Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Animé - Cuts

AniméCuts

Victimer20.10.2012
Zdroj: CD promo
Posloucháno na: JVC UX-H330
VERDIKT: Animé nahráli dobrou desku, která je ozdobou naší scény a zaplaťpánbůh nepůsobí neuměle česky, je mnohem dál. Animé je příslib, schopná kapela.

Na pokračovatele debutové desky brněnských rockerů Animé jsem se velmi těšil. Nejen že je předchází výborná pověst pohodové a kvalitní kapely, ale chválu pějí i samotní hudebníci spřátelených skupin, což určitě potěší. CD "Cuts" vyšlo již nějaký čas zpět, ale k recenzování se na stránkách Echoes dostáváme až nyní. Myslím si, že album na své aktuálnosti mnoho neztratilo, stále působí svěže a jeho přednosti jsou zřejmé. Snažení tria Kučerovský, Otevřel, Pavlík by se dalo nazvat hraním emo rocku nebo také post-grunge, jak si to kdo přebere a přijme za své. Já "Cuts" beru jako vkusné křížení těchto dvou škatulí, doplněných mírnou dávkou psychedelie let minulých. S prvním potomkem Animé - "Sky Above The Wire" jsem se bohužel, kromě jedné písně (Vain) na kompilaci, blíže neseznámil, takže poslech "Cuts" je mým prvním setkáním s touto skromně vystupující skupinou. Animé náleží do stáje Redblacku, kde působí tak trochu v pozadí. Jejich nejznámější tváří bude jistě Jiřík Kučerovský, známý to z působení v prog metalových Forgotten Silence.

 

Zajímavě řešené a přitom jednoduché covery alb, název kapely evokující japonské kreslené seriály, toto mě praštilo do očí nejdřív. Když se pak probírám bookletem "Cuts", napadá mě paralela se spěchem dnešní doby, všeobecným zmatkem, kdy si lidé přestali vážit každé vteřiny života. Ponurá barva, momentky semaforů křižovatek města, kolejí. Kampak asi vedou?

 

Pokud se budeme bavit o hlavní věci - o hudební stránce skupiny, tak musím říci, že zmíněná ponurost byla právě tím prvním dojmem, který na mě dýchl. Dalo by se říct, že ani jedna z devíti skladeb se nikam netlačí, všechny zůstávají vzácně vyrovnány v jedné linii. Každá jen vypoví svůj příběh a vrátí se zpět na své místo. Já bych si sice přál trochu více života do některé z nich, ale to zřejmě nebylo účelem soudržnosti "Cuts". Songy působí, i přes svou záruku neohratelnosti, poměrně uťáple, tak trochu na půl plynu. A to je jistě škoda. Co se týká uspořádání songů samotných, tam nevidím problém, myslím, že to bylo provedeno s citem a výsledek se poslouchá velmi pěkně. Zpěv Jirky Kučerovského působí přesvědčivě, žádné hloupé kňourání, ale zajímavá barva hlasu. Někdy tak zajímavá, že připomene zpěv Jamese Deana Bradfielda z britských Manic Street Preachers, snad způsobem frázování v kombinaci s melodií kytar. Snad ... Celkově na mě "Cuts" působí jako slušně zvlánutá práce. 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

maar / 7.12.12 15:06

Mně se nepodařilo u téhle kapely zjistit, co je na ní tak dobrýho a zajímavýho, jak se tvrdí. I kdyby z těch neuvěřitelných 18 skladeb udělali 10, pořád to pro mě bude nesmírná nuda, vykrádačka 70tých a 80tých let ve smyslu melodií (čili takový sofistikovanější hospodský halekačky) s těma pseudoelektronickýma jakože ambient můstkama, kterým už vůbec nerozumím ... A to ještě Red Album mi bylo docela sympatický, protože to bylo svým způsobem nový, ale tady tohle je fakt už v řadě sada asi 170 až 188 písničky na stejný brdo, se stejným soundem i aranžema, o zpěvu nemluvě. Módu QOTSA jsem chápal, móda Baroness mi uniká ...

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky