|
|
||||||||||
K těm příjemným záležitostem, které už si člověk musí najít sám, patří určitě tamní metalová scéna. Sice ne kdovíjak plodná, ale kdo hledá, ten si to své najde. Když se vyhnu notoricky známým jménům, schopného alba se můžeme dočkat i od průměrné kvalitativní třídy, od věčných pracantů, ze kterých občas vyraší šlahoun dobré nahrávky. A nebál bych se tam zařadit kapelu Embrace Of Thorns (dál jen EOT).
EOT je řecká kapela z Atén, která své nadání zasvětila černému umění. Ani jižní slunce neprosvítí černá prostěradla, za kterými skrývají své počmárané xichty čtyři bubáci s vtipnými, ale hlavně dlouhými jmény. Hlavně bubeník vyniká – Nuctemeron Bestial Ravisher Of The Divine Harmony. Kudla, jestli hrají tak dobře, jak se jmenují, pánbů s námi.
Jejich třetí desku nazvanou Darkness Impenetrable dle jejich zažitého zvyku krášlí černobílá kresba, která nyní znázorňuje nějaký vír stahující do svého středu změť iónských sloupů a nebohých lidských torz. Náplní alba je pak deset skladeb, všechny zpívané v angličtině až na výjimku v podobě devátého kusu, ve kterém se sice nezpívá, ale jehož název je v němčině. Proč, to je mi záhadou.
Úvod i závěr patří intru/outru, naštěstí se s tímhle formátem moc neplýtvá a hlavní pozornost je věnována bezbožné sypanici černé mouky. Tahle vzteklá smečka vládne starým bičem nad hřbety mladých, starých, nemocných i těch, co dodržují životosprávu a každé ráno si máčejí ohanbí v odražené vodě. EOT rezignovali na jakékoliv experimenty, pokusy se zvukem či neobvyklé komponování a ke své práci použili osvědčený materiál, ze kterého byla postavena celá řada jiných monumentů. Na Darkness Impenetrable se nedosáhlo nějakých závratných výšin, tahle průměrně složená, stylově odehraná špína patří do kráteru, kterému se slunce zdáli vyhýbá. Chraptivý, krákající vokál, který nás provádí tímhle šedým panoptikem, dokáže sestoupit až do brutálních poloh, v jakých si libuje sama smrt. Spíš kazatel, málokdy zpěvák, který se dokáže pohybovat v hlubokém i vysokém tónu. Na podobný matroš se prakticky ani zpívat nedá, proto se nad tím nepozastavuju.
Hudba vyvěrá ze zřídel chaosu, smradlavá a kalná je jako stoka. Zvukem garážovka, deska neprošla zkrášlovacím procesem, protože by to bylo zbytečné a pro mnoho true, pure a hlavně fucking fans přímo chyba. Je to zdařilý odsudek pompézního, nablýskaného blackmetálu, který za okázalou masku mnohdy skrývá prázdnou duši. EOT nepatří k velkým myslitelům, ale zhusta plivaný prach jim věřím. Pomalý blackmetal, který se blíží duchu norských Darkthrone, co chvíli nabírá nekontrolovatelnou rychlost a za minimální invence kosí všechno kolem. Je to jako za časů, kdy hranice mezi blackem a deathem nebyla tak přísně dodržována a black byl veškerá špína. Chrastivá řeč smrtky prochází nebezpečně blízko a ráda splyne z šustivou ozvěnou činelů nebo cinkavým rytmem klepaček. Je to takový retrochlívek, střízlivá poklona severským ikonám, které netuší, co dokáže horká, středozemní krev. Letmými náznaky v podobě nárazového kolísání kytar se jí daří posouvat výraz alba do zrušené kotelny, ve které ještě rezonují industriální zbytky původní funkce. Bušení kotlů však drží dřevnaté opratě pevně v rukách a systematicky vytlouká hřebíky z kříže. Tehdy mě napadá, že je jen otázkou času, kdy se ztýraná těla ve všech kaplích světa zřítí z křížů na zem.
Zaměření alba je jasné jako facka. Potěší všechny, kteří si nepotrpí na vycíděný lesk stříbrného nádobí, ale naopak je vzruší rezavé dláto pohozené na verandě lesní chaty. Nedbalý (v dobrém slova smyslu) dojem, kterým je deska zamořena, nepřeruší ani občasné snahy o čistější a jemnější melodie, které víc než opozicí jsou jen stydlivým zhodnocením situace a přiznáním své porážky. Dřevní a úmyslně jednoduchý blackmetal, jaký hrají EOT na Darkness Impenetrable, si jen těžko někdy vybojuje vavříny za cokoliv, přesto může mnoha lidem udělat radost a Řecko světu opět něco nabízí.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Label:Nuclear War Now! Productions
Vydáno:Duben 2015
Žánr:black metal
Nuctemeron Bestial Ravisher of the Divine Harmony - bicí
Herald of Demonic Pestilence - kytara
Archfiend DevilPig - zpěv, kytara
Apostle of Thy Blackest Light - basa
Fallen Angel of Fornication - kytara
1. Of Morbid Existentialism & Unholy Sorrow
2. Sons of Fire & Brimstone Levitate!
3. My Hermetic Quest or Thy Blackest Temple
4. Darkness Impenetrable
5. Erect Bloodstained Totems
6. At the Antipodes of Chastity (Hail the Sons of Cain)
7. I Die Therefore I Exist
8. Charonis Ride Over Wastelad
9. Der Grausame Aspekt der Menschlichen Wirklichkeit
10. Aiwas Arisen
Dead Melodies
The Masterplan
Forgotten Tomb
We Owe You Nothing
Solace Of Requiem
Casting Ruin
Cities Last Broadcast
The Humming Tapes
Wormfood
Posthume
Obituary
Dying of Everything
Ill Niño
Revolution Revolución
A Million Dead Birds Laughing
To the Ether
Eine Stunde Merzbauten
ByloNebyloRybaNaruby
Purnama
Flame of Rebellion
Marilyn Manson
Born Villain
Domácí kapela Bratrstvo luny ohlašuje příchod pátého studiového alba vydáním prvního singlu Vodopády. Nové album se bude jmenovat Aquarius s podtitule...
2.5.2024Jak už jsme oznámili dříve, na MetalGate právě vychází další knižní titul, který se po řadě blackmetalových tentokrát věnuje death metalu a grindcoru....
2.5.2024Pathology zveřejnili klip ke skladbě Psychotronic Abominations z připravované řadovky Unholy Descent, která vyjde 17. května u Agonia Records.
2.5.2024October Tide natočili klip ke skladbě Unprecedented Aggression z loňské řadovky The Cancer Pledge (naše recenze)
1.5.2024Floridští rouhači vydali koncem dubna nové album nazvané Banished By Sin. Obsahuje dvanáct skladeb znějících jako ten správný chlív.
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.