Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Chaos Inception - Vengeance Evangel

Chaos InceptionVengeance Evangel

Garmfrost12.2.2025
Zdroj: mp3 / promo od vydavatele
Posloucháno na: phone, Marshall Major IV
VERDIKT: Vengeance Evangel je náladotvornou, technicky vymazlenou brutální krasojízdou...

Brutálního, nebo technického death metalu s chorobnou atmosférou není nikdy dostatek. Tyto smečky často bývají jednostranné. Sází na techniku a náladu neřeší. A naopak. Mezi sakra dobré patří američtí Chaos Inception, kteří na sebe upozornili před třinácti lety, kdy vyšla jejich druhá nahrávka The Abrogation. Tehdy mi učarovala, nicméně pod nánosem další a další muziky, starostí i radostí mi Chaos Inception vyšuměli z hlavy. Třetí album nazvané Vengeance Evangel by mělo být bráno jako krásný dárek ze starších dob, kdy kapely řádily a šokovaly svou nespoutaností. Chaos Inception ovšem nesází pouze na nostalgii nebo retro, či old school. Jsou ve své podstatě radikální pořád stejně, jakoby se na nich běh času v ničem nepodepsal.

 

chaos inception

 

Vengeance Evangel opět vydává český label Lavadome Productions. Což znamená nejen dobře pro kapelu – věřím, že se o ně Honza Fastner stará s láskou, ale také pro nás. Jeho výběr by měl být pro každého jasným signálem, že se jedná minimálně o dobrou muziku. A právě takovou je třetí nahrávka amerických hrdlořezů. Festovní nahrávkou, jakou fans brutální odnože death metalu nutně potřebují.

 

Přemýšlím, co vás při poslechu této výstavní desky liskne po hubě jako první. Chytlavá ilustrace? Cover art od pana Glomby? Delší stopáž a jedenáct skladeb? Nebo příjemně poslouchatelný zvuk, pod kterým je podepsaný Andrea Petucco a MSTR Sound studio? Nebo jednoduše to, že se nový materiál nese v lehce přímočařejším duchu než předchůdce?

 

Sestava kapely se smrskla. Zůstal Matt Barness a Garry White – ten se chopil vokálů. Bicí party výtečně nabubnoval Kevin Paradis, jehož portfolio je neskutečně bohaté. Energie Vengeance Evangel je ukrutná a doslova v posluchači vyvolává intenzivní agresi. Chtete řvát, zabít sebe nebo každého kolemjdoucího. Naštěstí je síla nahrávky taková, že vás vtáhne do sebe, přičemž nebudete schopni věnovat pozornost svému okolí. Miluju sólové vyhrávky pana Barnesse, který umí sekat jako kat, umí drtit mozky, ale také létat v oblacích. Dočkají se jeho obdivovatelé, kterým imponují najazzlé improvizace nabourávající brutální krasojízdu. Instrumenty jsou zde poměrně náročné, ale výše popsanou energií jsou snadno vstřebatelné. Své samozřejmě odvádí gurutální hluboký growl mistra Whita. Garry své hrdlo nešetří. Zvrací jako divé zvíře, mručí jako lev a řve jak na lesy… Ach, to je krásně hnusná slast!

 

Co vám mám povídat, při poslechu si budete užívat. Budete spokojeně mlaskat, jak krásně album zní. Je ponuré a obhroublé, ale čisté a ryzí jako srdce nemluvněte. Tohle je zkrátka právě takový death metal, při jehož poslechu nebudete přemýšlet vlastně o ničem. Necháte se unášet divokostí, trhat explozí nátlakové vlny a budete si užívat virtuozity i brutálního nářezu. Přitom se nejedná o žádný zběsilý extrém. Vše je sladěné, náladotvorné a technicky vycizelované. Mňam!

 

An Early Stream of CHAOS INCEPTION ‘Vengeance Evangel’ LP (2025) | PREMIERE


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky