Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Chaos Invocation - Devil, Stone & Man

Chaos InvocationDevil, Stone & Man

Garmfrost9.3.2022
Zdroj: mp3 / promo od vydavatele
Posloucháno na: všem možném
VERDIKT: Devil, Stone & Man je bez debat nejpřirozenější a nejagresivnější z kapelní diskografie. I přes přímočarost a zuřivost je album opět melodicky poutavé, pod nánosem vzteku bublou protichůdné emoce či lákadla k neustálému objevování odlišných vesmírů.

Přiznám se, že až s letošní novinkou Devil, Stone & Man jsem si k německým satanášům Chaos Invocation našel cestu. Od prvního alba mi bylo jasné, že jednou podlehnu. A to nejen kvůli sestavě v čele s démonem Omegou. Rovněž zbytek osazenstva není pouhým doplňkem věhlasného bubeníka. Borci, kteří tvořili či tvoří v kultech typu Bethlehem, Porta Nigra či Fides Inversa, respektive Valkyrja nemohou nahrát průměrnou hloupůstku. A přece mě předchozí desky míjely. První poslechy bylo vše v pořádku, ale postupně mě přestaly bavit. Od poslechů Devil, Stone & Man jsem si dal delší čas odpočinek a světe div se, i po přestávce si spokojeně mlaskám.

 

chaosinvocation

 

Chaos Invocation bez pardonu patří mezi pilíře (nejen) německé scény. I v rámci evropské, potažmo světové můžeme jejich tvorbu brát coby přínosnou. Jejich syrový black obstojí v konkurenci švédských rarachů Watain či Ondskapt a Valkyrja. Přesně někam mezi ně totiž Chaos Invocation v klidu pasuju. Slyším tytéž ostré do thrashe mrsknuté černočerné sekanice, heavy vyhrávky a sólíčka. Hrdelní hlasový projev divocha M. k pestré mozaice sedí jako prdel na hrnec. O rytmickém pánu bohu Omegovi nebudeme vůbec mluvit. Všichni víme své, uctíváme jej, byť by úcty v klidu snesl víc, umí zapadnout do járku a nevykukovat.

 

Předchozí desky a hlavně Reaping Season, Bloodshed Beyond byly oproti novince pestřejší, rytmicky barevnější, kdežto Devil, Stone & Man je bez debat nejpřirozenější a nejagresivnější z kapelní diskografie. I přes přímočarost a zuřivost je album opět melodicky poutavé, pod nánosem vzteku bublou protichůdné emoce či lákadla k neustálému objevování odlišných vesmírů. Možná právě pro onu přirozenost beze snahy působit profesorsky je pro mě poslech Devil, Stone & Man tolik příjemným. Album se poslouchá samo, ale jen tak se neoposlouchá. Možná až po delším čase, ale zatím se tak neděje. Zvuk alba není žádným překvapením. Všechny desky mají Chaos Invocation dobře ošetřené. K albu patří i dobrý obal. Tentokrát se kapela obrátila na venezuelského umělce Bryana Maitu, jehož umění můžete objevovat na obálkách kapel jako Cultum Interitum, Krolok, Lunar Mantra nebo Selbst. Černobílý cover k náladě desky příjemně sedí.

 

 

Dříve mi vadily pokusy o čisté, melodické zpěvy. Ty byly - ruku na srdce – hrozné. Tento defekt na albu tentokrát není. Zpěvy se objeví, ale ladí. Kde se objeví, působí přirozeně. Styl psaní se tolik nezměnil. Stále je rozmáchlý, jakoby oslavný. Přitom tento odžiskovaný, opyramidovaný a okřivákovaný styl v sobě zachovává onu patinu přechodu osmdesátek a devadesátek. Ze světa slyším reakce a přirovnání k Morbid Angel či Slayer nebo Mayhem… No, možná. Bez těchto kultovek by nebyl metal stejný jako je. Řekl bych, že poslouchatelnosti napomáhá i úbytek skladeb, kterých je oproti předchozím nahrávkám pouze devět, a hlavně kratší stopáž. Tři čtvrtě hodinky je přesně tak akorát. Vše se stačí říct, desce nedochází dech a nic nikde nechybí. Jsem spokojený jako želva.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Antony / 30.5.23 18:48

Recenze je napsána tak, že se z velké části shoduje s mými pocity. Super! Osobně album hodnotím na 100%, pořídil jsem si vinylovou limitku od Doomentia Recods a řadím je mezi TOP 2023. Desku s ohromným požitkem poslouchám tak, jak je na LP. Žádné přesouvání "VERDIKT22_neplatí nic" na začátek. Právě poslední uhrančivý a bolestný song dá následujícímu tichu vyznít. Ta deska se musí dodýchat. FORGOTTEN SILENCE dokázali vytvořit muziku nejvyšší úrovně, za což jim patří můj dík a obdiv. Jelikož v bookletu není otisknuta rusky promlouvaná pasáž a jazykem Mordoru vládnu, s dovolením ji zde uvádím i s překladem: Ты уже сегодня смотрел в окно? Нет? На улице очень жарко.. очень жарко.. Это ж кошмар.. Ключ у тебя есть? Давай, скажи, как часто ты входишь в эту квартиру? Каждый день.. ну серьезно, каждый день? Нет, это непонятно, потому что.. я тебе просто не верю. Почему ты так улыбаешься? Ага.. нет, я не хочу, чтобы ты меня видел в таком состоянии, потому что я.. мне стыдно. Помнишь? Помнишь в прошлый раз я просто боялась.. да.. да, я боялась! Я боялась.. я не хочу, чтобы меня видел в таком состоянии. Пожалуйста, уходи. Уходи, пожалуйста. Нет.. уже навсегда, не хочу тебя, уходи, пожалуйста! Десять, девять, восемь, семь, шесть, пять, четыре, три, два, один. Nоль! Už ses dneska podíval z okna? Ne? Venku je hrozné vedro.. hrozné vedro.. Je to děs. Klíč máš? Tak, řekni, jak často chodíš do tohohle bytu? Každý den.. vážně, každý den? Ne, není to jasné, protože.. já ti prostě nevěřím. Proč se tak usmíváš? Jo.. ne, nechci, abys mě takhle viděl, protože jsem.. cítím se trapně. Pamatuješ? Pamatuješ, jak jsem se minule bála.. ano.. ano, bála jsem se! Bála jsem se.. nechci, abys mě takhle viděl. Prosím, jdi pryč. Jdi pryč, prosím. Ne.. už napořád, nechci tě, prosím už jdi! Deset, devět, osm, sedm, šest, pět, čtyři, tři, dva. jedna. Nic!

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

kubánec / 10.3.22 9:41odpovědět

Když sem slyšel první ukázku, tak sem si říkal, že to je víc Watain než Watain.

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky