Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Hardingrock - Grimen

HardingrockGrimen

Sorgh15.10.2012
Zdroj: CD
Posloucháno na: Minisystem JVC MX - D302T, 2 x 40 W
VERDIKT: Deska, která má srdce. Tolik citu napěchovaného do čtyřiceti minut má odzbrojující sílu, a vůbec bych se nedivil zbloudilým slzám v očích jindy sveřepých mizantropů.

Na dešti je něco kouzelného. Na někoho padají chmury a smutek, někoho ta slota nasere a někdo se kochá. Pro ty, co se kochají, by tady byla jedna deska, u které se v podzimním nečasu, ale nejen v něm, pěkně relaxuje. On totiž Ihsahn, vůdce rozpadnuvších se, ale stále fenomenálních Emperor, dosud nesložil ruce do klína a tvoří jako zběsilý. Už za Císaře pána se angažoval v několika vedlejších projektech A po rozpuštění Emperor pokračuje dál a pod různými štíty. Jedním z nich je famózní věc – Hardingrock.

    

Střelka kompasu se vychyluje zcela opačným směrem než jsme byli zvyklí, pryč od blackových příšer, odklání se od heavy soundu mořských tornád a symfonično ala Peccatum je také v nedohlednu. Naopak naše loďka přistává ve snovém oparu venkova, kde jediné rozptýlení po tvrdé práci představuje starý vypravěč legend a lidová veselice. Ihsahn se zde spolu s manželkou Ihriel oddává svéráznému rockování silně protkanému domácím folklórem. Trio s nimi tvoří mistr houslista Knut Buen, na jehož houslích je postavena nálada desky.

 

Samotné skladby mají silnou schopnost probouzet představivost. Melodie se zarývají pod kůži s neobyčejnou lehkostí, najednou se přistihnu, že skotačím do rytmu kolem monitoru počítače. Hned první kus začíná smutným drnkáním klavíru a vemlouvavý vypraveč se snaží cosi ozřejmit. Celá deska je ovšem nazpívaná v norštině, takže tomu moc neporozumím. A už tady fidlají housličky, které se mi asi líbí nejvíc na celé desce. Pasáže, kdy to rozjedou pěkně od podlahy, patří k nejlepším částem alba. Od druhého kousku se trošku přitvrzuje, řízný rock je propleten linkama houslí a klavíru, motivy se střídají a tvoří celkem komplikované dílko. Ihsahn zpívá čistě a melodicky, stylem podobným jako v Peccatum nebo třeba na IX Equilibriu od Emperor. V několika kusech se ovšem vrací i k blackovému skřehotu, kterým vhodně dotváří dramatičnost. Za zmínku stojí i pasáže, kde je hudby poskrovnu, ale přesto špicuji uši. To když vypravěče zlomí žadonění čeládky a on začne vzpomínat a vypravovat. Výborné kusy Margit Hjukse a Grimen. Ovšem vrcholem alba je pro mě předposlední skladba Nykken. Introidní začátek postupně přechází do rytmických šumů a  ruchů. Poté nastoupí něžný klavírek a to už ve mně srdce krvácí.

 

Místy mi deska připomíná naše Silent Stream Of Godless Elegy, ale to je hodně vzdálené a až rouhačské srovnání. Snad jen díky tomu folku. Kolem a koukolem jde o věc, která mě odzbrojila svým géniem a originalitou.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Victimer / 20.10.12 17:56odpovědět

Nebývale nádherné album plné upřímnosti a ryzího muzikantství.

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky