|
|
||||||||||
Noví Deep Purple jsou venku a svět se točí dál. Po vynikající Purpendicular, nadprůměrné Abandon, slušné Bananas a obstojné Rapture Of The Deep tu máme další placku, která dozajista opět potěší skalní příznivce hard rockové legendy. Ovšem to je asi tak vše. Nemá cenu si nic nalhávat. Deep Purple jsou již dávno za zenitem a tvorbu posledních patnácti let můžeme nazývat všelijakými přívlastky, jen ne vzrušující, nápaditá nebo dech beroucí. Na místo neotřelosti a brilantně aplikovaného instrumentálního mistrovsví se postupem času vkradla šeď, nuda doprovázená slabým odvarem své vlastní velikosti.
Now What?! bohužel z nastoleného trendu neuhýbá ani o píď. Pánové sázejí na nekonfliktní, v jejich dosavadní kariéře x-krát použité šablony, které, jak se zdá, bez větších problémů snesou s odstupem času opakovaný, nenásilný proces recyklace, na jehož konci spatří světlo světa výtvory vždy zdánlivě svěží a čerstvé. Skutečně vynikající skladbu tak na ploše celého alba budete úspěšně hledat jen s nemalou dávkou fantazie a tolerance. Pár světlých momentů sice vyplyne na povrch během příjemně rezonujícího otvíráku "A Simple Song", závěrečné stylové poctě hororové legendě "Vincent Price" a především majestátné "Uncommon Man", ovšem zde výčet pozitivních záchvěvů končí. Zoufale postrádám jakýkoliv záchytný bod, odrazový můstek, cokoliv, co by mě dokázalo probrat z letargie. Nebýt brilantního výkonu Dona Aireyeho, jehož klávesové party bez nadsázky drží zbytek nemastného neslaného materiálu alespoň nad hladinou potupného podprůměru, měli bychom co dočinění s nejhorší nahrávkou Deep Purple, alespoň co se posledních dvou dekád týče.
Pánové evidentně nikam nespěchají, nikomu nic nedokazují. Užívají své jmění, slávu a jednoduše hrají. Fakt, že ještě vůbec dokáží posbírat motivaci a natočit nové album, si jistě zaslouží bezbřehý obdiv, nicméně zdali podobný počin stále ještě vnáší do obsáhlé diskografie této legendy kvalitu hodnou jména Deep Purple, je přinejmenším velmi diskutabilní.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
tom / 29.1.15 16:23odpovědět
lepši než nic
Ondra / 10.1.14 19:03odpovědět
Tato recenzia je tak ako sam autor pise o DP plitka a plna sedi a uplne len potvrdzuje že recenzent nemá ani sajnu o com vlastne píše. Ako niekto od Pánov s DP môže očakávať aby sa v svojom veku odklonili od toho co cely život robili, aby hrali a tvorili niečo úplne iné ako značka Deep Purple? Len nejaký pseudoexpert ako pán recenzent asi. Ja sám som naopak prijemne prekvapený albumom ktorý podľa mna je dosť inovatívny a zachadza do viacerych žánrov nenásilné ale stále sa drží platformy DP
Jirka D. / 10.1.14 20:35odpovědět
Co navrhuješ? Jíst víc vlákniny?
Dan / 9.10.13 12:28odpovědět
Tato recenze je zcela, ale velmi zcestna. Jedna se dle meho o jedno z jejich nejlepsich alb vubec. Autorovi recenze doporucuji vyplach usi..:-)
-krusty- / 23.7.13 11:01odpovědět
Přiznám se, že já jsem novinkou DP nadšen. Hraje jim to (stále) parádně a svěží nápady tam nacházím také. Jejich gentlemansky pohodový hardrock je občas míchán dokonce až s progresívními postupy - ano, je to jenom moje ucho, které velí tohle tvrdit. Tohle album s nehezkým obalem mě neskutečně baví. Pochvalu zaslouží Gillan a Airey....ale tohle můžeme tvrdit vlastně o každém ze sestavy. A souhlasím, že je svým způsobem úžasné, že se ve svých letech stále dokážou sejít, zkoušet a točit velice slušná alba...přestože by mohli do omrzení hrát "Smoke On The Water" :-)
Label:Ear Music
Vydáno:Duben 2013
Žánr:hard rock
Don Airey - klávesy
Ian Gillan - zpěv
Roger Glover - baskytara
Steve Morse - kytara
Ian Paice - bicí
1. A Simple Song
2. Weirdistan
3. Out of Hand
4. Hell to Pay
5. Bodyline
6. Above and Beyond
7. Blood from a Stone
8. Uncommon Man
9. Après Vous
10. All the Time in the World
11. Vincent Price
Deep Purple
InFinite
Deep Purple
Whoosh!
Spurv
Myra
Kora Winter
Bitter
Contrastic
Mamun
The Devil & The Universe
Folk Horror
Linkin Park
A Thousand Suns
Tabula Rasa
…und ihre fürchterlichen Gesänge (EP)
Lost In Kiev
Persona
Scar Symmetry
The Singularity (Phase II: Xenotaph)
Alcest
Les Chants De l'Aurore
Metalová kapela Welicoruss hledá novou krev na pozici kytaristy a basáka. Pokud to pro vás zní zajímavě, pište na TENTO mail.
31.10.2024Domácí metalové duo Ánni zveřejnilo svůj nový singl, který je tematicky věnovaný islandské přírodě. Sklada se jmenuje Echoes (děkujeme) a v podobě vid...
27.10.2024Sváteční pondělí 28.10. bude mít v Brně příjemnou doom metalovou koncovku. Na Melodce se představí trio žánrovek Woe Unto Me, Guyod a Futile Mourning.
25.10.2024Pětice kapel z různých koutů světa se setkává na CZ minitour o třech zastávkách s názvem Benefiční Prasečák.
23.10.202411. listopadu vyjde na Pařátu doom metalová kompilace Breath of Doom, která je od svého původního vydání v roce 1997 k dispozici pouze na CD a MC. Akt...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.