Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Immortal - Blizzard Beasts

ImmortalBlizzard Beasts

Sorgh20.10.2012
Zdroj: MC
Posloucháno na: Minisystem JVC MX - D302T, 2 x 40 W
VERDIKT: Tahle deska má výrazně odlišný zvuk. Je jakoby zahuhlaný, snad nachlazené včelíny, nevím. Výšky nejsou tolik v popředí a celkově se to dobře poslouchá. Tady je mezník, který kariéru Immortal dělí na dvě části.

Rok 1997 je zapsán do metalových análů zlatým písmem. Ikony jako Dimmu Borgir, Cradle Of Filth nebo Emperor vydali vskutku legendární alba a pro mě tento rok zůstává jedním z nejvýraznějších. Možná to je i tím, že nedlouho po tomto roce jsem se poprvé ponořil do tvrděmetalového vlnobití a tyto desky byli vlastně ještě silně aktuální. Taková síla hned v úvodu!

 

Ani naši tajtrlíci z Immortal nezaháleli a vydali hrdého nástupce „severních bitev“ se stylovým názvem Blizzard Beasts. Opět tématický název, opět hrozivé portréty na obalu. Už se nedivím a vychovaně žasnu. Blizzard Beasts je z určitého pohledu na vývoj Immortal zcela zásadní. Omrzlou bubenickou sesli totiž rozmrazí olbřímí Horghova prdel a bude zde udržovat zatuchlé teplo po následující roky až doteď. Stává se stálým kumpánem dvojice hlavních mechaniků a ani občasné zaskočení si k Hypocrisy nebylo chodu Immortal na překážku.


Dalším zcela novým prvkem jsou prvotní závany epické esence, která se zde zatím jen jemně připomíná, aby pak naplno propukla na následujícím albu. Vichroidní a lezavě omrzlá metelice je zlehounka jemněna, Demonaz zde popustil uzdu melodičtějšímu cítění a jeho kytara prosvětlila šerou bouři novou nadějí na slunce. A ono opravdu občas probleskne mezi naducanými mraky. Jak málo stačí k vyvolání úsměvu.


Abbath se ovšem dál mračí a nehodlá tolerovat žádné jemnostslečinky. Zůstává věrný surovému blacku a Demonaz nemá na své vylomeniny mnoho prostoru. Avšak nechce být z kapely odejit a tak se srovnává do latě a drží basu. Nebular, winter, frost. Toť klíčová hesla devíti zimních rapsodií, které by mohli býti lacinou alternativou chladícímu médiu v lednicích. Místo plynu by potrubním systémem kolovaly noty a řev, Norsko by se stalo velmocí na trhu s bílou technikou a Gorenje by se radši vrhlo pouze na výrobu sporáků


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky