Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Mithras - On Strange Loops

MithrasOn Strange Loops

Victimer1.12.2016
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: PC / JVC UX - H330 / smartphone
VERDIKT: Morbidní experimenty na nekonečné bázi universa nekončí ani po letech a nové album Mithras patří ke comebackům sezóny. Já ovšem budu dál prahnout po jejich starší tvorbě.

Pro nezaujaté výrostky, jež nepolíbeni předchozí nabídkou Mithras minuli ty největší milníky diskografie kapely, může být novinka solidním zpestřením experimentálních death metalů jejich prozatímní sbírky. Mohou žasnout nad finesami a atmosférami, nad nepochopitelnými výlevy vzteku epicky ošetřených proměn a pak těžce trávit a dlouze žvýkat. Starší a zkušenější mohou zase srovnávat. Tedy ihned po prvotním projevu radosti nad novým albem kapely, o které si mysleli, že svůj vesmírný koráb už jen ztěží zvládne ukormidlovat, natož renovovat. Ale stalo se, a tak i mazáci mohou znovu těžce trávit a dlouze žvýkat. Na tom se nic měnit nebude.


Patřím mezi ty, kteří si netrpělivostí ujídali do té doby pečlivě hlídanou manikúru, a po vydání si různě spojovali staré s novým a dělali chytré. Jen těžko mě přece může rozhodit fakt, že se Mithras snaží povýšit brutální umění Morbid Angel do galaktické roviny hledání v nekonečnu, protože tahle verze je platná i pro novinku. On Strange Loops je albem, které dosavadní meziplanetární výron kreativity zdatně rozjíví. Jestli zdárně, to už je otázka. Mithras se album co album někam posouvali a nová práce tohle živelně podporuje. Jaká tedy doopravdy je?


Je to oříšek, tvrdý, po rozmáznutí tvárný, ale stravitelný zrovna není. Někdy žasnu, jindy jen kývnu na souhlas, že takto ano, ale jinak někdě uvnitř tiše trpím. Mithras si svou jízdu náležitě užívají, ale já jsem celou dobu někde jinde. Někde tam, kde deska Worlds Beyond the Veil niterně vyžírala svou tajemností a lákala do neprozkoumaných dálav. Ve zřejmém odlišení od druhých, přesto staromilsky a drsně. Dnes je kapela technicky i možnostmi jinde, dál, ale jakoby se příliš zahleděla do dovednostních disciplín. Hrdě a bez úlev, ale dávné srdéčko pulsuje kdesi pod novou plastikou a bezva přelivem. Trošku mě to straší, ale na druhou stranu mám uznání. Člověk se musí zklidnit a dát prostě na pocity. Ty aktuální se ale těm starým nevyrovnají, kouzlo je pryč.

 

Mithras ovšem nemají pražádný důvod vyjídat vlastní misku a mají k sobě samým ryze progresivní požadavky. Není nač čekat a je třeba předvést, co v nich opravdu dříme. Jak hráčsky a skladatelsky pokročili. Ostatní se s tím buď srovnají, nebo se poohlédnou po něčem dalším. Ano, On Strange Loops je těžká deska. Stojí nezměrné úsilí, aby lapila svou náturou, která není tak jednoznačná jako dříve. Mithras byli vždy složitější kapelou, ale nyní si to po této stránce vyloženě užívají. Uchopit novinku lze jen velmi ztuha a komu se to povede, je fakt kabrňák. Já bojuji, asi prohrávám, ale dál mě to zkrátka nepustí.


Nová cesta universem není pro každého a je teď jedno v jaké fázi přátelství ke kapele se kdo nachází. Já jsem pocitově ustrnul kdesi v prostoru a nemohu se hnout. On Strange Loops je albem, které fascinuje, ale způsobem, který je mi cizí. Jakoby bych hleděl do neskutečně napínavé scenérie, která kolem mne vytváří dojem něčeho velkého, a pak najednou splaskne a uvnitř zůstane jen něco málo. A to málo mi vadí. Ze sna se kvůli tomu budit nebudu, ale podle mého názoru Mithras na novince trochu přebrali. Ukousli si příliš velký krajíc a, byť jistě v dobrém úmyslu, vše nakonec překombinovali. Snaží se ohromit, ale neohromují. Zírám, kudy chodím, nestačím se divit, jací ekvilibristé z nich jsou, ale někde tam uvnitř jsem v klidu. Úplně.

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Mold / 13.3.17 8:47

Ja jsem zatim ve fazi, kdy jsem presel od relativni spokojenosti k nastvanosti. Protoze jsem to slysel uz asi 30x a stale mi v hlave nejak neutkviva z ty nahravky prilis mnoho, jednotlive motivy, ale neco celistvejsiho vubec. Nejvetsi problem jsou asi bici linky, ktery by dle me mohly byt mnohem napaditejsi, nektery nasypy mi prijdou uplne zbytecny, kdyz viri prechody uvital bych spis nejakou rytmickou udernost do tech Vignovo kytarovejch pasazi. Bici linky pise Vigna a prijde mi, ze to uz dela celkem programove a sam Shalaty tam toho zase tolik z vlastni invence neprida a kapela tady celkem strada. K nejakemu feelingu, ktery by me z tech bicich linek pohltil se vzdycky propracovavam strasne dlouho nez tam neco zachytim, jednak za to muze sterilnejsi produkce (je to bez vetsi energie, akcentu), druhak proste to, ze Shalaty prvotypove neni zadnej rouhac, ale jen slusne odvadi svou praci, coz je malo . Taky mi chybi poradny chytlavy zpevovy linky, naposledy neco takovyho a v trochu vetsim mnozstvi meli na Shadows in the Light. Ze by se mi zaryl nejaky uryvek z textu v hlave to ani nahodou. Skladba cislo tri je sice hitovka a tam neco je, ale samotna skladba me az tolik nebere. Dneska jsem asi po 14 dnech tu desku vyhodil z prehravace, dam si tyden odstup a zkusim pak znova jestli se to usadi. Furt jsou to Immolation a jako jedna z poslednich kapel si drzi latku stale na nejakem nekolisavem standardu, kdyz pominu, ze vrchol v podobe alb HIA, FFG, CTAWB maji za sebou a uz vlastne jen vari z toho cim byly tyhle desky nabuseny. Posledni co me uz fakt nebavi jsou ty digitalni coverarty. V digipaku jsou alespon fragmenty z alba zvetseny a hozeny do takovy zelenkavo sedivy barvy a to vypada prijatelne a ma to trochu dusi. Po dlouhy dobe pouzili na obalu logo, coz se naposledy stalo tusim na Here in After.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Milan / 1.12.16 18:30odpovědět

Ale.. zde nám jaksi mizí komenty.

Victimer / 1.12.16 19:55odpovědět

Mizí? Jak mizí?

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky