|
|
||||||||||

Echolot je švýcarské trio fungující čtyři roky a současná deska Volva je jejich albem číslo dvě. Skoro to vypadá tak, jako by Echolot tlačili na pilu až zbytečně silně, ale paradoxně v jejich hudbě to ani zdaleka neplatí. Hrají pomalu. Jejich muzika je sice rock, ale rock tažený k psychedelii a s poměrně silným, téměř až doomovým fundamentem. V zaslaných materiálech se sice píše ještě cosi o stoneru a progresivitě, ale tomu raději moc nevěřte.
Docela dobře si vzpomínám na první poslech, který proběhl někde na dálnici mezi Vyškovem a Ostravou a zanechal ve mě docela zmatený pocit jakéhosi neujasněného hudebního výrazu. Nějak jsem tomu nerozuměl, i když je mi jasné, že přistupovat k hudbě rozumově je blbost. Šlo pouze o to vyměnit okolnosti a naladit se trochu jinak. Prostě nespěchat. Stejně tak jako nespěchají Echolot, tak podobným způsobem je potřeba přistoupit k poslechu jejich hudby.

Album obsahuje čtyři skladby a dosahuje pětapadesáti minut. Ano, je to nepoměr, ale není to nuda anebo přestřelené ambice. Ani jedno. Echolot dobře vědí, jak ukrajovat čas, jak vést skladbu vpřed, jak ji lehce gradovat či rozpouštět v kytarové mlhovině. Echolot jsou hodně instrumentální, určitě už někdy poslouchali My Sleeping Karma, asi i Pink Floyd, a třeba i Black Sabbath, a ze všeho míchají docela dobře poslouchatelný koktejl.
Na tomhle triu se mi líbí i jejich přístup ke zpěvu, kterého na albu není moc a který není ani tak zpěvem, jako spíš hlasem doplňujícím nástrojovou sekci. Není na tom nic originálního, určitě už jste něco podobného někdy slyšeli, ale i tak má jejich podání svůj smysl a vnitřní sílu. Minimálně v třetí skladbě určitě.
Přes všechny dobré dojmy ale uchopit nějak komplexně tuhle desku moc nejde a všechno se nese více méně v rovině osobního prožitku než nějakých objektivních pravd. Už jen třeba tím, že v muzice Echolot je slyšet spousta vlivů a převzatých věcí (což je objektivně chucpe), ale subjektivně mi to vůbec (nebo téměř vůbec) nevadí a vlastně to jde tak nějak mimo mě. Proč? Vlastně ani nevím. Je nutné odpovídat? Volva si prostě bere z toho, co hudební svět nabízí, balí to do vlastního obalu a na nic víc si vlastně nehraje. Je to divný, ale tentokrát s tím nemám problém.

Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Label:Czar Of Revealtions
Vydáno:Říjen 2017
Žánr:psychedelic rock
Lukas Fürer - kytara
Renato Matteucci - baskytara
Jonathan Schmidli - bicí
1. II
2. III
3. IV
4. V

Lorn
Searing Blood

Gnaw Their Tongues
Genocidal Majesty

Inferno
Gnosis Kardias (Of Transcension and Involution)

Arallu
En Olam

Tómarúm
Ash in Realms of Stone Icons

Sinister
The Carnage Ending

Blut Aus Nord
777 - The Desanctification

Korn
Requiem

Thy Catafalque
XII: A gyönyörű álmok ezután jönnek

Solution.45
Nightmares in the Waking State - Part I

A5
Vo ničem (EP)
12. ročník volyňského Enter The Eternal Fire Festu, který se koná ve dnech 23.–24. 7. 2027, má připravenou kompletní soupisku.
14.11.2026From the Bones of the Earth je název nového alba skotské blackened / sludge formace Iron Altar. Novinka vyjde 27. ledna u labelu Road To Masochist.
13.11.20264. prosince vychází debutové album Levaithan finské rituálně metalové kapely Kanjonin Lapset. V podobě vinylu a v digitální verzi u labelu AudioSauna ...
12.11.2026Pod taktovkou Obscure vystoupí 25. listopadu v pražském Paláci Akropolis hardcore / punk legendy Terror. Sekundovat jim budou navrátilci Bane a další ...
12.11.2026V sobotu 14. 11. od poledne do půlnoci přebíráme nádherný komplex Uhelného mlýna v Libčicích nad Vltavou. Akce se jmenuje murmur. Vaši Heartnoize.
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.