|
|
||||||||||
Pokud si myslíte, že v Norsku se hraje pouze divoký black metal a nechcete akceptovat jakýkoli jiný hudební vývozní artikl, pak přelaďte jinam. Nebudeme tu dokonce ani postávat s mečem na skále u zamlženého fjordu ani nebudeme rozsévat zmar hoblováním nehtů o dráty. Nezapojíme divé ženy s píšťalou. Kupodivu se v této krajině ledovců, mlhy a ovcí vrhneme do zvrhlé odnože elektroniky. Norsko je totiž zemí, ve které se v roce 2003 zrodili jedni z největších leaderů electro-industrialu současnosti.
Combichrist hrají aggrotech, též přezdívaný jako hellektro. Tento styl je založen na kombinaci hardcore a hardtrance spolu s elektro–industriálním základem. Že vám to moc nesedí ke krajině malebných travnatých střech ale spíše k Berlínu? Inu podráždění punkeři se najdou všude. Aggrotech je splašená, agresivní forma tranceových vypalovaček. Tepající rytmus, hodně perkusí, řev a energie. Pokud u industriálu končíte u Nine Inch Nails, pak tohle pro vás rozhodně nebude.
Hellektro provází jednoduchost, je to vlastně takový tanečně-netaneční punk probíjející elektroniky.
To bychom měli lehkou představovačku. Pokud jste dočetli až sem a stále vás to zajímá, pak pro vás mám jednu smutnou zprávu – s aktuálním počinem je totiž všechno tak trochu jinak.
Combichrist ještě na minulém Making Monsters tepali žhavým elektrem a dokonce se zdálo, že opustili háv temnoty a podřídili se trendům. Upřímně řečeno, deska se mi dodnes moc nelíbí, protože překročila hranici směrem k hitovějším ambicím a přinesla prostě více synťákových líbivek, než měla. Ačkoli všechny tyhle party mají vlastně blízko k synthpopu a futurepopu devadesátek. Nic se však nemá přehánět, že?! S novým počinem se nakročilo jinam, a to dokonce až tak, že nebýt frázování Andyho LaPlegua, nepoznal bych, kdo to hraje. Odložila se křídla syntetiky a prsty se opřely do strun metalových kytar.
Především je potřeba zmínit, že No Redemption je soundtrack k videohře Devil May Cry. Jedná se o bojovku na Playstation 3, Xbox 360 a PC která sklízí docela pozitivní ohlasy. Herní doprovod sestává ze tří soundtracků, na nichž se o hlavní posty dělí Noisia a Combichrist. Zajímavostí je celková spřízněnost dvou odlišných band, z nichž Nizozemci Noisia hrají svou fůzi drum and bassu spolu s dubstepem a Combichrist to tentokrát pojali méně elektronicky. No Redemption lze brát jako zajímavý experiment kompozéra Andyho LaPlegua i jako pohled do budoucnosti Combichrist. Je otázkou, jak moc byl tento soundtrack experimentem s jiným zvukem a přístupem a nakolik to ovlivní další řadovku. Výsledný dojem je totiž opravdu pozitivní.
Combichrist v novém jsou zajímavě znějící partou, která zapojila bicí a kytary a začala znít jako elektro-punková mlátička. Hardcoreový řvoun LaPlegua zůstal, melodie jsou více tvořeny kytarovými výjezdy a silně ubylo perkusí (jinak živě hraných na dvě sestavy). Není to tak dravé jako ultra-agresivní výplach Psyclon Nine a nekoketuje s metalem jako Static-X. Je to na podobné rovině jako starší desky Celdweller či Blue Stahli – tedy dítka Breta Autreye. Nenajdete tu ani dubstepový soulad s dobou jako u Front Line Assembly (soudím z prvních ukázek nové desky Echogenetic) ale čistý, nekomplikovaný nátěr moderního střihu. Jejich rozpoznatelnost zůstala tam, kde byla vždy. Je to chytlavé a je to přesně takové, jaké jsem nečekal, že to bude.
Deska obsahuje jako bonus dalších deset starých pecek, které si svou roli doprovodného marastu určitě užívají. Vzhledem k trendům, jaký odstartoval legendární soundtrack k prvnímu Matrixu, je přesně tohle elektro-metalové roubování v kurzu. A občasně to za to i stojí, ale to je už na zcela jiný článek.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Label:Out Of Line
Vydáno:Leden 2013
Žánr:Aggrotech / electro-industrial
Andy LaPlegua - zpěv
Joe Letz - bicí
Z Marr - elektronika, perkuse
Shaun Frandsen - elektronika, perkuse
Abbey Nex - kytara
Disc One:
1. Age Of Mutation
2. Zombie Fistfight
3. Feed The Fire
4. Gimme Deathrace
5. Clouds Of War
6. Buried Alive
7. Empty
8. I Know What I Am Doing (Planet Treason)
9. No Redemption
10. Falling Apart
11. Gotta Go
12. How Old Is Your Soul?
13. Pull The Pin
Disc Two:
1. Declamation
2. What the Fuck is Wrong With You
3. Get Your Body Beat
4. Never Surrender
5. Deathbed
6. Follow the Trail of Blood
7. Sent To Destroy
8. Throat Full of Glass
9. Electrohead
10. All Pain is Gone
Combichrist
One Fire
Combichrist
We Love You
Brutal Assault 24 (2/2)
7.8. - 10.8.19, Jaroměř, pevnost Josefov
Disperse
Foreword
Orbs
Past Life Regression
Flash the Readies
Submarine Sky
Umbrtka
Přesazování strejců
Dagoba
Black Nova
Fear Factory
The Industrialist
Goholor
In Saeculis Obscuris (EP)
Wayfarer
World's Blood
Domácí kapela Bratrstvo luny ohlašuje příchod pátého studiového alba vydáním prvního singlu Vodopády. Nové album se bude jmenovat Aquarius s podtitule...
2.5.2024Jak už jsme oznámili dříve, na MetalGate právě vychází další knižní titul, který se po řadě blackmetalových tentokrát věnuje death metalu a grindcoru....
2.5.2024Pathology zveřejnili klip ke skladbě Psychotronic Abominations z připravované řadovky Unholy Descent, která vyjde 17. května u Agonia Records.
2.5.2024October Tide natočili klip ke skladbě Unprecedented Aggression z loňské řadovky The Cancer Pledge (naše recenze)
1.5.2024Floridští rouhači vydali koncem dubna nové album nazvané Banished By Sin. Obsahuje dvanáct skladeb znějících jako ten správný chlív.
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.