Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Opravdu dlouho jsem zvažoval, jestli o tomhle albu budu něco psát, protože v souvislosti s ním se to ve mě strašně bije. Velké osobní sympatie k autorům s tím, že jeho poslech je úplně špatně. Oddanost fanouška tohoto žánru vůči tomu, že takhle album v tomto žánru skutečně znít nemá. Přitom všechno to začalo výborně - s Martinem Peřinou jsme vedli TENTO rozhovor, kde jsme Martians probrali zleva zprava. Pak mi pod ruce přišla grafika, která je minimalistická, ale výborná. Všechno bylo na první dojem na nejlepší cestě a se zárukou nejlepšího výsledku. Všude kolem se to hýřilo skvělými jmény - Martin Peřina, Martin Schuster, Face the Day, Between the Planets, Sousedi, Mindwork, Elbe a dalo by se pokračovat. Co by člověk mohl chtít víc?

Debutní deska You Are Here je lehký, písničkový a zpěvný rock, který by možná snesl označení alternativní, kdyby ten pojem už dávno neztratil svou podstatu. Je to muzika jako stvořená pro fanoušky pozdních Anathema, Pink Floyd, Porcupine Tree, Stevena Wilsona, Riverside, Lunatic Soul, Radiohead, z nichž ze všech si Martians vybrali jen tu odlehčenou formu jejich výraziva. Martians nejsou prog a nic takového nečekejte, spíš takový důstojný radio-friendly rock pro ty, kteří mají dost běžné produkce a chtějí zkusit nějakou neoposlouchanou a současně hodnotnější alternativu. V tomto ohledu deska nabízí skvělou kolekci písní, která dokáže být snadno přístupná širšímu publiku, a přitom si nezadat s laciností a vlezlostí. Naopak výborných hudebních momentů nabízí celou řadu a jestli strhne alespoň jednoho posluchače běžné rádiové produkce na stranu mimo mainstream, bude to možné brát jako skvělý výsledek.

Muzikantsky albu dominuje přirozenost a snadná čitelnost nápadů a postupů, což rozhodně nemyslím jako negativum, právě naopak. U obou zúčastněných bych snadno očekával cestu k neřízenému vrstvení stop a zvuků, což se naštěstí nestalo a album je aranžérsky poskládané naprosto přiměřeně, přehledně a současně zajímavě. Nebijí se spolu nástroje (především kytary), zpěv Martina Schustera je sice poměrně dominantní, ale svým zabarvením se netlačí příliš do popředí a spíš dotváří poměrně křehkou až intimní atmosféru. A taky díky němu celek asi nejvíc připomíná muziku Face the Day. Celá kolekce písní plyne v pozvolném tempu, pohupuje se jak loďka v rybníce při lehkém vánku a z tohoto pohledu je poslech ztělesněná pohoda. Tedy až na jeden problém.

A tím se obloukem vracím k úvodnímu odstavci a pokusím se vysvětlit, proč je z mého pohledu deska špatně. Jde samozřejmě o zvuk a o moje přesvědčení, že hudební produkce tohoto typu už dávno měla opustit kategorie přebuzených, natlakovaných nahrávek s potrhaným zvukem. Poslech You Are Here je velké utrpení a po pravdě bych se ještě den před vydáním vsadil, že něco takového po tom všem, co se o Loudness War napsalo, co všechno se odehrálo v hlavách soudných zvukových inženýrů, už není možné. Matouš Godík (mix & mastering) mě ale přesvědčil o smutném opaku. V podstatě stačí první skladba A Soul of New Days a je vymalováno. Zvuk je neskutečně plochý, ubíjející, s dunivě vytaženou basou a ořezaný tak, že se slyšitelně rozpadá. To, co se ozve v čase 1.38(39), vám doporučuju hodně zesílit a pustit si to do uší (odkaz máte ZDE).

Nahrávce chybí jakýkoliv řád nástrojů a zpěvu, chybí ji zvuková živost, chybí ji vzdušnost, chybí jí dynamika. Naopak je sterilní a studená, a možná zde lze odpustit panu Godíkovi, protože tenhle problém se podle mého názoru nese už z náběrů při nahrávání. Možná bude někdo namítat, že takové muziky už byla vydána spousta a že i dnes se s tímto přístupem lze setkat docela často. Může být. Za prvé si ale myslím, že v případě produkce Martians není jakýkoliv obhajitelný důvod master tímto způsobem zdecimovat. Za další doba se posouvá a minimálně na slyšitelný rozpad zvuku si už dnes dávají pozor i v mnohem humpoláčtějších žánrech, a v neposlední řadě muzika Martians přímo vybízí k tomu udělat master vzdušný, přirozený, dýchající životem, prostě s plnou dynamikou. Bohužel, nestalo se. Výsledek je otřesný případ digitálních editací zvuku a raději si ani nepředstavuju, jak tohle funguje na gramodesce, na níž je nahrávka rovněž k dispozici. Z mého pohledu promarněná příležitost.