Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Moonless - Calling All Demons

MoonlessCalling All Demons

Victimer22.3.2013
Zdroj: mp3 promo
Posloucháno na: JVC UX-H330, PC, KOSS KTX/PRO1
VERDIKT: Psychedelický evil bigbít pro garážové pivaře a flanelové typy skrývající v matčiných muškátech úrodu zelí.

Ou-jé, bejbé. Tohle jsou trhani z Dánska hrající zemitý stoner metal, kálející v předklonu na jakékoliv vaše oblíbené zařízení bytu, znuděné domácí mazlíčky i na perfektní sbírku nosičů poskládanou od A do Z. MOONLESS smrdí poctivým starým bigbítem, kterým kdysi začali drhnout podlahu Black Sabbath, na něž v novodobější éře huňatou tkaničkou navázalo mnoho dalších pokračovatelů, ze kterých nejde nezmínit zasloužilé kameníky Kyuss, nebo londýnské dealery Orange Goblin. A to mně ve smyslu chvilkové zábavy tak nějak stačí.

 

Zbloudilé elektronické promo od Doomentia Records je už trošku staršího data, protože album "Calling All Demons" vytlačilo své špinavé já na tento falešný svět přesně před rokem, tedy v období, kdy byl březen přece jen více nakloněn jaru, než ten letošní wintermil. Takže nejvyšší čas se o nahrávce zmínit. Budu stejně stručný, jako je deska ke mně samotnému. Máme co do činění s kombinací stoneru (termín doom metal bych pro tentokrát hodil oknem na ulici, ať si zoufá někde pod mostem), poctivého bigbítu bez příkras a teskných románků a také ušmudlaného soundu, který je při podobných příležitostech stejně nutný, jako pivní výbava na další, pod obraz kalený, večer. Šest pomalých hutných štychů, nikterak nevybočujících z řady a neupozorňujících na něco, co by mohlo znamenat překvapení, v tomto stavu spíše nemilé. Nic víc, nic míň, jen bez většího podílu měsíčního svitu za záclonou obýváku... Zkrátka MOONLESS.

 

 

http://userserve-ak.last.fm/serve/_/46258559/Moonless.jpg

 

Hudba těchto Dánů, to je dojem na pokraji drogového oparu z večírku, který předcházel tomu právě chystanému, kdy ještě mezi posledními přeživšími koluje joint, zteplalý lahváč a vize zaspaného rána do pozdního odpoledne. Tuhé riffy sem tam protne vyhrávka a sólíčko, vše správně ušpiněné, vše jak má být. Pro mě tohle všechno znamená jen jedno. Ano, tento večírek si párkrát projedu s vámi milí MOONLESS, ale více ode mě nečekejte. Díky za svezení, díky za přičichnutí, ale je na čase jít zase z kola ven a vést zodpovědnější život. Aspoň někdy... Album "Calling All Demons" ve mně nechalo onu poctivost, onen přístup, ale na druhou stranu nic z toho, co bych si sebou odnesl na odvykací kůru a pořád to zpětně projížděl. Ale proč brblat, vždyť to prostě a jenom UJDE.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Štěpán Šimek / 27.1.14 11:45

Mně se recenze na Echoes zine líbí a velmi oceňuji, že dáváte prostor i kritice formální zvukové stránce alba. Nicméně dodnes jsem zcela nepobral tzv. fenomén Loudness war. Jakž takž ho registruji při remasterovaných vydání nějakých klasik 70./80. let, ale obecně si myslím, že problémem je spíše u vybraných žánrů. Kupříkladu "Halo of Blood" od COB má dle dr.loudness-war.info velmi špatné skóre, avšak při běžném poslechu jsem nic špatného nezaregistroval. Prostě metalová nahrávka by asi měla mít tento typ "přebuzeného" zvuku, avšak jedním dechem dodávám, že ten samý zvuk by se nehodil třeba pro nu jazz. Osobně ale Loudness war považuji spíše za marginální problém a při subjektivním poslechu ho nijak výrazně neregistruji (tedy pokud nějaké album není přebuzené už fest, hlavně ty různě tranceové či electro počiny typu Junkie XL, sice parádní muzika, ale na dlouhodobý poslech na sluchátkách nepoužitelná). Podotýkám, že hudbu poslouchám nejčastěji na špičkovém flac přehrávači Fiio X3 s relativně slušnými sluchátky Sennheiser HD 239. Pak Na věži Yamaha s vintage hi-fi regálovýma bednama z 90. let ho pak neregistruji prakticky vůbec.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky