Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Blut Aus Nord - Ethereal Horizons

Blut Aus NordEthereal Horizons

Victimer6.12.2025
Zdroj: flac
Posloucháno na: notebook / minivěž / phone / TV
VERDIKT: Jemně soustružená prostorovost se silnými meditativně éterickými účinky. Název alba mluví za vše, Blut Aus Nord se rozletěli po nekonečném prostoru.

Blut Aus Nord, francouzští kazatelé temné blackmetalové avantgardy dovršili třicet let od prvního alba Ultima Thulée. Stali se tvořícími ikonami stylu a každá jejich nová nahrávka provází velká očekávání. Navíc za všechna ta léta nabídli řadu proměn, prolínání a chápání jejich specifického projevu. Patří jim trůn, a kdyby náhodou zrovna neseděli přímo na něm, lze na prstech jedné ruky spočítat další jména, která tomuto stylu přinesla tak zásadní oživení jako oni. Každé nové album se snažíme zachytit a detailně prozkoumat i my na Echoes. Aktuálně po krátké domluvě přišla řada na mě a řádky o čerstvé novince Ethereal Horizons. Možná dobře, když nejsem tolik obratný v surovějších přednáškách posbíraných z nepřeberně přeletů velkého modulu Blut Aus Nord, a více mi vyhovují ty vzdušnější, atmosféričtější.


A mezi takové se Ethereal Horizons nejen řadí, ale svým nastavením jim po stránce prostorovosti či éteričnosti dokonce dominuje. Blut Aus Nord vsadili na jemnou strunu, na dalekonosnou, kosmicky nekonečnou náladovost, na nuance s dalšími již vyzkoušenými žánry (znatelné prvky post rocku, post punku nebo industrialu) a melodickou výpravnost. Narazil jsem na přirovnání k albu Hallucinogen (2019), což v rámci křehké povahy obou desek může být vzájemné pojítko, ale jinak se domnívám, že se alba svým naturelem zásadně liší. Hallucinogen je přímější a údernější, nové album pak o poznání rozjímavější a ve svém klidu zkrátka éteričtější. Blut Aus Nord na sklonku roku 2025 přemítají a silně atakují naše smysly. Musím uznat, že po počátečním rozčarování přišlo na řadu pravé čarování. Ethereal Horizons je silný materiál se silnými účinky.

 


Abychom předešli spekulacím, jak mohla kapela přijít s tak jemným materiálem a jestli to má zapotřebí, když bla bla... přišla s tím a bla bla... tímto albem... Už z minulosti je zřejmé, že přístupnější a melodicky atraktivní poloha je Blut Aus Nord mimo jiné také vlastní, a je to část jejich autorské tváře. Jmenovat položky jejich diskografie nastavené tímto atmosféričtějším směrem mi přijde zbytečné. My se můžeme bavit akorát o počtu vydaných desek, o možné čitelnosti kapely a o jejich inklinaci (za poslední léta) právě k této na vstřebání lehčí a snad i předvídatelnější projekci jejich prostorové hudby. Stále v mezích atmosférického a avantgardního black metalu, samozřejmě. Mám za to, že takto to působí jako letmé seznámení, jako ukázky vypuštěné do éteru, že to možná leckoho odradí. Ta jasná definovatelnost. Ale detailní průzkum samotného díla kapely jako jsou Blut Aus Nord je pořád něčím svátečním a dost často bohatým na celkový prožitek. Jako tomu bylo v minulosti, před pár lety a jako tomu je i dnes.


Ethereal Horizons může působit čitelně a nevzrušeně, ale je potřeba dát průchod jeho pravému odkazu. Po kompoziční stránce dala kapela dohromady velmi důsledně dotažený celek, pevný a celistvý. Prim hraje éterická jemnost, melodie a kosmický třpyt mihotající se nad hutným soukolím duše Blut Aus Nord. Ti dnes předčítají z dálav, nesou se prostorem a vypráví jaký je. Jsou vzletní, většinou vůbec nestojí na pevné zemi a vsakují do sebe sílu kosmických dálek. Dělají to klidně, právě jako by nevzrušeně a jako by tak dělali od nepaměti. Ethereal Horizons je hypnotická přirozenost z nepřirozeného, mimozemského prostředí. Black metal, jehož devízou je vyklidnění a dar přemostit své zlé já do nekonečných dálek, které zlé já léčí a předávat mu dar vědění. Splynutí s pokornou entitou v obklopení plujících horizontů.

 


Blut Aus Nord na novém albu nijak nezlobí. Ano, jejich spodní patra jsou pořád přítomna, ale nyní jsou přikryta velkým závojem kosmické projekce. Je to pořád atmosférický black metal, nebudeme se bavit ani uvažovat o opaku. Ethereal Horizons čerpá z dalších, dnes už příbuzných a kapelou dobře vyzkoušených stylových dokreslení. Jde o sílu nastavení, o momentální sílu celku. Po této stránce je novinka mimořádně kompaktní a atmosféricky přitažlivá kolekce. Nepředvádí žádné novum, sází na prověřené postupy, ale jinak je podává, prezentuje. Takto pojatý materiál je blackmetalový balzám na duši, hladí smysly a nijak neprovokuje. Teče si svým korytem, které naprosto v klidu kontroluje. A je mimořádný v tom, jak vše zpracovává. Třeba jak zapojí psychedelické synťáky v Seclusion, nebo jak dá na čisté vokály právě v této skladbě, nebo v následující The Ordeal. A to jsou jen střípky.


Není se čeho bát, Blut Aus Nord to mají pod kontrolou. Jsou epickými vypravěči křehké tváře sebe sama, dají na prověřené, ale jinak uchopené nitky vlastních postupů. Nešokují, možná na oko klimbají, ale dělají to přesvědčivě a po čertech dobře. Takto vidím nové album Ethereal Horizons jako velmi povedené, aniž bych nijak srovnával a rovnal si vedle sebe další albové zastávky kapely. Být čitelnými a přesto excelovat, to neumí jen tak někdo. Blut Aus Nord ano.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky