Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Enslaved - The Sleeping Gods (EP)

EnslavedThe Sleeping Gods (EP)

Victimer2.10.2012
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: PC
VERDIKT: Minulost, přítomost a drobné experimenty s vlastním já odpočívající severské veličiny pro otevřené posluchače.

Datum 11.září není v dějinách lidstva zapsáno zrovna zlatým písmem, tak se dnes pojďme věnovat příjemnějším věcem. Mezi ně rozhodně patří připomenutí další nahrávky kultovních viking vizionářů ENSLAVED. Kapelu jejíž evoluci rozhodně obdivuji a výtvory jako ''Isa'', ''Ruun'' a ''Vertebrae'' vidím jako klenoty jejich diskografie. Naopak poslední výtvor ''Axioma Ethica Odini'' mně už tolik potěšení nepřinesl a spíš se přikláním k názoru hovořícím jazykem drobné stagnace a předvidatelnosti. ENSLAVED na sebe sami upletli bič a jsem velmi zvědav v jakých konturách se vybarví ve dnech budoucích. Náhledem s drobnou dávkou věštění by mohlo být právě EP ''The Sleeping Gods''. Ale je jím doopravdy?

 

Norští bohové nyní spí zadumaným spánkem, v něm přemítají, vzpomínají a volně experimentují. O tom celá nahrávka je. Najdeme na ní jak momentální stav kapely, tak ohledy zpět do ortodoxnější minulosti i zajímavé a také méně přijatelné testy kam až lze zajít. Každý song zní v podstatě jinak a dementuje tak její celizstvost. Kdo tedy čeká koncepční harmonickou práci, ať si ''The Sleeping Gods'' raději ani nepořizuje. Hádat se z novinky mnoho nedá, její smysl je v mnohotvárnosti ENSLAVED, ne v novém směrování. Snad jen song ''Nordlys'' by mohl lehce napovědět, ale nevím nakolik by se s tím věrní fans popasovali. Jedná se o velice křehkou rockovou věc s hezkou melodií a navíc v ryze instrumentálním balení. Otvírák ''Heimvegen'' by se klidně vměstnal po bok ostatních na album ''Vertebrae'' a on to asi také bude pouze přebytkový produkt období cca posledních dvou alb. Taková ''Alu Misyrki'', kdyby měla zhýralejší sound, by zase klidně mohla trůnit spolu s Grutlem na přebalu skvostu ''Eld''. Eponymní šlágr je taková progresivnější bojůvka k medovině a ''Synthesis'' je elektronickou plavbou po širém moři, jejíž umělost bych na dalších albech ENSLAVED viděl jen nerad.

 

Nechme tedy bohy spát, odpočinout si a dobře zvážit své následné kroky. ''The Sleeping Gods'' je minialbem pro fanoušky, aby se dovtípili, jak jejich miláčkové zní v různých polohách a hrají si sami se sebou. Mému dojmu se tahle vlastnost nijak nepříčí, jen ať si hrají, když to umí. A oni to umí. Přes zmíněnou nepřehlednost a přehodnocený postoj, zní nakonec epko docela přitažlivě. Jeho přínos padne jako ulitý do mezidobí, kdy posluchač neví kudy kam, nic ho nebaví a vše vypíná. Pokud v tu chvíli bude mít alespoň malou chuť na něco melodického a přitom ne zcela hloupého, tahle minikolekce mu může vkusně posloužit k vyplnění času nudy a podráždění.

 

Hodnotit tohle minialbum lze tedy dvěma způsoby. Buď přistoupit na hru kapely nebo ho odsoudit a brát ho za zbytečné. Já bych doporučil první volbu a připravenost na různorodé menu. Bez ní by pak mohlo dojít k nepěknému žaludečnímu kolapsu a dávat si zvratky do souvislosti s pojmem ENSLAVED je nepatřičné. Prozatím... Věřím tomu, že tento inteligentní a svojský soubor nás ještě mnohokrát obšťastní, jen je třeba si na tento okamžik v klidu počkat.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Ruadek / 1.7.20 8:31

Tak tady nesouhlasím, ačkoli bych tak po 5 štacích s deskou došel k podobnému verdiktu. Tohle chce trochu jiný přístup, vysrat se na to, že to byla metalová kapela a brát ji jinak. Mě je docela jedno, že přestali být metaloví, což je první krok k lepšímu uchopení desky. Samosebou je každého věc jak to pobere, úplně bych to ale nesmetl ze stolu. Ty skladby nejsou vůbec špatný, kluci teď hrají svou podobu Katatonie a dejme tomu staré školy gotického rocku. A v těch skladbách je všechno to koření, co tam bývalo. Kapele upřímně držím palec, protože se na ni docela valí kritika, bohužel většinou mířená právě na to, že "už neznějí metalově". Anathema se kdysi také rozhodla znít jinak a vydala Eternity. Mylím si, že Vincent v té době podával ještě o fous horší pěvecký výkon než zpěvák SOTM a postupně se vyzpíval fakt parádně. Nechal bych tuhle desku uzrát, odhodil předsudky a srovnal si to pořádně se vzory, od kterých se pánové snaží učit. Zatím tak 65%

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky