Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Že by Írán byl metalu zemí zaslíbenou, se říct úplně nedá. Přesto zde existuje několik hudebníků, kteří skrze tvrdou muziku ventilují své potřeby. V podobném duchu je to i s projektem From The Vastland, jenže tady musíme trochu narovnat okolnosti. Jediný člen kapely Sina sice původem je z Teheránu, nicméně aktuálně žije v Norsku, odkud vesele zásobuje svět svými nápady. Nejnovějším počinem tak je již páté album Daevayasna.

Tenhle imigrant zjevně není tolik agresivní, když si ho v tom Trondheimu nechali a dokonce mu vypomáhají i nějací místní s živou prezentací kapely. Ačkoliv on trochu agresivní je, hlavně co se hudby týče. Ta totiž koření v čistokrevném black metalu, do kterého tenhle jedinec vkládá svou představu o černém žánru. Výsledkem je surový black s přímočarou strukturou a nenáročnou kompozicí. Na metalovém archivu jsem našel v sekci similar artist jména Gorgoroth a Al-Namrood. Mno, neslyším tu ani jedno z nich. Gorgoroth jsou přeci jen mnohem více neurvalí a zlí hoši. Na jejich tvorbu Sina jednoduše nestačí, ačkoliv pár souznění a propojených bodů bychom najít mohli, jenže jen a pouze díky faktu, že se hraje black metal. No a co se týče Al-Namrood, tak ti jsou úplně někde jinde. Jednak jsou více melodičtí, jednak mají velice charakteristický zvuk a především z jejich tvorby díky silnému závanu orientu poznáte jejich původ. Ten bohužel u From The Vastland chybí, což je svým způsobem škoda, protože by to mohlo kapelu vytrhnout z šedi a příjemně by to osvěžilo nejeden song.

Album Daevayasna má název, který asi správně nevyslovuji, nicméně to nechme stranou. Jeho hlavním smyslem bylo předání sedmera skladeb do uší fanouškům černého kovu. Ti v něm najdou vskutku osobitý a celkem i důstojný kus poctivého řemesla, který tenhle žánr nabízí. Naopak v něm nenajdou nic, co by dokázalo projekt odlišit a v nějakém random playlistu si ty písničky cestu prostě těžko prorazí. Na druhou stranu to není škvára a smetený prach ze stolu. Má to svůj šmrnc a jasný tah za vytouženým cílem. Je to prostě další blackmetalová nahrávka s poměrně snadnou strukturou, která přesto je poměrně zajímavá a během poslechu nabídne základní pojmy, kterými hudební směr disponuje. Je to svižné tempo, typické riffování a tak dále. Na tvorbě je znát, že je ovlivněna lokální produkcí, přesto do ní jednoduše nezapadne. Něco tomu prostě chybí. Možná to bude větší dravost, řekl bych, že by písničkám slušel i nějaký živelnější vokál, trochu víc přidat na síle a rychlosti a takové ty drobné detaily, které by dodaly liniím na ojedinělosti.

Ačkoliv mě to během poslechu vlastně baví a nemám vůbec problém s tím si desku užít, když dohraje, nehledám něco tomu podobného. Nehledám ani další album od stejného interpreta, prostě to v tu chvíli stačilo. Po čase pak z hlavy člověk snadno vytřepe, či přepíše poznatky nabyté z tohoto poslechu a celá práce se zasune kamsi do pozadí. Docela škoda, protože ten potenciál tam někde dříme. Když si tady pustíte ukázku, tak možná budete láteřit, co to povídám, že je to skvělé. Ale zkuste si pak na to album po čase vzpomenout, hádám, že nebude moc styčných bodů, o které se opřete. To album zkrátka funguje teď a tady, třeba koncerty mohou fungovat výtečně, ale ta životnost je smutná. Takhle si stačí zapamatovat, že From The Vastland je dobrá kapela s určitými kvalitami. Jen se ta produkce nesmí konfrontovat s podobně znějící kapelou, v tu chvíli celek ztrácí na sytosti.