Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Tuzemský spolek LiveEvil je zajímavý především tím, že ho založil Petr Staněk, někdejší frontman jedné z našich nejlepších kapel Silent Stream of Godless Elegy. Ten se po svém "odejití" překvapivě nevydal podobnou hudební cestou, ale zabrousil do vod skočného electro-metalu. Úspěšný debut "Arctangel" z roku 2007 sice neoplýval bůhvíjakou originalitou, ale přinesl poměrně svěží nápady a pár nakažlivě chytlavých pecek a jemně naznačil solidní potenciál tohoto seskupení. Ten bohužel zůstává dlouhodobě nevyužit, neboť na dalších albech se pánové ani náznakem nepokusili o žádný posun vpřed a spíše než na vlastní tvorbu se soustředili na postupné zlepšování zvukové a produkční stránky.

V tomto trendu v podstatě pokračuje i novinkový materiál "Blacktracks", který se chlubí tím, že byl nahráván v několika studiích u nás a ve Finsku, jeho mastering obstaral Svante Försback, v minulosti spolupracovající kupříkladu s Rammstein či Volbeat, a produkci si vzal na starosti Kärtsy Hatakka, frontman slovutných Waltari, jenž si zde rovněž zahostoval. A nutno dodat, že počin má vskutku zvuk i produkci světových parametrů.

Otázkou zůstavá, nač je všechno tohle platné, když se pánové stále tvrdošíjně drží totožného projevu, s nímž se před devíti lety prezentovali na svém debutu a který spočívá v kombinaci archaické klávesové pseudoelektroniky, přímočarého devadesátkového gothic/doom metalu a vlivů slavnějších kapel jako Rammstein, Pain, Deathstars či The Kovenant. Osobně bych přivítal aspoň pokus o moderněji znějící výrazivo či nahrazení obstarožních kláves a syntezátorů opravdovou elektronickou hudbou, ale vlastně bych s povděkem přijal i jakoukoliv jinou snahu o vymotání se z bludného kruhu, v němž se kapela neinvenčně potácí. Ale nic takového se na novince bohužel neděje. Výsledku nepomáhají ani poměrně primitivní struktury skladeb, tuctové riffy a nepříjemně monotónním dojmem na mě místy působí i Staňkův zpěv, který jinak patří k největším devízám tvorby spolku.

Na albu se sice najde pár zajímavých nápadů, které posluchače vytrhnou z letargie, ty jsou ovšem spolehlivě zabíjeny průměrností, tuctovitostí, jednotvárností, předvídatelností, vlezlostí a absencí skladatelské invence. Na řádné vstřebání tohoto počinu je v podstatě třeba jen pár letmých poslechů a znáte ho nazpaměť. S každým dalším působí spíše stále více protivným a fádním dojmem a nic navíc už prostě nepřináší.

LiveEvil i nadále bojkotují jakýkoliv vývoj a striktně se drží totožného výraziva, s nímž kdysi přišli na svém debutu. Kromě profesionálního zvuku a produkce na své novince "Blacktracks" mnoho dalšího nenabídnou. Jen notně vyvanulý a neobjevný "elektro" metal, který mohli fanoušci v prakticky nezměněné podobě slyšet i na předchozích počinech. Je zjevné, že zatímco Silentům Staňkův odchod prospěl, jemu samotnému se na kvality své někdejší kapely nikdy navázat nepodařilo a s tímto přístupem zřejmě ani nikdy nepodaří…