Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Echolons))) - Idea of a Labyrinth

Echolons)))Idea of a Labyrinth

Jirka D.10.12.2019
Zdroj: CD v 6-panelovém digipaku (TON056) // promo od agentury Creative Eclipse PR
Posloucháno na: SONY CDP-XA5ES / SONY TA-F 730ES / ELAC CL 82
VERDIKT: Rocková deska se slyšitelnou snahou o sofistikovanější než jen mainstreamový zvuk, což byl chvályhodný záměr, který se ale podařilo dotáhnout jen velmi omezeně.

Od počátku jsem věděl, že s touhle kapelou a jejich novou deskou budou potíže, ale nechtěl jsem to odpískat hned zkraje a dát jim šanci mi přišlo fér. Ono to nakonec nedopadlo zas tak strašně, jen k tomu cíli vedla krkolomná cesta plná výmolů a odpočívek, kde bylo potřeba vyčistit hlavu a nabrat dech na další pokračování. Otázkou od počátku bylo, jestli je to album celé tak jednoduché, anebo naopak tak rafinované a jednoduchým se tváří jen naoko. Už jen díky přirovnáním, uvedených v dostupných informacích o kapele, začínajících na U2 a Foo Fighters, jdoucích přes Incubus a končících u Pink Floyd a Porcupine Tree, začne jednomu vrtat v hlavě, že někdo otočil dvě stránky současně.

 

Echolons))) band

 

Kapela Echolons))) funguje od roku 2006 a jak to, že na kontě má kromě aktuální desky pouhopouhé jedno EP Mount Neverest z roku 2014 a jednu řadovku z roku 2011, fakt nechápu. Co všichni dělali celou tu dobu?! Novinka a v pořadí druhá dlouhohrající deska za třináct let existence se jmenuje Idea of Labyrinth a že by se na ní zúročily ty dlouhé roky příprav, není moc slyšet. Kapela hraje rock, kterému marně hledám vhodný přívlastek, protože v materiálech uvedený prog rock a alternative rock mi moc nesedí. Respektive nic progresivního neslyším, pokud si snad nepřipustíme malilinkatou podobnost s Porcupine Tree prostě proto, že to nejsou zas tak úplně triviální písničky a kapela se nebojí zvuk zahustit klávesami, syntezátory a dalším vercajkem. Rock alternativní je tak široký pojem, že se do něj vejde všechno a nic, a spekulovat nad tím, jestli jsou Echolons))) alternativa (a k čemu?), se mi nechce.

 

Je to prostě rock, trochu komplikovanější než prostý rádiový mainstream, místy docela dost nasládlý popíkem a naštěstí poměrně slušně poslouchatelný, i když žádná extra třída to zase není. Z těch nabídnutých kapel mě v jednu chvíli napadli američtí Incubus (Labyrinth), z těch nenabídnutých bych za sebe přidal Red Hot Chili Peppers v pozdějším, spíš pop rockovém období. Echolons))) hrají na pěkné melodie a snadné písničky, které v omezené míře koření různými, především kytarovými vyhrávkami s lehkým uměleckým přesahem. Kapela se za každou cenu brání tomu, aby vyvolala triviální dojmy, a její ambice jdou jednoznačně trnitějšími cestami, než jak by se možná nabízelo na první dobrou. Což ji rozhodně šlechtí.

 

 

Tím ovšem není zaručeno nic víc než respekt v mezích slušnosti, protože ambice jsou jedna věc a realita věc druhá. Zcela otevřeně je na albu skladeb nebo aspoň pasáží, které by mě vyloženě položily na lopatky, jako šafránu a spíš je to takový neslaný nemastný rock z kategorie „poslechnu si a tím to končí“. Album celkem slyšitelně trpí značnou nevyrovnaností a jestli jsou první dvě skladby příslibem zajímavého pokračování (především díky klávesovým partům v Leaving The City), tak v průběhu desky tenhle pocit postupně vyprchává a s poslední skladbou vyloženě zasmrádá. Na vině může být i lehce umečená barva hlasu hlavního zpěváka, která mi i přes několik poslechů stále nesedla a která je jedním z důvodů, proč album bez pocitu viny odkládám.

 

Čímž to taky celé bez pocitu viny končím.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky