|
|
||||||||||

Jedna ze zásadních přísad do evropského metalcoreové výživy, BENEA REACH, se konečně vrací se svou třetí deskou. Atypické melodie a postupy vnesené skvělým debutem "Monument Bineothan", které pak ještě víc rozvedli a popohnali k většímu počtu melodií, to už byl příběh následujícícho, a opět výborného, alba "Alleviat". Limity v tvorbě Norů, zdá se, neexistují a po dlouhých pěti letech se vše podřizuje novince, která odhaluje kapelu v nejvíc přístupné formě, kapelu, která se nebojí zabřednout do čistých vokálů, klidných melodií a už vůbec se nezdráhá přemýšlet nad něčím jako ústup z pozic, neboť onen melacore tam přátelé pořád je.
"Possession" je bezpochyby nejotevřenější dílo, pod nímž jsou BENEA REACH podepsáni. Vztek a vykřičení se z frustrací jsou na albu víc korigovány a stáčeny mimo hlavní tok myšlenek, které tak dopřávají více místa melodiím a krotčím rytmům celkově. To mi pranic nevadí, protože Norové zjevně ví, co dělají, mají to pod kontrolou a novinku mají přesně takovou, jakou chtěli. Občas mám ovšem problém ztotožnit se s jednotlivými místy, ba i skladbami, když si zkrátka nejsem plně vědom, že je v nich všechna potřebná oddanost a trochu vaří z vody. Osobně tak dávám přednost předchozím dvěma nahrávkám z prosté větší uvěřitelnosti a odvázanosti. Novinka je i přes mou malou výtku stále mimořádně kvalitní deskou, i když neobvykle sladkou. Jde jen o to si zvyknout na nastalé změny a nechat si vtlouct BENEA REACH do hlavy ne úplně obvyklým způsobem.

Jak jsem zmínil, tahle kapela byla vždy o zajímavě řešených refrénech a názoru na melodii v coreové muzice obecně. A tahle devíza dnes vyplouvá na povrch mnohem snadněji a její identifikace dá mnohem méně práce než v minulosti. Někdy mám pocit jako kdyby byli BENEA REACH z jiné planety, jako kdyby se zrodili jen pro překvapivá vyhodnocení kam poslat melodickou složku své hudby. Opět poklona, opět civím nechápavě do prázdna. Nebýt podivně jalových meziher, které na mě občas vyplivnou vláčnou šedivou hmotu, byl bych nadšen. Takto jsem vlastně taky, ale s pocitem, že to šlo pokopat ještě mnohem důkladněji. Tak jako tak, osmdesát je hodně, i když do minulosti sahám ještě pro vyšší známkování.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Label:Spinefarm Records
Vydáno:Březen 2013
Žánr:Metalcore / Atmospheric Metal
Ilkka Viitasalo - zpěv
Thomas Wang - kytary, klávesy, zpěv
Martin Sivertsen - kytary
Andreas Berglihn - kytary, programming, zpěv
Mikael Wildøn - baskytara, kytara, klávesy, programming, zpěv
Marco Storm - bicí, kytary, klávesy, programming, zpěv
+ hosté
1. Woodland
2. The Mountain
3. Desolate
4. Nocturnal
5. Crown
6. Empire
7. Shedding Skin
8. Fallen
9. Constellation
10. The Dark
11. Aura

Acherontas
Faustian Ethos

Oranssi Pazuzu
Värähtelijä

7JK
Anthems Flesh

Static-X
Cult Of Static

Boris
W

Alcest
Spiritual Instinct

Inverloch
Dusk | Subside (EP)

Devoid of Thought
Devoid of Thought

The Konsortium
Rogaland

Altar Of Plagues
White Tomb

Asgard
Una Maquina Infernale
Deus Deceptor je nová melo-deathmetalová banda ze severu Finska, které 15. ledna vyjde debutové album Eternal Eclipse. Stane se tak pod labelem Invers...
20.11.2026Deathmetaloví filozofové Contrarian jsou zpět se svým šestým studiovým počinem – Escaping Depravity. Album vychází 27. listopadu u labelu Willowtip.
19.11.2026Nejnovější videoklip z alba My Heart Has No Home od domácí kapeloy Awrizis je ke skladbě Chiroptera. Klik SEM.
19.11.2026Hlásí se Björn ze Stockholmu a jeho atmo-blackový projekt Isvidd, a to s nově vydaným singlem Scars of a Thousand Lakes. Poslech ZDE.
19.11.2026V pátek 27. listopadu se v pražském klubu Subzero potkají dvě kapely, které posouvají hranice současného kytarového experimentu a těžkotonážní psyched...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.