Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Germ - Wish

GermWish

Bhut28.11.2012
Zdroj: mp3 (320 Kbps)
Posloucháno na: Sony CMT-NEZ3, 2x 10 W
VERDIKT: O faktu, že i black metal umí pohladit po duši rukou křehkou a něžnou, svědčí existence alba Wish.

Je čas na astrální cestování do nekonečných výšin a dálav. Je čas pro vesmírnou pouť. Je čas dát si Germ a debutové album Wish.

 

Při prvním setkání s tímto dílem mne zaujal obal. Jednoduchá, barevně sladěná záležitost a přitom zcela perfektně vystihuje hudební náplň týhle placky. Seznámení se s žánrovým zaměřením už bylo trochu nejisté a těžko předvídatelné. Trance black metal, tak bych to asi nazval já. Germ je důkazem toho, že i black nemusí být nutně jen zlý.

 

Od prvních tónů se startuje kamsi jinam… do neznáma. Letí se pryč od všedních věcí a nechává mysl posluchače snít a příjemně fantazírovat. Při poslechu není nutná koncentrace, ale stejně ji sami dosáhnete, neb situace si to sama vyžádá. Určitě se k desce vrátíte, abyste si ji v klidu poslechli, neb ta hudba prostě k sobě tahá. Hrátky s elektronikou nenechají spát a v korespondenci s black metalem (toho nejjemnější střihu) spolu vytváří jedinečný celek, který jsem dosud nikde neslyšel. O jedinečnosti a výjimečnosti by se dalo psát vskutku dlouho, však to jistě znáte. Taková pravidla platí nejen pro hudbu, ale obecně. Něco se vám prostě tak dokonale líbí, že vystihovat tu krásu byste mohli do nekonečna. Zejména jedná-li se o milovanou osobu, že. …zvláštní jak tu začínám psát o lásce a při tom se má jednat o recenzi na black metalovou kapelu. Ruku na srdce, tahle deska v sobě ukrývá něhu a klid. A i když ten energický ďábelský black z ní také cítit je, stejně se pořád jedná o tu nejjemnější jakost, se kterou jsme se v tomto stylu mohli kdy setkat. Zřejmě nejdrsnějším motivem bude zpěv, který se pohybuje od šíleného nepříčetného skřehotání v opravdu vysokých vesmírných polohách, až po krásný čistý přednes. Tempo divoké není, nýbrž poklidně šlapavé s občasným rychlejším vyústěním. Převážně se tlučeme za zvuku elektroniky ve středně rychlých plochách. Elektronika tu má snad největší slovo a díky ní se to celé odehrává zcela mimo šeď obyčeje.

 

Black metalem tvořený základ sice tu a tam na povrch vypluje, stále tady to označení je a je proto nutné s ním počítat. Hlavním prvkem je ale již zmíněná elektronika. Tady se nabízí žánrové zatáhnutí do vod trance muziky. Všelijaké pazvuky, které umí ty roztodivné krabičky vykouzlit, tady ožívají a mají vlastní duši. Každá píseň se stává vlastním živoucím organismem a naplno dýchá. Posluchačovi je dopřáváno jistého pohodlí a soustředěnosti už samotnou kompozicí skladeb. Po prvních dvou vypalovačkách se to vždy střídá stylem intermezzo, skladba, intermezzo, skladba. Podotýkám, že první píseň má asi nejsilnějšího ducha. Tedy dle toho, co mé ucho soudí. Ona každá ze stop má své vnitřní já. Ale to se budu zase opakovat…

 

Wish budiž lékem na stereotyp a všednost. Alespoň na chvíli odnese posluchače tam, kam si sám žádá. Během poslechu bude jistě každý ve svém vlastním světě obrážet vytoužené cíle. V poklidu přemýšlet nad čímkoliv, ať už smutným, či veselým. Smutné věci se budou jevit jako poučení a mnohdy v mysli vykrystalizuje východisko. Velkou moc má tento počin. Já jsem jej dlouho používal coby vhodný prvek k odreagování. Za zvuku tónů této hudby se báječně oddává fantazírování o budoucím bytí. A pokud zrovna nechcete takto experimentovat, nechte prostě hudbu znít, tak jak byla stvořená a příjemný pocit se jisto jistě dostaví taktéž.

 

Osobně stavím Germ jakožto objev roku a Wish jako žhavého kandidáta na desku roku, alespoň v rámci žánru. Je to další z mých letošních lásek…


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Victimer / 30.11.12 8:53odpovědět

Tohle mě uklidňuje. Barevná atmosférická muzika, kde se netlačí na pilu, ale experimentuje způsobem, který je třeba ocenit.

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky