Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Beyond The Ghost - Sundown

Beyond The GhostSundown

Symptom31.5.2022
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: PC / Marshall Major II
VERDIKT: Nečekaně pestrý poslech se spoustou hudebních myšlenek z kategorie "on point".

Sundown je hodinu trvající, košaté hudební dílo o devíti obrazech. Pierre Laplace splétá dohromady elektronické prvky s akustickými a vytváří poutavý obraz futuristické budoucnosti zasazené do Říma roku 2062. Kromě toho je podepsán pod všemi nástroji, produkční i postprodukční činností. Jak je u Cryo Chamber dobrým zvykem, dotek Simona Heata musí být a je otisknut v grafickém zpracování. Na poměry daného žánru, který může ve verzi standard být poměrně plochý hudební zážitek, přeplněný syntetickými zvuky, nabízí Sundown slušné rozkročení mezi zdroji inspirace, ať už jsou zamýšlené nebo domnělé.

Titulní skladba Sundown je zcela správně umístěná hned na úvod alba, protože výstižně definuje jeho záměr - přivodit posluchači chuť objevovat neznámé. Navozuje pocity připlutí k dosud neprobádané pevnině a chvíli jsem měl pocit, že se odněkud vynoří Štěpán Rak a rozezní na strunách své kytary oslavnou skladbu pátého kontinentu Terra Australis. Trojka Lives In Reverse s poněkud otravně vokalizovanou melodií vzdáleně připomíná klávesové sekce od Kauan. Symptaický náznak kreativní rockové noty bohužel spolehlivě zabijí nedůvěryhodný zvuk samplovaných bubnů. Zpěvy ve stylu klasické hudby působí na pozadí více skladeb a má je na svědomí francouzská operní pěvkyně Capucine Meens.

Pětka No Way Out Of This Maze se rozjíždí pomalu, ale slibně. Škoda nedotažené gradace ve stylu EDM, co vyznívá do prázdna díky tomu, že se nakonec vůbec nerozjede. Při dobrém prokomponování to mohlo být stejně velké jako párty v Siónu po tom, co Morpheus dokončil svou řeč začínající slovy: „Zion, hear me.“ Naproti tomu následující pecka Relics využívá svého potenciálu téměř naplno a rozšiřuje paletu nástrojů o cimbál. Velkolepá tečka Obscuration v deseti minutách koncentruje všechny základní atributy alba a navrch přidává ještě elektrickou kytaru se zkreslením signálu někde na úrovni suicidal black-metalové party, chybí tomu však větší nápřah, aby mohla být řeč o skutečné síle. Předchozí obraz Ghosts Marching Home si zahrává s o poznání čitelnější kytarou a servíruje riff mnoha možností bez kompletního vytěžení. Nenaděláte nic, kytara zde platí za pouhý okrajový element na zpestření.

Sundown je třetí album ze série Europa a vykresluje obraz válečné, rozpadající se Evropy, která v boji o moc přichází o rozum. Podle mého čtení situace je nahrávka napěchovaná zajímavým materiálem s přesahy do mnoha směrů. Ne všechny šance se podařilo beze zbytku proměnit, ne vše se povedlo na výbornou. Díky nonverbální podání si jednotlivé skladby uchovávají část tajemství pro sebe a je na posluchači jejich poselství dekódovat nebo mu vetknout své vlastní. A když je pak po všem, dobrý pocit z času stráveného poslechem zůstává.

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky