Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Desiderii Marginis - Songs Over Ruins (reedice)

Desiderii MarginisSongs Over Ruins (reedice)

Victimer30.10.2017
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: všem dostupném
VERDIKT: Záslužný čin v podobě reedice prvního alba jedné z nejlepších dark ambient kapel současnosti.

Johan Levin je nadšenec, který v roce 1993 rozjel svůj podzemní projekt Desiderri Marginis, aby během uplynulých let vydal devět regulérních alb a jednu kompilaci. A aby si letos vzpomněl na svůj dávný debut Songs Over Ruins, dal mu slušivější kabátek a díky labelu Cyclic Law jej znovu vydal. Pro fanoušky ponuře stavěného minimalismu jistě záslužný čin.


Také to tak vidím. Neříkám, že bych na zarezlé tóny tohoto projektu úplně zapomněl, ale je zároveň pravdou, že dlouhých pár měsíců jsem o něj nezavadil. Songs Over Ruins má v diskografii Desiderii Marginis vpravdě kultovní status. Je to album, které vše otevírá, mocně a děsivě.


Mocný a děsivý je i dark ambient na něm zachycený. Hojně stříknutý industriálními rytmy, zvonky, perkusemi a dalšími efekty, které nahrávku dělají velmi bohatou a rytmicky věrnou. Songs Over Ruins je sice sklíčená temnota, plazivá a neživá, ale uvnitř její beznaděje pulsuje chlad oceláren, podzemních koridorů a starých ruin opuštěných komplexů. Je to tichá symfonie rezavých konstrukcí uprosřed tmy, jsou to ozvěny noci, dráždivé a opojné. Je to tančení na hrobech, mrzký svět spoře oděné nadvlády prázdnoty.

 


Prázdnoty, která sama o sobě prázdnou není. Album je na poměry svého stylu velmi poslechové a jako takové se dme hrdostí, byť na bázi ztišeného řinčení řetězy. Klidně bych si dokázal představit, kdyby takto zněli Dead Can Dance po dlouhém pobytu v industriální komunitě. Atmosféricky silná, až epická záležitost. Výpravná, minimalisticky monumentální a při tom všem taktně stylová.


Tohle připomenutí mě hodně potěšilo. Kdykoliv se brouzdám staršími nahrávkami dávno zapomenutých spolků, uvědomím si, že některé z nich jsou stále mezi námi a když se člověk ohlédne zpět, mají na svém kontě skutečné klenoty, o které nechcete přijít. A Songs Over Ruins je jedním z nich.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Milan "Bhut" Snopek / 17.10.17 10:00

Patrně ti unikl základní princip našeho zinu a troufám si tvrdit, že i celé řady dalších. Tento web totiž tvoří fanoušci a tím pádem si každý vybírá k sepsání to, co ho baví. Nemá přece smysl, abychom psali celou kytarovou scénu nebo snad i popovou, hip-hopovou atd. Třeba zmíněný Sabaton taky neposlouchám, ale proč bych na ně měl psát negativní recenzi? Něco strhat a totálně odvrhnout dovede každej a zabírat se něčím takovým je ubíjející i pro pisatele, tak proč ta tortura? To, že je někdo v pohodě má vliv tak na 5% v hodnocení, které dávám (když už se to tam promítne). Jinak to moc neřeším. Nevím, jak dlouho jsi pravidelnou čtenářkou, ale všechny recenze rozhodně pozitivní nemám, stačí trochu zalovit. Moje hodnocení má pak pro tebe takovou váhu, jakou budeš chtít. Když se neshodneš s mým vkusem, pak je jasné, že téměř žádnou. Ale věřím, že zde jsou čtenáři, kteří se dokážou v tom, co píšu najít a podle toho si třeba i něco poslechnout. Názory nikomu dogmaticky necpu a když se neshodneme - nemám s tím problém. Stejně jako mi nevadí, že ty považuješ Myrkur za sračku, já v tom vidím lepší průměr, jiní zas desku za plný počet, tak to prostě je.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky