|
|
||||||||||

Aphelion jako sedmá studiová deska jako následovník rozporuplně přijaté Pitfalls. Většina z vás ji už slyšela, jaké z ní mám pocity já?
Tak v první řadě jsem po prvním poslechu věděl, že cesta k ní nebude jednoduchá. Hlavně díky tomu, že jsem nebyl spokojen s některými faktory na Pitfalls, od které se kapela nijak zásadně nevzdálila. Desku lze prakticky nejlépe shrnout jako jisté „probuzení“ po experimentální jízdě, která nesedla všem. Přibylo kytar, živé rytmiky, méně odvážných pěveckých harmonií. Do skladeb se vrací energie, kvůli které jsem si Leprous před mnoha lety oblíbil.

Deska je postavena na kontrastech, osciluje mezi polohou experimentálního popu a progresivního rocku. O metalu už bych tu dávno nemluvil. Úvodní Running Low, pátá Have You Ever? nebo The Shadow Side inklinují k novodobé poloze kapely, s velkým důrazem na aranže. Ty nejsou nijak složité, na druhou stranu ale jejich promyšlenost v blízkém kontaktu s rytmikou funguje. Ne vždy se ale daří zrovna tady udržet energii, na které Leprous stojí. V některých momentech se deska zastaví a chvíli jí trvá, než na sebe opět strhne pozornost.
Naopak skladby jako Silhouette nebo The Silent Revelation v sobě mají to, co bych označil jako hybnou sílu Leprous. Kytarový rukopis, přesné a technické bicí, výborná basová linka. Celá kapela maká, všechno se správně proplétá. Aranží je tak akorát, aby celek volně dýchal.
A pak je tu zpěv. Určující prvek.
Pokud chcete přijmout Leprous, budete muset přijmout specifický vokální projev Einara Solberga. Kapela na něm staví a nadále se nemohu zbavit pocitu, že ji přerostl. Zároveň musím dodat, že je to jeden z nejlépe zpívajících frontmanů na scéně. Upřímně, snesu ho ale jedině v Leprous, protože má natolik specifický projev, že mi nesedne nikde jinde.
Aphelion – Apsida, je bod dráhy kosmického tělesa, v němž se nachází buď nejblíže, nebo nejdále od ohniska dráhy, v němž se nachází centrální těleso soustavy, přesněji hmotný střed popisované soustavy kosmických těles. Tak na mě deska působí. Smutná, částečně depresivní, chladná a vzdálená. Někdy ale plná emocí, erupcí, harmonií. Plná kontrastů.
Aphelion je deska, která nikomu nic neusnadňuje. Potřebuje soustředěného posluchače, který pochopí její pravidla. Pokud se od začátku míjíte, nemá cenu se zbytečně kamarádit. Zároveň kapelu odepsat jen kvůli tomu, že nerozumím jejímu snažení, je škoda. Leprous jsou pojem, který za trochu snahy navíc rozhodně stojí.
Kapela se snaží vybočovat, urputně překračovat všechny mantinely a přitom zůstat stejně silná, jako bývala na začátku. Přijde mi, že tady si Leprous uvědomili, co minule ztratili a své rozlety se snažili krotit. Důraznější pasáže, kterých přibylo. Menší porce aranží, živější bicí, více přirozených kytar a jejich melodických linek. Tohle jsem postrádal a jsem rád za to, že si kapela uvědomuje to samé.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
corrvuss / 6.10.21 7:25odpovědět
za mňa zatiaľ 60%...čo mi asi najviac prekáža je Einarova diminancia. Paradoxne je to hlavne jeho spev, ktorý ma dostal k Leprous, ale posledné albumy už je tam toho Einara na môj vkus priveľa.
Jirka D. / 6.10.21 7:43odpovědět
Je to tak a mám to úplně stejně ... jeho projev kapelu zatlačuje kamsi do pozadí a úplně se urval ze řetězu. Přitom třeba rytmická sekce mě na Leprous vždycky fascinovala a teď jakoby spala. Aphelion mě asi baví víc než předchozí deska, ale pořád řádově míň než třeba The Congregation.
Label: InsideOut Music
Vydáno:Srpen 2021
Žánr:progressive rock
Tor Oddmund Suhrke - kytara, doprovodný zpěv
Einar Solberg - zpěv, klávesy
Baard Kolstad - bicí
Simen Daniel Børven - baskytara
Robin Ognedal - kytara
hosté:
Raph Weinroth-Browne - violoncello
1. Running Low
2. Out of Here
3. Silhouette
4. All the Moments
5. Have You Ever?
6. The Silent Revelation
7. The Shadow Side
8. On Hold
9. Castaway Angels
10. Nighttime Disguise

Leprous
Pitfalls

Leprous
Coal

Leprous
The Congregation

Leprous, Agent Fresco, 22
13.9.18, Brno, klub Melodka

Moloken
All Is Left to See

Echoes
The Pursuit

Sarke
Endo Feight

Combichrist
One Fire

Morbus
Nezapomenout. Neodpustit.

Dimonsium Chaotic
Labyrinthum Nebulae

Anna von Hausswolff
Dead Magic
Brněnská cyber-punková kapela Plague Called Humanity po dlouhých šesti letech přichází s novou muzikou, a to singlem Obey. V podobě videoklipu můžete ...
28.11.2025Domácí elektro-metalová kapela Mean Messiah zveřejnila nový singl Death Is On My Side, ke kterému pod režijním vedením Pavla Monroe Kohouta vznikl i v...
27.11.2025Americké death metalové trio Malefic Throne streamuje svůj debut The Conquering Darkness, který vychází 28. listopadu u Agonia Records. Poslechnout si...
25.11.2025Legendární Pestilence přivítali nového basáka. Stal jsem jim Dario Rudić (Inceptor, Firmament), který nahradil Roela Källera.
24.11.2025Kopřivnická atmo-sludge/post-metalová kapela Archetyp v těchto dnech vydává svou novou desku Bardo, na které najdete šestici koncepčně propojených skl...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.