Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Eschatology - Eschatology (EP)

EschatologyEschatology (EP)

Victimer1.12.2022
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: notebook / minivěž / phone
VERDIKT: Nový blackmetalový projekt a jeho první oficiální zastávka. Archaická, útočná i atmosférická. Pravá.

Eschatology je novým mezinárodním projektem na blackmetalovém poli. V jeho řadách najdeme dva zástupce severské scény a jednoho ze scény polské. Polák Michał Stępień (zde M.S.), jinak také fungující pod pseudonymy The Fall nebo Eihort, sekunduje dvojici Joakim Karlsson, Björn Larsson ze Švédska. V jeho výčtu kapel, ve kterých působil a působí, jsou i velmi známá jména jako třeba Mgła, Medico Peste nebo Mord'A'Stigmata. Aktivní je letos vedle Eschatalogy ovšem v jiných spolcích, jmenovitě u Owls Woods Graves (letos vydané album Secret Spies of the Horned Patrician) a Ashes (s těmi před pár dny vydal novinku Gloom, Ash and Emptiness to the Horizon). Joakim se mihl v řadách Bloodbath, se kterými se podílel na albu The Arrow of Satan Is Drawn (2018) a dnes je k mání zejména coby člen sestavy Craft, kteří holdují blackmetalovému nihilismu už dobré čtvrtstoletí. Björn a jeho řádka kapel, to je pro mě osobně trochu oříšek, protože si nemyslím, že bych se v minulosti s některou z nich setkal. A že jich je fakt hodně.

 


Suma sumarum, členové Eschatology jsou zkušení muzikanti a dali do oběhu projekt, z něhož jde zřetelná upřímnost, opravdovost. Pánové se představují téměř půlhodinovou eponymní kolekcí čtyř skladeb, které v sobě snoubí syrovost, atmosféru a když na to dojde, tak i staré punkové riffy. A vlastně také i zkušenosti z kapel, kterými si prošli. Dalo by se říct, že z větší části archaický materiál EP je veden hodně temně, v první skladbě bych řekl až docela strašidelně a prolíná staré pořádky s fluidem čehosi nehmatatelného. Ještě jedna faktická - o vokály a bicí aparaturu se stará polský hrdina, severští boys se chopili strunného sekernictví.


EP tvoří tři díly spojené názvem Cataclysm a poslední skladba The Wound. Hned úvodní díl spustí potemnělou atmosférickou a přitom syrovou výpravu někam do nitra negativních myšlenek. Tahle skladba umí pohltit atmosférou, která mě osobně připomene cosi nadpozemského a nereálného, jako svého času uměli do své tvorby vtáhnout Lunar Aurora. Třeba na svém posledním albu, i když to je oproti současným Eschatology o hodně pomalejší. Ten zvuk, který zní jako klávesy a ve skutečnosti ani nechci vědět, odkud vznikl. Protíná tmu a přikrývá les něčím vážně těžkým. Jako kdyby ta mlha byla opravdová a ten odlesk od měsíce mezi stromy zrovna tak...


Pak se dostane do popředí jasně srozumitelný a až punkem načichlý atak, aneb druhý díl EP. Zároveň u toho ale neopadne všechna tma, žádné ranní kokrhání nehrozí a vše je drženo řádně uleželé a i když to nutí k pohybu, polomrtvé. Ve třetí skladbě archaický odér Eschatology pokračuje zpomalením, špína za nehty ale zůstává. Víc se riffuje, víc se drží stará zapšklá tradice, aby se postupně přidalo na tempu a své si řekne také kus atmosféry. Ne, nebudeme to nutně přirovnávat k Darkthrone, k tomu svádí jen začátek skladby. Všechny songy mají nad šest minut, takže se snaží ve svém prostoru vyhrát a celé EP zní i přes svůj kus starobylosti a pudovosti docela výpravně.  A graduje posledním flákem The Wound, kde se riffuje ještě více, ale více se proměňuje i nálada skladby. Každopádně to hororové fluidum se udrželo jen v první věci a pak šly dopředu jednodušší postupy.

 


Celkově velmi slušná ohavnost, která hází bobek na něco nového a neobvyklého. Hledá své místo v tom primitivním a také dostatečně temném. Black metal je bezva, když ho hrají ti správní nadšenci. No né?


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Wagi / 9.7.23 18:16

Nastal čas se posunout, vývoj....... to jsou takový fráze, že bych někoho nakopal do prdky :)) V podstatě tady máme novou kapelu od doby Withering Illusions and Desolation až po Only the Wind Remembers... Samotnej To Lay like Old Ashes byl už odklon :D každopádně mám rád jejich první alba, ten zbytek už neee at jsem se na comeback těšil, to album jsem slyšel párkrát a hotovo..... Poslouchám kapely protože se mi líbí - po 25 letech jsem došel k názoru že progres je leda k nasrání :D když to hrajou dobře at si to valej - pokud chcete progress a na každým albu poslouchat jinou skupinu najděte si víc různejch žánrů či skupin..... Tohle honění progresu je zhovadilost a důkazem je samotnej fakt, že většina skupin a kapel na scéně a TOPEk v rámci žánrů jsou držáci a jedou si to svoje oproti těmhle hipster recenzentům, kteří si pořád honěj ten svůj progress a vývoj.... To prostě není o tom udělat 20x různejch alb pod 1 skupinou na to jsou vedlejší projekty, jiné skupiny, solovka a většina rozumných umělců to naštěstí chápe.... Tenhle comaback nemá v rámci stylu ani jmnéna význam a to říkám jako člověk, co miloval a miluje Withering Illusions and Desolation a i když jsme zjistili, že původní CDR verze co se stahovala v ČR má takovej zahulenej feeling protože byla z kazety a originální cd je mnohem čistčí :D

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky