se kapely nestkávají naposledy, už je to prostě dané... i přes vzájemnou odlišnost.

 

''Falling Deeper" je kolekcí skladeb z období, do kterého by bylo vhodné začlenit mimo již druhé demo "All Faith is Lost", na něj navazující dvě EP "Crestfallen" a "They Die" a zmínit je třeba také debut "Serenades" a skvělé druhé album "The Silent Enigma". Ani další EPko "Pentecost III" nezůstane nevyužito. Takže jsme zpět v letech 1991-1995. Některé ze songů se objevují na více nahrávkách, ale to nic nemění na faktu, že jejich velký přerod do nové podoby je vyhotoven až v tomto roce díky "Falling Deeper". Hlavní fragmenty zůstaly zachovány, člověk si u nich s chutí zavzpomíná a dál už se nechá unášet novou cestou, ne nepodobnou snění a příjemnému odpočinku. Do svižnějších otáček se rozjede vlastně jen závěrečná "Sunset of Age".

 

anathema

 

Mám-li se oddávat obdivu, neudělám tak, není to třeba. To, co jsem od "Falling Deeper" očekával, jsem také dostal a práce kapely s emocemi byla vždy na té nejvyšší úrovni. Je to hezké připomenutí, propojení doby minulé s melancholií dneška. A že to není nikterak okázalé? O tom přece ANATHEMA už dávno není. Jsou to nové dny pro zapomenuté skladby a ač je jejich provedení hodně atmosférické, je spíše komorní a netrpí přehnaným přeplácáním. V albu je třeba hledat symbiózu poklidu s potemnělou obrazotvorností. V hlavě nás může pronásledovat myšlenka, že to zkrátka není řadové album a pohled na něj může být zkreslen. Pokud se však posluchač dokáže oprostit i od této "formality", je rázem u nové nahrávky plné skvělých momentů. Věřím, že přístupy k tomuto materiálu se budou lišit, ale stejným způsobem jsem se s tímto konstatováním smířil i v souvislosti s My Dying Bride a narozeninové "Evinta".


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky