Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Grave Miasma - Abyss of Wrathful Deities

Grave MiasmaAbyss of Wrathful Deities

Garmfrost25.8.2021
Zdroj: bandcamp
Posloucháno na: phone
VERDIKT: Nová tvář Grave Miasma je prosta překvapení a tajemna. Kapela ze svého death metalu odstranila blackové koření a orientální magii. Zůstalo dobré řemeslo bez výraznější atmosféry, důrazu a špíny.

Zatímco na předchozí počiny okultně temných smrtonošů Grave Miasma jsem pěl samou ódu, poslední zásek v podobě druhého dlouhohrajícího alba Abyss of Wrathful Deities mi postupem času hořkne na patře. Po prvních dojmech, kdy nadšen, že výjimečná kapela vydala nové album, jsem mlsal bez nadechnutí, přišlo rozčarování. Po chytrém tajemnu, orientálních vsuvkách zbylo pouze smítko. Abych ale mohl album Abyss of Wrathful Deities zavrhnout, je až moc dobře zahrané a vlastně i složené. Vlastně není moc co vytknout. Jen se z moderně zaměřené kapely vyklubala old school smečka, která jako by už nechtěla objevovat nové vesmíry, a raději se rochní v prastarém blátě…

 

gravemiasma

 

Po zvukové stránce se nic moc nezměnilo. Opět za ní stojí prověřený a výborný průzkumník zvukového prostoru Jaime Gomez Arellano. Vlastně se dá říct, že díky němu je stále v muzice Grave Miasma co objevovat. Bez něj by rovněž zřejmě nebyl poslech Abyss of Wrathful Deities zážitek. Vypadá to, že si protiřečím, protože nahrát podobnou muziku jiná kapela, která za sebou nemá tolik vynikajících nahrávek, pělo by se chvály o sto šest. Skladby jsou dobře napsané, borci své nástroje bravurně ovládají a hlas démona Y má v sobě pořád cosi zvráceného a osobitého.

 

Ortodoxní death metal valivějšího zaměření sem tam zrychlí, ovšem tentokrát se o experimentování s orientální mystikou jen občas otře. Bez ní už to není ono. Najednou kapela upřednostňuje syrovost a starobu před blackově okultní temnotou. Atmosféričnost starších alb mi opravdu chybí. Rovněž mi chybí okamžik překvapení. Abyss of Wrathful Deities své poklady totiž prozradí příliš brzy a pak už není nic, proč se k desce vracet.

 

Pohřební rituály, mystiku, smrt i démony vzdálených světů naleznete spíše už jen v textech, z hudebního marastu nic neprosakuje ani v náznacích. Dokonce i zvuk najede od začátku do drážky a nevybočí děj se co děj. Stává se tak, že skladby vzájemně splývají. Vše je průzračné, čisté a bez extrému. A právě špína a hnus Grave Miasma moc slušely. Takto obnažená bez napětí je kapela až moc průhledná bez překvápka. Něco, co by mě dostalo do rauše, se nekoná.

 

 

Za nahrávkou je vidět hodně práce i zkušeností. Pánové si s Abyss of Wrathful Deities zcela evidentně vyhráli a dali do ní ze sebe všechno. Ztratili ale punc originality, šoku a tajemna. Ocenil bych více pokusů omylů, než takto vymazlenou nahrávku bez přesahu. Jakkoliv mám starý death metal moc rád a pořád se ke kultovním i méně věhlasným deskám opakovaně vracím, v tomhle případě to se mnou nic nedělá. Třeba příště.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Póvl / 25.8.21 11:29odpovědět

Nemám tolik kritickej přístup k novým GM, ale je pravda že starší desky jsou prostě lepší a propracovanější. A přitom proč kapele vytýkat progres. Byť k oldschoolu...

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky