Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Goholor - In Saeculis Obscuris (EP)

GoholorIn Saeculis Obscuris (EP)

-krusty-30.3.2016
Zdroj: CD // promo od kapely
Posloucháno na: SONY CDP-270 / JVC AX-70
VERDIKT: Východoslovenské pojetí deathmetalu kříženého s blackmetalem přichází v té správně odměřené dávce - tohle miniCD je pro začátek rozhodně dostačující. Revoluce se nekoná, leč k úternímu poslechu jsem si nemohl přát víc.

GOHOLOR jsou relativně novou kapelou z východu Slovenska. A jako první oficiální zásek nám představují svoje miniCD „In Saeculis Obscuris“, což je podle mne nesmírně sympatické, protože pokud byla v plánu malá ochutnávka či jakýsi předkrm, tak proč ne zrovna tento nedlouhý, šetrný a ne moc praktikovaný formát. Moudré rozhodnutí!

 

Trojice Anton, Demo a Pio spáchala čtyři vcelku záživné songy, jejichž palivem je vyrovnaný koktejl deathu a blacku. Obojí namícháno v té správné míře, poměry férové. Mrazivost a rouháníčko zprostředkovává black, hutnost a energii zase deathový spodek. Krásně je to slyšet ve vokálech, které se právě takto stylově střídají…a tudíž nejen díky nim působí nahrávka svěže.

 goho band

 

Otevíráme na první pohled nekonkrétní obal a pouštíme načínák „Art Of Infernal Power“. Kopáková salva nám zašlape ksicht hluboko do bahna. Potom fičíme jako s čerty o závod a střídavě zpomalujeme a tak podobně na střídačku - to abychom se vyhnuli nudě. Dvojka „Naberius Daemon“ je ve znamení středních temp, kořeněných sypačkami. Do třetice kytarově melodická „Obscurus Sacramentum“ a minialbum uzavírá „Symbols Of Blasphemy“.

 

 

Ano, poslouchá se to příjemně, ale ke konci se vkrádá myšlenka jak mazané bylo rozhodnutí vydat právě čtyřskladbové miniCD. Dostat před sebe takto znějící materiál v rozsahu plnohodnotného alba…nevím, nevím zda by u branky nezazvonil pan Stereotyp či sousedka Nuda. Ale plácání a teoretizování „co by - kdyby“ nemá za mák smyslu. Takhle musím prostě srazit paty a zvolat, že tu máme slibný krátkometrážní matroš, černočerně rouhavý a dostatečně agresivní na to, abychom v blízké budoucnosti zavětřili a poohlédnuli se po tom, co nám GOHOLOR nachystají/li. 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Deliverance / 25.3.15 17:20

Enslaved byli vždycky pokrokoví, s každou novou deskou ušli notný kus cesty dál a v jejich novodobé diskografii nenajdeme dvě sobě podobná alba. Ač nová deska rozhodně není špatná a v podstatě jí nemám co vytknout, tak se stejně nemohu ubránit dojmu, že kapela našla svůj směr už na Ruun a krom jednoho výletu bokem (Vertebrae) se v podstatě drží stejné šablony a jen obměňuje ingredience. Ač jsou Ruun, Axioma, Riitiir i In Times zcela odlišné desky, jakoby Enslaved už neměli kde brát a chtěli se raději usadit tam, kde je jim momentálně dobře. A když nad tím tak přemýšlím, tak jsem za tohle vlastně moc rád, protože mě poslední desky Enslaved moc baví a ke všem se s chutí vracím.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky