|
|
||||||||||
Musím přiznat, že tohoto alba jsem se docela obával. Nejen budoucích možností a verzí, jakými by se na něm FEN mohli hodlat ubírat, ale především toho, zda se kapele podaří udržet svou typickou identitu, kterou si předchozími dvěma deskami stačili vytvořit. Nastal totiž čas se někam výrazněji posunout a přitom za sebou nezamést stopy, natož utéct od rozdělané práce a rezignovat na kořeny. Nechtěl jsem slyšet FEN hledající a těžkopádně našlapující po územích, kde si nejsou dvakrát jistí, ale nechtěl jsem ani FEN zpátečnické a opakující se. Na první pohled to tedy vypadá, že jsem toho chtěl příliš. Ovšem o nic jiného, jako o nastolení jisté rovnováhy na bázi logického posunu a vývoje coby muzikantů, jsem nehledal. Ostatně, atmosférická hudba Angličanů k takovým otázkám vyloženě vybízí.
Minulost vlála ve znamení black metalových kaskád a shoegaze posmutnělé romantiky (The Malediction Fields), která uměla okouzlit, ale také zanechat dojem nedospělosti a někdy až (především vokální) nesouhry. Pokračování (Epoch) sebou přineslo, více než cokoli jiného, upěvnění nastoupené cesty, více ve směru celkového zmírnění a přesvědčivějšího kroku do smířlivějších vod. V obou položkách si FEN udržovali typickou tajemnou auru, která zastřešovala příběhy vtažené do specifického anglického kraje, plného mokřadů a neprostupných bažin. Novinka v tomto ohledu na zmíněná místa už tolik nepoukazuje, spíš se s nimi definitivně sžila, než aby je okatě připomínala, přičemž se ubírá jiným směrem a skutečně se chce usadit v odlišném, pro kapelu ne tolik typickém, působišti. FEN se odhodlali vnést do své tvorby progresivnější prvky jich samotných, což kapele dovoluje rozevřenější polohu, ve které ještě přibylo volnějších pasáží, jež se dají stále titulovat nálepkou shoegaze, ale nepůsobí zdaleka tak prvoplánově jako v minulosti. Otevřeli svou hudbu novým možnostem a vlivům, přitom všem ale zachovali původní pravidlo střídání zatěžkaných a atmosférištějších pasáží, které se výrazně nezměnilo. Změnil se jen styl jakým k tomu všemu dochází. Tím, že je album zprvu poměrně složité na pochopení a docela dlouho brání k sjednocení hlavních myšlenek, zároveň nabízí postupné odkrývání ze svých krás. A ty přicházejí. Kolekci "Dustwalker" nelze upřít jedno, a tím je ona rovnováha, ve kterou jsem hned na začátku doufal. Jsem spokojený.
Agresivní, až neomaleně působící úvod v podobě "Consequence", rychle zkrotí trojice následujících skladeb, které se upínají ke klidnější a podstatně atmosféričtější čistotě (také zvuk zní najednou jinak, průzračněji). Na tomto místě je třeba zmínit klenot alba, jenž spatřuji ve třetí písni "Spectre", kdy samotné nazvání této věcičky písní mluví za vše. Snově působící, neuvěřitelně křehká záležitost, ukazující posun FEN z prostých shoegaze vybrnkávaček do mnohem malebnějších tvarů. Ideální ukázka zavrhnutí závanu stagnace. Od skladby "Wolf Sun" se pak poloha alba lomí ke splynutí obou specifik FEN, tedy těm ostře metalovým, i rockově poklidným. Svojí délkou jde závěr alba výpravnosti a proměnám nálad vedoucím k té konečné, vyloženě naproti. The Watcher navíc zlepšil svůj špatný čistý zpěv do té míry, že zazní falešně jen v jednom bodě (Wolf Sun), což je samo o sobě také výhrou. Naivní chyby z dřívějška se dnes neopakují. Přímo bych řekl, že by se člověk musel hodně nadřít, aby nějaké vůbec našel. Jestli ale tohle všechno FEN stačí na působnost v první lize atmosférického rock/metalu, si netroufnu odpovědět. Spíš ještě ne, ale hezky se vybarvují...
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Jirka D. / 12.2.13 10:46odpovědět
To já se do té desky nějak nemůžu dostat, Epoch mě bavilo a baví víc. V klidnějších pasážím mi to zavání Alcest, i když podstatně víc mi tohle vrtá hlavou u novinky De Arma. Spíš jsem zvědav, jak album bude znít naživo v Ostravě.
Bodin / 12.2.13 9:30odpovědět
Fen opět vydali album, do kterého není snadno se ponořit. I na tuto desku si posluchač musí udělat pohodlí a klid, aby slyšel skryté krásy, silné nálady a melodie, které teprve s vícero poslechy vystupují na povrch. Nádherné album.
Label:Code666 Records
Vydáno:Leden 2013
Žánr:atmospheric post-black metal
Grungyn - zpěv, baskytara
The Watcher - zpěv, kytara
Derwydd - bicí
1. Consequence
2. Hands of Dust
3. Spectre
4. Reflections
5. Wolf Sun
6. The Black Sound
7. Walking the Crowpath
Fen
Carrion Skies
Fen
The Malediction Fields
Fen
Epoch
Fen
Stěží pochopený, napůl zapomenutý stín bez příslušnosti.
Phantoms Of Pilsen VII
25.10. - 26.10.13, Plzeň, Hospoda Pod Kopcem
Agalloch + FEN
19.5.13, Ostrava, klub Barrák
Winds
Of Entity And Mind
Vaura
The Missing
Fear Factory
Mechanize
P.H.O.B.O.S.
Phlogiston Catharsis
The Pighounds
Phat Pig Phace
Jak už jsme oznámili dříve, na MetalGate právě vychází další knižní titul, který se po řadě blackmetalových tentokrát věnuje death metalu a grindcoru....
2.5.2024Pathology zveřejnili klip ke skladbě Psychotronic Abominations z připravované řadovky Unholy Descent, která vyjde 17. května u Agonia Records.
2.5.2024October Tide natočili klip ke skladbě Unprecedented Aggression z loňské řadovky The Cancer Pledge (naše recenze)
1.5.2024Floridští rouhači vydali koncem dubna nové album nazvané Banished By Sin. Obsahuje dvanáct skladeb znějících jako ten správný chlív.
1.5.2024Tradiční festival folklórní hudby Antitrend ročník 2024 se opětovně v Žabčicích u Brna odehraje v sobotu 29. června. Startovat se bude v pravé poledne...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.