Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Ephel Duath - Reformula

Ephel DuathReformula

Sorgh9.10.2012
Zdroj: Mp 3 (192 kbps)
Posloucháno na: PC
VERDIKT: Pohled na black z jiného konce Evropy, než jsme standartně zvyklí. Možná v kontextu kapely zbytečné album, protože obsahuje věci již vydané. Ale já ji beru jako sbírku starších alb, která mi zajišťuje přehled o věcech minulých.

Vývoj, postup kupředu, změna, to sou devízy mnoha metalových kapel. Málokteré kombo strnule přešlapuje na místě, snaha o překonávání dosažených bariér žene hudebního génia směle vpřed. Zepár výjimkám jsem vděčnej za to, že hrají neustále to svoje a nehnou se bokem ani o píď. Čest ikonám.

 

Na druhé straně mě ovšem fascinuje přerod bestie v emotivní nymfu, metamorfóza havrana v syntetický sampl a podobně. Zářným příkladem můžou být geniální „Taliáni“ Ephel Duath. To, jak kdysi začínali, je už jen píšeň unavené meluzíny v komíně. Nynější tvorba, diametrálně odlišná, jest příkladem změny směru a možnost vydání se jinou pěšinou.

 

Vrátíme-li se do roku 2002, nacházíme špagetky ve stavu černokněžnickém. Kapelu zatím stále ještě tvoří pouze duet čáryfuků Davide Tiso a Giuliano Mogicato, kterýmžto tak můžete posílat chvalozpěvy za delikatesní pochoutku, nebo naopak filipika za duševní újmu. Jak je komu libo. Každopádně silně plnotučné album Reformula, které obsahuje první demáček Opera a prvotinu Phormula, je příkladnou ukázkou toho, že melodický black nemusí být jenom klišé trapných póz a dětinských kolovrátků. Tady se škatulce dostává zaslouženého zadostučinění a rozpučených vavřínů.

 

Laskavost jihoevropské tvorby je zde silně patrná. Obvyklý chlad severských spolků nečekejme, protože italské slunce jednoduše brání syrové mlze vstoupit do drážek disku. Zlo je zde tak prezentováno jako malebný filigránský chrlič zdobící baziliku San Giovanni v Lateranu. Hebkou atmosféru vytváří klávesová alchymie, použita velmi decentně, pocukrování bábovky je, myslím, blízkým přirovnáním. Poskytuje celé desce pozadí, o které se může honosná stavba směle opřít.. O většinu melodií se tak zdárně starají kytary upalující jako robátko vstříc teplým vlnám moře. Místy už na albu cítím odér věcí budoucích, avantgardní opona je povytažena a z pod ní už nahlíží netrpělivá kreativita. Pánové Tiso a Mogicato nechali upustit trošku páry a umožnili přičichnout všem fajnšmekrům, cože se bude odehrávat na další desce, The Painter's Palette. Prvky jako elektronika či techno v remixech nám dávají první neurčité vodítko na cestu k „paletě“.

 

Tolik tedy stručně k desce, která je jakýmsi startovací blokem tělesa nyní zcela mimo mantinely zdravého rozumu.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky