Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Hauntologist - Hollow

HauntologistHollow

Victimer19.2.2024
Zdroj: flac
Posloucháno na: notebook / minivěž / phone / TV
VERDIKT: Z podpalubí polského démonična za atmosférickou svobodou nemocné duše. Hauntologist díl první.

Z polského severu k nám hned zkraje roku dorazil neznámý poutník spřádající své post-blackové plány a trasy. A výlety s ním zaujaly. Hauntologist je nově spuštěný projekt, v jehož řadách najdeme dva protřelé harcovníky ukryté pod pseudonymy Darkside a The Fall. Tedy chlapíky, kteří po hrstech nabírali zkušenosti z kapel Mgła, Kriegsmaschine, Medico Peste a mnohých dalších. Hudba Hauntologist vychází z black metalu, ale ten bere z té jemnější, atmosféričtější strany. Nebojí se zapojení post-metalových nebo post-rockových prvků, cizí jí není ani lehký dotek blackgaze tématiky. Jako letmé seznámení takto řádek po řádku asi nic moc zvláštního, ale styl jakým tak Hauntologist činí, si své sympatie určitě najde. Pánové nezapomínají, z jakých poměrů vzešli, a potom je zkouší poslat dál a výš. Etablovat se z černého nihilismu v uvolněnějším prostředí. Veselejší jejich nová tvorba ale určitě není.

 

 
Hollow je deska, která zní velmi současně. Pocitovka, ve které to vře a která je načatá, nahlodaná. Touží po lepších dnech, které nepřichází. Ty, které plynou, jsou šedé a plné zklamání. Jako by se ze sklepení starého činžáku dostala do ulic, a pak se jen tak vznášela kolem. Což si lze lehce představit pohledem na obal desky. Ta přítomnost je zachycená věrně. Je pochmurná, je lidská. A s nějakými těmi démony v hlavách. Na začátku alba se nezdráhá sklonit až k původnímu zvuku nahoře zmíněných kapel a zní víc blackmetalově. Postupně se ale pouští do experimentálnější a klidnější polohy.


Hollow je obstojná možnost, jak se vnořit do temné mozaiky z black metalu vyrašených pupenů. Obstojná píšu proto, že jsem desce nepropadl. Zcela mě nepolapila, neomotala si mě kolem prstu. Do prostoru rozevláté uhelné emoce zní až lascívně, a proto jsem desku poslouchal poslední týdny tak často. Ale má to svoje limity. I když jsou zde vyloženě lukrativní momenty, jakmile zhasnou, děje se něco mdlého, nespecifikovaně obyčejného. Když už se zdá, že mají Hauntologist vyhráno a dali světu jednu z nejsvébytnějších (post) blackových novinek, se to zasekne a dál to nejde. Hollow je deska, která nadějně zamotá hlavu, ale nakonec nesdělí nic velkého. Hudba na pokec ve vlastní mysli asi ano, hlubší debata se nekoná. Tady mi něco schází. Nebo uniká?


Hauntologist naštěstí i ve fádnějších momentech umí znít dobře, uvěřitelně. Jen z nich postupně vyprchá svátečnější nálada, to jejich svojské aroma. Skladatelsky precizní práce v průběhu alba trochu doplatí na opravdu silné momenty. Tahle kritika patří desce, ze které šlo vymáčknout víc, protože ten potenciál je vyloženě cítit. Samotářsky reálná třičtvrtě hodina zlověstně klepe na dveře baráku, ale po pozvání dál moc nemluví. Začne se choulit v rohu a netváří se moc přátelsky.

 

https://www.echoes-zine.cz/files/editor/Victimer/hauntologist%20band.jpg


Hollow je prvním albem a doufám, že se dočkáme následovníka. Všechny otazníky, které se mi honí hlavou, chtějí být vzhledem k poutavosti materiálu zodpovězeny. Deska je ve své atmosférické uvolněnosti odvážná, nebojí se jít ani mimo záběr. Jako třeba v titulní skladbě, což je taková post-rocková epizoda s až neofolkovým nádechem. Až pak se přidá na důrazu aneb i dálava může mít svoje kila. Jeden příklad za všechny. Hollow je pro mě deska se skrytým tajemstvím. S něčím, co mi zřejmě není dovoleno objevit. Naplno se do toho vcítit. Takto je to trochu jako nafouklá bublina. Prostě splaskne. Budoucnost je ale otevřená a věřím, že Hauntologist příště promluví výrazněji.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

-Ruadek- / 28.11.16 10:49

Ta deska je na poměrně obsáhlou studii toho, jak neskutečně dobře tu Them prezentují postupy, jaké ve své době strhly a pobláznily davy posluchačů. Ano, příběh provázaný s hororově pojatým metalem, jehož koncept a struktura dodnes nemá obdoby. A tohle není jen opakování postupů, tohle je dokonalé nastudování materiálu a vlastní prezentace, která je zdařilou poklonou a navíc něčím, v co jsem ani nedoufal, že kdy vznikne. Nakonec nepřekvapí, že to vzniklo z úzké spolupráce Patina s Norrem, že vymysleli příběh a že tomu dali punc starých Diamondovek. Tuhle nahrávku bych bez otálení pustil hned po Them a Conspiracy a dokonale by to navazovalo. Sólová kytara perfektně řve a zároveň vrství melodické linky, stejně jako kdysi Andyho kytara. Prostor pro basu a bicí, všechno má svůj prostor no a zpěv? Tohle je hodně doslova Diamond, přesně jak je i v recenzi – s nadstavbou vlastní invence navíc. Pro mě osobně výjimečná deska, pokud ale bude nějaké další pokračování, už bych se toho obával. 80%

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky