Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Hexvessel - No Holier Temple

HexvesselNo Holier Temple

Victimer24.12.2012
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: PC
VERDIKT: Hexvessel vyspělejší ve všech směrech, i když zpočátku ne tak poutaví.

Rok se sešel s rokem a nemáme tu jen čas vánočních svátků, ale také druhého alba Hexvessel. V první řadě jsem rád, že se nenaplnily mé původní obavy o jednorázový projekt a kapela tak naplno rozehrála svou folkovou fantazii. Tentokrát ponořenou v lesní moudrost a přenesenou jako soubor příběhů, které pojí tématický tmel zeleného hájemství. Ano, opět je to především folková křehkost, která dává na srozuměnou, kudy že povedou hlavní cesty putování po hvozdech. Na ty se pak opět váží ty psychedelicky barevné a dnes především přibylo těch rockových. Na světě je tak velmi tvárná a proměnlivá deska plná nejednoho překvapení.

 

To nejvýraznější spatřuji v samotném odkrývání každého z nich. Je pravdou, že potkat se v rámci "No Holier Temple" s pochopením od první chvíle, je tak trošku problém. Druhá deska Hexvessel není albem, jenž by mělo zrovna aspirovat na titul "nejpřitažlivější nahrávka", ale jeho čas přijde v pravou chvíli. Osobně jsem se během prvních setkání dokonce potýkal s jakousi původní nezáživností až plytkostí, ovšem v tom jsem se naštěstí přepočítal. Magická souhra folku a psychedelie s nezaměnitelným vokálem jsou nahrazeny komplikovanější polohou, která sice nadále splňuje zaběhlá pravidla na pomezí akustiky a přírodních rituálů, ale je mnohem větší dřina se do ní položit.

 

Vskutku, je to o poloze. Folk na "No Holier Temple" nadále dominuje, ale ne tolik silně, a i když se právě tohle mělo zdát jako nejprokazatelnější rozdíl v obou nahrávkách, zpočátku tomu tak opravdu není. Chvíli trvá, než vše zaklapne kam má. Rocková složka pod psychedelickým oparem ranní kocoviny mluví do celkového vyznění výrazněji, a tak lze z tohoto pohledu o albu mluvit jako o tvrdším. V čem jsem ale objevil skutečné kouzlo nahrávky, tak tím je jeho schopnost gradovat, mísit motivy, hledat ty nové a staré nechat ustrnout. Z pohledu skladatelského je "No Holier Temple" mnohem dál jak debut.

 

 

Noví Hexvessel nejsou zkrátka "jen" netradičním folkem, ale promyšlenější sbírkou skladeb, tíhnoucí více k psychedelickému rocku a vlastní ucelenější identitě. Není to dnes jen Mat "Kvohst" McNerney, kdo svým neobyčejným vokálem dominoval na "Dawnbearer" a dal tak trochu zapomenout na další pocity. Novinka je o vyzrálosti, schopnosti zaujmout hlubší magií a vlastní provázaností jednotlivých námětů.

 

Ty pak pojí jeden hlavní, a tím je zmiňovaný les. Není nad krásnější a poučnější místo, v němž lze nalézt jak zrození pradávných rituálů hraničících s okultismem, tak dojemných příběhů, jejichž způsob vyprávění dokáže věrně zaujmnout. A než dojdeme na to pravé místo, kde kapela sedí v hloučku kolem ohně, je třeba prostě překonat pár nástrah a zapadaných cest. A pak? Podívejte se na obal. Na to splynutí se stromem, s lesem... no a nakonec i s Hexvessel samotnými.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Lomikar / 24.7.18 10:18

Jo, je to bezpochyby špatně, každý má na to nějakej názor, dle mě se tohle dá vyřešit časem až se usadí prach a hlubší integrací, kdy prostě další generace si budou muset uvědomit, že podrývání letitých autorit je taková hezká evropská vlastnost. Já si ale hlavně myslím, že třeba většina těch kapel se ostatním náboženstvím tolik nevěnuje, protože jsou to povětšinou kapely z území s jinou, křesťanskou minulostí. Vždyť v estetice třeba evropských kapel se neustále objevují kulisy opuštěných chrámů, dómů, osamělých soch a jiných sakrálních staveb uprostřed ničeho, které budí zdání věčnosti a neměnnosti, přičemž jsou nám povědomé z historie, naší krajiny a nějakého kulturního dědictví. Pro nás evropany je v dědictví křesťanství stále skryto mnoho ticha a tajemství, proto je to logicky lákavější jej hudebně zpracovat než řekněme islám, který se pro nás bohužel stal kulturním šokem a tím pádem nějaký extrémní hudební reakce na něj v současné době by se svezly nejspíš na vlně toho šoku. Navíc pokud chceš se něčemu postavit, musíš to nejprve poznat a tuhle aprobaci tu má fakt málokdo, obzvláště z extrémní hudební scény. Proto si myslím, že to ještě bude chtít čas, ale i tahle studna se bude časem otevírat.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Bodin / 24.12.12 9:59odpovědět

Hexvessel letos vyrukovali s deskou, o které můžu říct, že mě naprosto dostala. Tolik skvělých melodií a nálad na jiných deskách všech žánrů stěží najdete. Mistr Khvost (Mat McNerney - ex-Dodheimsgard, Code) představuje své podání apokalyptického folku a jde mu to velmi dobře. Deska na dlouhé večery při svíčkách.

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky