|
|
||||||||||

Dnešní dvoj-recenze spadá do kategorie úklidu před koncem roku, kdy se snažíte vyčistit svědomíčko od všech restů a zbytků, na které se během roku nedostalo a se kterými už se nechcete zaobírat v roce s novým letopočtem. Obě dnešní nahrávky vyšly v podstatě nedávno (říjen a listopad 2019), obě se snaží nehrát nic tuctového a spíš navodit dojem umělečtějšího (Excelsior), anebo alternativnějšího (Love Machine) směřování. A oběma se to shodně nedaří.
// Excelsior - O Horizon
O tomhle projektu by šlo psát jako o jednomužném, kdyby za vším nestála jedna žena jménem Anja Tietze Lahrmann původem z Dánska. A ženský ekvivalent pro tuhle situaci jsem v češtině nenašel. Tahle Anja se dříve angažovala v kapele Ice Cream Cathedral, která byla vydavatelsky aktivní mezi roky 2011 až 2014, ale od té doby jí nevyšlo nic. Možná proto sólová dráha, možná proto nové jméno a zase trochu jiný pohled na pop, který se snaží utéct z lopaty jednoduchých závěrů a muziky pro masy. Tím debutní deska O Horizon není ani náhodou.
Na druhou stranu zřejmá snaha o umělečtější dojem pro mě není zárukou toho, že s desku budu chtít trávit líbánky, protože jednak to ani zdaleka není můj šálek čaje, a druhak pokud už si chci dopřát něco trochu náročného, co zavání mixem popu, elektroniky, alternativy a nevím čeho ještě, sáhnu po Björk. Tím tyhle dvě holky nijak nesrovnávám, říkám tím jen to, že můj zájem o podobnou hudbu je naprosto okrajový a pokud už na ni dostanu chuť, mám své favorit(k)y a těch se držím.
V materiálech, které dorazily společně s albem, se píše, že O Horizon je hypermoderní směs avantgardního zvuku a formálních experimentů. Pop, barokní a renezanční hudba tematicky propojená s lidskou snahou držet krok s neustále se zrychlujícím světem. Pokud se v tom vyznáte, směle do ukázky a třeba do celé desky, která mně osobně místy přijde stravitelná (to když Anja prostě zpívá a nic dalšího nevymýšlí), ale většinou naprosto otravná. To když se hraje závod o nejprotivnější zvuk, s nimiž autorka ráda zanáší prostor, protože přece umění - zkuste Wandering Womb jako příklad.

Velmi často mi album přijde jako taková forma dadaismu, kdy na začátku nebylo slovo, ale ani žádná myšlenka, a až v průběhu se dílem nějaké potměšilé náhody vše začalo formovat do něčeho, co sice nějak dopadlo, ale kdyby se to nahrávalo ve středu místo v úterý, mohlo to dopadnout úplně jinak. Děkuji pěkně, stačilo.
10 %
// Love Machine - Mirrors & Money (EP)
Tahle kapela nezačala dobře. První pohled většinou patří obálce a tato barevná šílenost mi přijde jako zločin proti lidskosti a ještě o dost tragičtější než obálky Už jsme doma od Martina Velíška (ne, opravdu nepatřím k obdivovatelům jeho malířského umění). Druhý pohled na promo fotky kapely (to jen abych věděl, s kým mám tu čest) a začínám mít pocit, že jde do tuhého. Ostatně posuďte sami. No a v neposlední řadě název - ještě víc neoriginální pitomost byste hledali docela těžko.
Hudebně naštěstí není jejich aktuální EP natolik tragické, jak by se mohlo čekat z obrazové předehry, nicméně tak nějak tajně doufám, že je v tom schováno hodně hudební nadsázky, sofistikovaného humoru a sebeironie, protože pokud by to někdo myslel smrtelně vážně, bylo by to na diagnózu. Love Machine balancují mezi otravným pop-rockem, který si v domácích podmínkách spojuju se Support Lesbiens nebo Ready Kirken, a takovou zvláštní rockovou koláží, která mi evokuje Franka Zappu. Tedy hodně vzdáleně, ale například vytažení docela úchylného vokálu mi v tom možná trošku dává zapravdu (zkuste titulní Mirrors & Money).
Když už jsem u Excelsior citoval promo materiály, nedá mi to a vsunu pro pobavení i sem krátkou promotérskou sentenci, která odráží to, že prý oproti dřívějšímu psychedelickému zvuku je novinka Love Machine mnohem víc komplexní a moderní. Snad kvůli využití dechové sekce (Birdy Buddy) nebo nevím kvůli čemu, protože jinak mi to přijde docela garáž a lehká dekadence, jež nemá s modernou společného prakticky nic. Psychedelický rock uvedený v nejrůznějších profilech prosím taky moc nečekejte, tedy pokud o něm máte aspoň přibližně představu.

Což nevadí, nehrajeme si se slovíčky a evidentními hloupostmi, zajímá nás hudba. A ta, pokud se budeme bavit v rovině hudebního humoru a nadsázky, není úplně mimo, pokud zrovna máte na podobný humor čas a chuť. Vážně se taková nahrávka ale brát nedá, to po mě nechtějte, na to mám svého Zappu a s ním už nepotřebuju nic dalšího.
25 %
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Label:Big Oil Recording Company / Unique Records
Vydáno:Listopad 2019
Žánr:alt pop / alt rock
Excelsior - O Horizon
Anja Tietze Lahrmann - (skoro) vše
hosté:
Liam Amner: bicí (2, 8)
Nanna Schannong - kytara (5, 8)
Kristian Paulsen: perkuse (4, 5, 9)
Simon Brinck - akustická kytara (10)
1. Ultramarine
2. Time of None
3. Origin
4. Lynx
5. In Silico
6. White Arrow
7. Whims
8. Alba / The High of a Surrender
9. Wandering Womb
10. O Horizon
Love Machine - Mirrors & Money
Marcel Rösche - zpěv
Richard Eisenach - baskytara, doprovodný zpěv
Noel Lardon - bicí, perkuse, doprovodný zpěv
Felix Wursthorn - kytara, slide kytara, akustická kytara
hosté:
Jan Lammert - piano
Patrick Stäudle - doprovodný zpěv
Jim Galakti - trumpeta
Paul Thiesen - trombon
1. Valentino
2. Mirrors & Money
3. Birdy Buddy
4. The Stripper
5. Dead Cats Dream
6. Starshine

Summoning
With Doom We Come

Shannon Wright
Division

Ketha
#!%16.7 (EP)

Minority Sound
Analysis

Spock's Beard
Brief Nocturnes and Dreamless Sleep

Pro-Pain
The Final Revolution

Kjeld
Skym

The Lord
Forest Nocturne

Anathema
Distant Satellites

Holter
Pointa

Blood Runs Deep
Into The Void
Právě vychází zajímavý úkaz v podobě audioknihy Heimatcore, čtěte tiskovku níže:
26.5.2026České rockové ceny Břitva, zaměřené převážně na tvrdší formy rocku, metalu, punku či hardcoru, oznamují nominace za rok 2025, které určilo 39 hlasujíc...
26.5.2026Změna v soupisce kapel se dotýká odpadnuvších Vortex Of End a Outlaw. Náhradou za ně jsou Cromlech a Srd. Více v tiskovce:
25.5.2026Venku je nová kniha s hudební tematikou, a to titul Bejt hardcore není sranda od Michala "Mičla" Dajče. Na 280 stranách Michal mapuje svých 25 let na ...
25.5.2026Bansko-bystrická post-blacková kapela Solipsism právě vydala své nové album nazvané Pedagogy for the Existentially Exhausted, které je kromě digitální...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.