|
|
||||||||||
Britský skladatel, kytarista a zpěvák David Gilmour proslul zejména díky svému účinkování v legendárních Pink Floyd, kde koncem šedesátých let nahradil původního frontmana Syda Barretta. Jeho specifická kytarová hra pak víceméně definovala pozdější unikátní zvuk kapely, který si získal miliony fanoušků po celém světě. Protože se David prakticky po celou svou hudební kariéru soustředil především na aktivity kolem "Floydů", není jeho sólová tvorba příliš obsáhlá. Pouhé čtyři počiny za dlouhých pět dekád aktivního působení na scéně nejsou rozhodně žádným závratným číslem.
Gilmour v podstatě vydával alba jen v dobách, kdy se neměl možnost realizovat jako skladatel ve své domovské kapele. První dvě vyšla v době, kdy se z Pink Floyd stal sólový projekt Rogera Waterse, třetí zase během dlouhého období jejich nečinnosti. Za zmínku určitě stojí i zdařilá kooperace s veterány elektronické scény The Orb na desce "Metallic Spheres". Letos nicméně vyšla novinka "Rattle That Lock", což je poměrně překvapivé, neboť ještě minulý rok měl David plné ruce práce s vydáním a propagací posledního floydovského počinu "The Endless River".
Už u předchozích desek platilo, že Gilmourova sólová tvorba byla oproti Pink Floyd vždy více tradicionalisticky laděná a přikláněla se výrazněji ke klasickému pojetí rockové hudby. To rozhodně platí i v případě aktuálního materiálu, kde David kromě rocku koketuje i s bluesem, jazzem či vkusně pojatým popem. Experimentátorské postupy či pokusy o hudební modernu zde sice posluchač nenalezne, ale málokterá hudební legenda, která ve zlaté éře 60. a 70. let určovala směr, si dodnes dokázala udržet tak vysokou a neoddiskutovatelnou hudební úroveň.
"Rattle That Lock" zastihuje Gilmoura v polohách, v nichž je nejsilnější. Celé album se nese v poklidném, lehce zasněném tempu a prostor tak dostává mistrův jedinečný cit pro podmanivě melancholickou atmosféru i jeho unikátní kytarová hra. Jedinou výrazněji vybočující skladbou je "The Girl in the Yellow Dress", vznášející se kdesi na pomezí jazzu a barového blues a textově i hudebně jde o opravdovou lahůdku. Když je řeč o textech, nelze opomenout ani účast Davidovy manželky Polly Samson, která jich opět obstarala většinu a s níž Gilmour spolupracuje již od dob předposlední řadovky Pink Floyd "Division Bell" z roku 1994.
Kromě ní se nicméně na albu podílelo kolem třiceti dalších hudebníků a vokalistů, mezi nimi tradičně i dlouholetí Gilmourovi spolupracovníci jako ex-kytarista legendárních Roxy Music Phil Manzarena (který se opět částečně ujal i produkce), baskytarista Guy Pratt či Robert Wyatt, známý též z další rockové legendy Soft Machine. Početný zástup hostů umocňuje ještě více hudební pestrost novinky, díky čemuž na ní lze nalézt i pro rockovou hudbu ne úplně tradiční instrumenty jako lesní roh, akordeon, saxofon, kornet, kontrabas, ale i nevtíravé orchestrální pasáže.
Aktuální Gilmourův počin je bravurně odvedenou prací ostříleného řemeslníka, který už hudebnímu světu nepotřebuje nic dokazovat a tak dělá to, co uměl vždy nejlépe a úročí s nápadem a lehkostí léta zkušeností a tvrdé práce. Album "Rattle That Lock" je jakýmsi nostalgickým shrnutím Davidova hudebního odkazu a chlubí se zvukovou, producentskou i muzikantskou dotažeností a vytříbeností. Navíc má dle mého názoru potenciál oslovit i tu část fanoušků Pink Floyd, pro kterou byl epilog kapely "The Endless River" možná až moc abstraktní…
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Sorgh / 12.11.15 17:31odpovědět
Pro mě jedna z desek roku! Hudba, zvuk, zpracování vinylu, to vše spolu tvoří nádhernou kolekci. Se mi líbí ta rozmanitost, od táhlých, typicky Gilmourovských vyhrávek, přez barem načichlý jazz až po rozumný pop. Klóbrc dolů, PANE.
Garmfrost / 12.11.15 13:28odpovědět
říkám si, že je to jedna z nejkrásnějších nahrávek letoška a že jsem už dlouho neslyšel takovou nádheru... Jasný plný počet :)
Sollozzo / 12.11.15 9:52odpovědět
Moc pěkné album. Po vydání titulní skladby jsem od Gilmoura nečekal příliš, ale podcenil jsem ho. Jako celek album funguje skvěle, každý si tam najde své. Navíc ten zvuk!... Mno, počkám si, jak si povede s chystaným počinem pan Waters.
Jirka D. / 12.11.15 13:14odpovědět
Zvuk je úžasnej, něco takového se neslyší často!
--eR-- / 12.11.15 8:28odpovědět
Výborné dílo. Další legenda kytary vydala sólový počin a opět výborné. Po "Stývech" David, kdo další? :-) Vypadá to, jako by tyhle žně velikánů nechtěly skončit a to je dobře. A všichni bodují, mnohdy na sklonku svého tvůrčího období, suverénně poráží většinu moderních děl. Aktuálně bych rád upozornil na dalšího velikána, jehož dílo též skóruje vysoko: Keith Richards - Crosseyed Heart
Mirek M / 12.11.15 11:10odpovědět
Souhlasím, letos je úroda vydatná. Moji tři vůbec nejoblíbenější kytaristé letos vydali novinky a všechny jsou skvělé - vedle Hacketta a Gilmoura bych ještě rád připomněl nové album Roberta Frippa "Starless Starlight", které udělal společně s houslistou Davidem Crossem...
Jura / 7.6.16 7:14odpovědět
Ta deska je nádherná!!! Má jen jednu chybu, po desáté skladbě And then... končí! Taková krása by neměla nikdy skončit!!! Zvuk, nálada, texty, nápady... Nemá cenu komentovat ,to chce slyšet! Sto procent. Škoda, že nejde dát víc!!!
Fan / 8.8.16 22:53odpovědět
Fan ..počkal jsem s recenzí až nové CD řádně zažiju...byl jsem na koncertě a potom jsem poctivě poslouchal několikrát......je to opravdu fantastická muzika, ostatně od Davida nešlo očekávat nic jiného................představte si že by si rozumněli David a Roger.?.....čeho by jsme se asi dočkali ??...ale i tak je to úžasné...Děkuji,,Davide.
Label:Columbia
Vydáno:Září 2015
Žánr:rock
David Gilmour - zpěv, kytary, klávesy, elektrické piano, Hammondovy varhany, klavír, baskytara, basová harmonika
hosté:
Phil Manzarena - Hammondovy varhany, klávesy, akustická kytara
Rado Klose - kytara
John Parricelli - kytara
Roger Eno - klavír
Gabriel Gilmour - klavír
Jools Holland - klavír
Jon Carin - elektrické piano
Mike Rowe - elektrické piano
Eira Owen - lesní roh
Damon Iddins - akordeon, klávesy
Colin Stetson - saxofon
Robert Wyatt - kornet
Yaron Stavi - kontrabas, baskytara, doprovodný zpěv
Guy Pratt - baskytara
Chris Laurence - kontrabas
Steve DiStanislao - bicí, perkuse, doprovodný zpěv
Danny Cummings - perkuse
Andy Newmark - bicí
Martin France - bicí
Mica Paris - doprovodný zpěv
Louise Marshall - doprovodný zpěv
David Crosby - doprovodný zpěv
Graham Nash - doprovodný zpěv
Polly Samson - doprovodný zpěv
Zbigniew Preisner - orchestrace
The Liberty Choir pod vedením MJ Paranzina
1. 5 A.M.
2. Rattle That Lock
3. Faces of Stone
4. A Boat Lies Waiting
5. Dancing Right in Front of Me
6. In Any Tongue
7. Beauty
8. The Girl in the Yellow Dress
9. Today
10. And Then...
David Gilmour
Live at Pompeii
Candlemass
Death Magic Doom
Order of Orias
Ablaze
Heiden
Dolores
Decoherence
Unitarity
My Dying Bride
The Manuscript (EP)
Omnerod
The Amensal Rise
Anna von Hausswolff
Dead Magic
Vukari
Divination
Hour of Penance
Regicide
Manon Meurt
Manon Meurt
Francouzská náladovka Alcest zveřejnila nový singl s názvem Flamme Jumelle, ke kterému vznikl i videoklip. Skladba se objeví na chystaném albu Les Cha...
26.4.2024Nová deska The Way Forward kapely Black Tusk je aktuálně celá k poslechu, klikejte SEM.
24.4.202417. května vyjde páté řadové album pražských retropsychedeliků pojmenované Weird In A Weird Way. Křest proběhne 24. 5. v Praze (Kasárna Karlín) a den ...
24.4.2024Psychedeličtí prog/blackers Hail Spirit Noir vydají 28. června u Agonia Records své páté dlouhohrající album, pojmenované Fossil Gardens. V současné c...
21.4.2024Pražské metalové vydavatelství a čím dál aktivnější nakladatelství MetalGate ohlašuje další knižní titul, kterým se na konci dubna stane kniha americk...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.