|
|
||||||||||
Čtverku od Blackfield už poslouchám dost dlouho a je na čase si konečně podtrhnout tlustou fixou objevující se pochybnosti. První dojmy? Bezva deska, příjemný poslech, líbí se moc. Další dojmy? Jednoduchá deska se zbytečně nafouklými aranžemi, která se – ano, to uznávám – poslouchá moc dobře, ale na vyšší příčky osobních dojmů nedosahuje a kdesi pod povrchem se ozývá červík nejistoty a bezzubými ústy špitá cosi o uspěchanosti a nedotaženosti.
Jen tak z principu protáčím v gramofonu staré desky od Genesis a Yes, art rock britské školy má pro mě nepřekonatelné kouzlo, kterému podlehnu vždy. Nasadil jsem vysoko? Oukej, dlouhý oblouk do současnosti a tahám trumfového spodka Stevena Wilsona a třeba jeho poslední sólovku. Stále moc? Dobrá, dobrá, zůstávám věrný jménu Blackfield. Novinka je rychlá, což si lze představit jako výsledek implikace 11 skladeb ~ 31 minuta, a možná už tady je zaseto první semínko nejistoty o promyšlenosti kompozic, které bych očekával jaksi bohatší. Většina skladeb se lehce přehoupne přes dvě až tři minuty, přímočaře prolétne prostorem, zalíbí se jasně načrtnutou strukturou, slušivými melodiemi a pak prostě skončí. Aranžérská bohatost se přitulí, zatahá za rukáv a se zdviženým obočím sem tam ukáže na aktuální Anathemu; i tady se lehce ošívám vnitřním nepokojem. A když už jsme u těch aranží, je to asi věkem, ale v mnoha momentech (v kláveso-symfonických pasážích především) mám z novinky příliš přeslazený a až vlezlý pocit; asi nejsem ještě dost adult rock fan.
Na druhou stranu album bezesporu zaujme vokální rozmanitostí, řada osobností (slovy tři a dva tvůrci Blackfield), představující se v jednotlivých skladbách, dodává nahrávce netradičnosti a barevnosti, i když i v tomto ohledu nejsem plně namlsán – skladbu „Firefly“ s Bretten Andersonem bych s klidem vyhodil. A - a neberte to jako zaujatost – nejraději mám ty s Wilsonem.
Všemu výše napsanému odpovídá i zvuk desky, čisťounký, hedvábný, lehce klouzající éterem, pevně zasazený ve spodku (rytmika je slyšitelná velmi slušně) a plný především ve středech. Aranžérská rozmanitost má pevnou podporu v dynamice, i když oproti předchozí desce se na plug-iny v postprodukci přitlačilo a z desky je cítit snaha najít zlatou střední cestu mezi razancí a přiznáním jemné struktury. Ať tak či onak, ve světle dnešní běžné rockové produkce jde o dosti slušný zvuk, který je radost poslouchat.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Ruadek / 9.10.13 9:12odpovědět
Noví Blackfield kráčí stále dál a od prvních dvou desek, dost podobných Porcupine Tree, už ušli poměrně velký kus cesty. Srovnání s Yes a Genesis naporosto neberu, poslední Wilsonova sólovka mě nijak zvlášť nebaví, Blackfield beru více jako Geffenův projekt. Hostováním dalších hlasů je album barvitější, kratší skladby mi naopak vůbec nevadí a přeslazenost nepociťuji. Album mi sedlo poměrně příjemně, jako vrcholy Blackfield ale i nadále vidím dvě první alba diskografie.
Label:KScope
Vydáno:Srpen 2013
Žánr:pop / art rock
Aviv Geffen – zpěv, kytary, klávesy
Steven Wilson – zpěv, kytary
Seffy Efrati – baskytara
Tomer Z – bicí, perkuse
Eran Mitelman – piano, klávesy
hosté:
Vincent Cavanagh - zpěv (3)
Brett Anderson - zpěv (5)
Jonathan Donahue - zpěv (6)
1. Pills
2. Springtime
3. X-Ray
4. Sense of Insanity
5. Firefly
6. The Only Fool is Me
7. Jupiter
8. Kissed by the Devil
9. Lost Souls
10. Faking
11. After the Rain
Blackfield
V
Acherontas
Amarta अमर्त (Formulas of Reptilian Unification Part II)
Under the Ocean
Dark Waters (EP)
Deftones
Adrenaline
Audiobooks
Astro Tough
Bikkinyshop
How I Met Your Murder (EP )
Renaissance
The Death Of Art (music for empty rooms Vol.1)
Thy Catafalque
Rengeteg
Gojira
Fortitude
Towards Darkness
Tetrad
Brute
Pillory
Jak už jsme oznámili dříve, na MetalGate právě vychází další knižní titul, který se po řadě blackmetalových tentokrát věnuje death metalu a grindcoru....
2.5.2024Pathology zveřejnili klip ke skladbě Psychotronic Abominations z připravované řadovky Unholy Descent, která vyjde 17. května u Agonia Records.
2.5.2024October Tide natočili klip ke skladbě Unprecedented Aggression z loňské řadovky The Cancer Pledge (naše recenze)
1.5.2024Floridští rouhači vydali koncem dubna nové album nazvané Banished By Sin. Obsahuje dvanáct skladeb znějících jako ten správný chlív.
1.5.2024Tradiční festival folklórní hudby Antitrend ročník 2024 se opětovně v Žabčicích u Brna odehraje v sobotu 29. června. Startovat se bude v pravé poledne...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.