Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Fotocrime - Principle Of Pain

FotocrimePrinciple Of Pain

Jirka D.17.7.2018
Zdroj: CD 4-panelovém paperpacku (#GOLDEN044) // promo od agentury Creative Eclipse PR
Posloucháno na: SONY CDP-XA5ES / SONY TA-F 730ES / ELAC CL 82
VERDIKT: Fotocrime se definovali už loni a letos na tom nemění nic. Nové album přináší očekávatelný, lehce dekadentní zážitek s nádechem analogových synťáků.

O počátcích nejen Fotocrime, ale i dřívější kapely Ryana Pettersona Coliseum, jsem poměrně podrobně psal v recenzi předchozího EP, takže se nebudu opakovat a odkážu vás tam. Nastudovat! Pokud jste dočetli, logicky si odvodíte, že tohle album s dost naivním obalem (rozhodně horším, než jaký byl použit na Always Night) je dlouhohrající debut. Sestava kolem hlavního tvůrce vydržela, vydrželo i žánrové směřování a zvuk kapely obecně. Prostě žádný progres, ale dotažení toho, co bylo započato loni, do plnohodnotného alba.

 

Fotocrime band

 

Pokud jste poctivě přečetli onu zmíněnou recenzi, neušly vám moje drobné výhrady k lehké průměrnosti a fádnosti většiny skladeb, které sice poctivě ctily odkazy na post-punk, dark-wave a další příbuzné žánry, ale s ničím extra zajímavým nepřišly. Moje tehdejší pocity šly shrnout do jednoduchého závěru dobře poslouchatelné, ale nikterak invenční desky, která se klopotně snažila o vytvoření přiléhavé atmosféry, ale moc se jí to nedařilo. No a nahrávka nová, s trochu zábavným názvem Principle of Pain, velký pokrok na tomto poli nezaznamenala.

 

Ono se není čemu divit, když hlavní skladatelské otěže drží pevně a výhradně Ryan (tentokrát uváděný jako R), který současně nahrál většinu nástrojů a vokálních stop. Taková Shelley Anderson, která je uváděná jako člen sestavy a nad jejímž hlasem jsem se rozplýval v recenzi Always Night, se tentokrát objevuje pouze v jedné skladbě (Gods In The Dark), což oproti dvakrát se vyskytující, hostující Janet Morgen vypadá trochu jako promarněná šance. Ve výsledku to celé připomíná spíše Pettersonův studiový projekt, jemuž sem tam vypomůže náhodný kolemjdoucí muzikant / zpěvák s výjimkou Mothera, který na stoličce za bicí soupravou sedí prakticky ve všech skladbách.

 

Nelze se pak divit, že z nové desky mám dost podobné pocity jako z jejího kratšího předchůdce, což ale neznamená, že by ty pocity stály za starou belu. Petterson má přiléhavý hlas, kytary výborně udělaný reverb, baskytara opět není moc slyšet a synteticky pojaté bicí by naprogramoval (čemuž v některých skladbách docela věřím) začátečník za jedno odpoledne. Nic proti, kromě té utopené baskytary všechno sedí a zapadá do slušivého celku, který vyznívá sice lehce ospale, ale pro poslech na odpočinek více méně ideální. Velké nápady a silné momenty opět v nedohlednu, zvykám si.

 

 

Favorit? Za mě asi The Rose And The Thorn, která zachraňuje špatné dojmy po předchozí nudě Don’t Pity The Young, ale třeba i následující, krátká a výstižná věc Autonoir. Velmi dobře funguje již zmíněná Gods In The Dark, a to hlavně z toho důvodu, že vokální duet Ryana a Shelley Anderson má něco do sebe. Lze jen litovat, že dalších společných chvil těchto dvou hlasů se na albu nedočkáme - velká škoda.

 

Velké myšlenky závěrem? Nic nebude. Principle of Pain je prostě žánrovka v dobrém standardu, která si na nic víc ani nehraje. Občas si na sebe vzpomeneme.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

insun / 3.5.18 11:40

...jen k upřesnění:váš zin je jediný do kterého jsme CD poslali a to jen proto, že si ho tady pan Bhut vyžádal po našem optání redakce a když se ho tento model už přejedl jak píše(téměř celé CD je umístěno na našem Bandzone-kde jsem v prvním kontaktním emailu nasměroval) , neměl se k tomu logicky hlásit...pak recenze vypadá tak jak vypadá..přes většinu plochy tu pan Bhut polemizuje nad tím, jak kapela funguje nebo nefunguje, místo aby se věnoval nahrávce, kterou chtěl zrecenzovat..a hazí do prostoru fráze o použitých melodiích-jako že jsme je od někud vzali?.. a pokud ano, tak odkud a prosím konkrétně?!..dále o ženském zpěvu, který má být dle jeho slov operní.., dále se tu dočítám o klávesových solech, které ale ve skutečnosti jako klasické klávesové solo na nahrávce nenajdete byt' v jediném zastoupení..ovšem ano.. klávesy jsou u nás plnohodnotný nástroj, který často obohacuje harmonii a tudíž je často slyšet a místy vytváří, jak se tu píše, až umělé symfonie, což je dnes vlastně u kapel, které si nemohou dovolit orchestr, vlastně standart a často je tomu i u kapel, které si ho dovolit mohou, avšak není to při dnešních možnostech zvukových bank kláves nutnost, ale i u těchto umělých symfonií musíte party nástrojů, které ji tvoří, vytvořit, aby vám to výslednou symfonii dalo...takže ano jsou tam často slyšet klávesy a je to záměr!!...kdyby nebyl...věřte, bylo by tomu jinak..tak tedy dík za recenzi...hodit to CD do kanálu udělal bych líp a ještě bych ušetřil za poštovné a ve finále bych nemusel číst, jak jsme vám to vlastně vnutili... a přebal ..ano nevyšel tak, jak jsme si představovali...nemyslím ted předlohu, nýbrž její zpracování, ale přece..jde hlavně o hudbu a o to nám i šlo na tomto CD...tím pádem záhada, o co nám vlastně jde nebo šlo vyřešena jest.. takže bud'te zdrávi a už nikdy víc!

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky