Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Frontier Guards - You

Frontier GuardsYou

Victimer24.6.2019
Zdroj: CD digipack // promo od labelu
Posloucháno na: notebook / minivěž / phone
VERDIKT: Melancholicky a tanečně se vinoucí pásmo oddechové elektroniky pro důvěrnější vzpomínky a lepší zítřky.

O Frontier Guards jsme už u nás na Echoes jednou psali, ale je to pěkných pár let zpátky. Ruadek se tehdy dotknul alba Interface a dnes si dáme takový malý návrat v podobě novinky You.  Pár věcí se od té doby změnilo, především ta, že na aktuálním albu působí pouze jediný člen, a to Martin Pavlík. Tohle album je něco jako jeho osobní zpověď, navíc z přebalu lze vyčíst, že je věnováno jisté Romaně. Další z cest k vydavatelství Aliens production dnes tedy vede skrz druhou recenzi elektroniky Frontier Guards.


A jak je zvykem, hudba tohoto labelu je většinou o dvou stranách mince. You má své dramatické chvilky, pulsující a nakopávající momenty (poslechni třeba song Synapse), nebo tajemné prostředí, kdy je třeba se mít na pozoru (Wolf). Pořád je to ale instrumentální paleta nálad a celkově skromnějších aranží, co ji definuje. Jako pocitovku, oddechovou seanci, klid před možnou bouří... Jako hudbu k přemítání o samotě, jako tanečněji laděný soundtrack, jako pouhé pozadí k docela jiné činnosti, nebo také jako plochu, kterou je dobré a docela snadné vnímat. Která je ale také svým způsobem trochu fádní.

 


Frontier Guards jsou na albu You nenásilně přijatelným elektronickým vyjádřením emocí, které nepotřebuje okázalá gesta, jako spíš prostředky k nastavení jisté nálady. A ta je zamyšleně nostalgická. Taková polosmutná, polonadějná. Živoucí, ne nijak sklíčená. Ovšem není to tak, že by se během poslechových minut a hodin nic nedělo. Stačí nesklouznout za hranu dobře nastaveného příjmu. Je třeba být ostražitý, ale zas není zapotřebí přehnaně rýpat do věcí, do kterých nám nic není, a třeba o nich ani ve skutečnosti není řeč a nejsou podstatné.


Úroveň provedení je solidní. Tím si trochu kryju záda, protože z hudby alba You určitě nehodlám skákat dva metry vysoko, ale v klidu si ji pustím rád prakticky kdykoliv. Je to taková klidnější metoda, jak si občas zanadávat a vyslat ven pár ostřejších emocí. Zároveň to však není deska, která by se něčím vymykala a která by si mě měla získat na svou stranu něčím neobvyklým. Na to je její tok nálad příliš obyčejný. Má v sobě několik hodně slušných momentů, ale ty se časem ztratí a vyšumí. Pak se objeví až moc plochá instrumentace, které chybí víc osobitosti a schopnosti vyloudit v podvědomí víc nadšení. Což mi samozřejmě vadí, protože chápu, že Frontier Guards jsou ze sebe schopní vydat víc.

 


You je album do nepohody, byť samo o sobě jistý druh nepohody vyjadřuje. Je v něm něco krásného, ale to se na povrch dostává jen v menších dávkách. Je v něm něco skrytého a půvabného, ale jako by to nemělo jít naplno ven, jako by to mělo zůstat v soukromém archívu vzpomínek autora. Jsem v klidu, což bych asi měl být a jsem také lehce ostražitý, což je nejspíš také dobře. Pak je vše v pořádku. Zázraky ale nečekejme, jen variantu jak si dáchnout a trochu protřídit emoce. Elektronicky, bez alibismu a se sympatiemi.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Marek / 26.6.19 15:38odpovědět

Recenze tohoto cd mi přijde podhodnocená, album zní dobře.

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky