Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Light Bearer - Silver Tongue

Light BearerSilver Tongue

Symptom13.1.2014
Zdroj: 2x 12" gramodeska (černá)
Posloucháno na: Pro-Ject Debut III/Phono USB / Creative GigaWorks T40 / Koss UR40
VERDIKT: Londýn má další kapelu, co hraje jako žádná jiná. Trendovost jim budiž odpuštěna.

V Anglii se dobré hudbě daří a díky Light Bearer získal ostrovní stát na poli post-hardcoru úspěšný vývozní artikl. Z popela Fall Of Efrafa a mozku Alexe CF povstala nová stálice!

 

Na komerčních radiostanicích se kapela se svými dvacetiminutovými opusy zřejmě neupíchne a zjednodušovat masám poslech krácením by nebylo šťastné řešení. Právě schopnost dát nudě košem na  ploše takového rozsahu poukazuje na jistou skladatelskou zdatnost. Light Bearer vědí, jak pracovat s dynamikou a harmonií, proto je na albu míst, kde skladba váhá, jako šafránu.

 

V porovnání s debutem LapsusSilver Tongue o něco uhlazenější zvuk, ale intenzivní náboj hudby, její forma a – abych tak řekl – „nezaměnitelné aroma“ zůstávají bez úprav. Onu intenzitu najdete například v závěrečných riffech skladby Aggressor & Usurper. Titulní monstrum Silver Tongue jen roste a dál se rozpíná tam, kde už by to jiní vzdali. Pokud jde o formu, Light Bearer na žánry nehledí. Hardcore, rock a metal (v moderním „post“ provedení), sludge i ambient, vše skladem.

 

 

Podobně jako u zmíněných Fall Of Efrafa, kde byl daný koncept tří alb s „králičím“ příběhem založen na knize Daleká cesta za domovem od Richarda Adamse, mají i Light Bearer předem připravený plán. Čekají nás ještě dvě alba, Magisterium a Lattermost Sword, aby byl příběh Æsahættr Tetralogy o Luciferovi z pera Alexe CF završen.

 

Vcelku bytelný a funkční kašírovaný gatefold obal v matném provedení ukrývá dva černé vinyly ve tvrdých papírových obalech. Minus za nepřítomnost antistatické vložky a bookletu, plus za bohatou ilustraci na maximální možné ploše.

 

Rozumí se samo sebou, že i přes zásah do hudebního vkusu může být pro některé dnešní posluchače problém s délkou skladeb. Light Bearer nenabízejí instantní zábavu, ale kontrastní epiku a ta si pro dosažení maximálního účinku pointy žádá trpělivost nad zvolna se rozvíjejícími motivy.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

parlost / 3.8.14 13:17

Pro mě je Mike Oldfield jeden ze svaté trojice: Pink Floyd, Vangelis, Mike Oldfield. Hudbu jsem začal poslouchat jako -náctiletý v druhé polovině let devadesátých a Mike Oldfield byl myslím druhý autor (po Vangelisovi), který mě chytl za srdce albem Islands, ke kterému jsem se nějak náhodou dostal. Pro mě jsou nejlepší alba. Crises (1983), Islands (1987), Tubular Bells II. (1992), Voyager (1996), Guitars (1999). Následný odklon od kytarové hudby, které započalo už paradoxně albem Tubular Bells III. mě zase tak moc nesedl. Jako mladší jsem si i říkal, že by bylo super, kdyby Mike překvapil rockovým albem ve stylu let osmdesátých. Stalo se téměř o patnáct let později a přiznám se, že při poslechu prvního singlu (Sailing) jsem byl nepříjemně překvapen. Ostatní písně jsou naštěstí laděny jinak, ale i tak je pro mě album trochu zklamáním. Celkově mě přijde monotónní, bez nějakých výraznějších kytar, zapamatovatelných okamžiků a trochu mě i zarazilo, že vše zpívá jeden (byť dobrý) zpěvák. Nicméně jak už v mnoha recenzích zaznělo, toto album se musí naposlouchat. Po více posleších jsem k němu byl smířlivější. Jsou okamžiky, které se mi líbí docela dost: např. kytarové sólo v Castaway či píseň Nuclear. Každopádně Mike už má své "odskládané" a nedá se čekat, že by v současném věku nějak hýřil inovativností a kreativitou. Ostatně po The essential Mike Oldfield (1997) se už jeho hudba čím dál více množila odkazy na Tubular Bells a další starší věci (např. vyloženě nevhodné zařazení jinak celkem slušné písně Man in the Rain do alba Tubular Bells III., ke kterému tato "kopie" Moonlight Shadow měla připoutat pozornost). Takže pro mě je to slušné album, avšak není dost dobré na Mika. Nicméně, Mike za svou kariéru byl už párkrát v útlumu, aby následně šokoval nějakým excelentním albem.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky