Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Negativa [ES] - 04

Negativa [ES]04

Lomikar21.3.2022
Zdroj: Bandcamp, mp3
Posloucháno na: mp3 přehrávač, PC
VERDIKT: Hledání výraznějšího momentu na téhle desce by mohl být takový hudební ekvivalent pátrání po Valdovi. Akorát bez výsledného pocitu naplnění.

Když jsem si napsal do úkolníčku, že mám prozkoumat dílo hudebního projektu Negativa, psal se rok 2018. Panejo 2018... pamatujete tu pohodu? To modrý nebe, ta tráva jak byla tehdy zelená? No nic. Psal se rok 2018 a toto jednočlenné těleso zrovna vydalo album pojmenované 03. Bylo to jeho třetí album. Do dneška pak zvládlo vydat ještě EPčko (Untitled EP, ach jo) a album čtvrté, tedy 04.  To se na první pohled zase nezdá jako taková šichta, nicméně když vzpomeneme na to, že jediný aktivní činitel tohoto hudebního projektu v oné čtyřletce dal ještě po placce ve dvou svých jiných jednočlenných blackmetalových projektech (o jedné psal i kolega Vic zde), tak naivnější z vás se začnou ptát, kde se v něm bere tolik kreativity a inspirace, kdežto ti zkušenější...

 

Inu tvůrčí mozek skrývající se za iniciálami D.B., který v Negativě drtí všechno, co tam slyšíte (alespoň od roku 2017, do té doby ve své lenosti zaměstnával zpěváka) a patří mezi takové ty hudební proletáře, co každému riffu zakládají kapelu. Zdali se tak děje zištně (hudební festival o jednom člověku zní jako vtipný byznys plán), nebo jestli se za každým projektem schovává nějaká originální vize z Negativy nepoznáte. Ta se totiž přímo rochní v záměrné neurčitosti. Alba označená pouze čísly, splitka pojmenovaná dle roku jejich vydání, písně též pouze očíslované a když se umělec hodně rozjede, nezalekne se ani kompilace s názvem Untitled.

 

Takováto radikálnost, společně s vědomím země vzniku (Espaňol) a zkušenostmi s jinými jednočlenými zakuklenci, budila naději zahuhlaného prasopalu, kde všechno zní jak by to hrálo přes kopec a sotva slyšitelné bubenické osypky se třískají se zbytkem nástrojů v mono mixu. Prostě takový ty príma prasárny, co semtam vycházejí pod Signal Rex či Ajna Offensive. Negativa však má překvapivě zvuk na blackmetal téměř čistý a jedinou drobnou odchylkou od standardu je lehce zatlačený vokál do mixu. A právě ten zvuk odhalil Achillovu patu celého projektu. Není totiž tajemstvím, že zahuhlaným šumením mnoho blackových hudebníků chytře maskuje svoje tvůrčí limity. S čistým zvukem by nejeden trve císař byl náhle nahý. A to se právě stalo tady slepici Zoře.

 

Čtvrté album Negativy nedělá problém doposlouchat. Dělá problém ho poslouchat. Myšleno poslouchat soustředěně, bez toho, abyste permanentně ujížděli myšlenkami někam jinam. Je totiž šíleně monotónní a zaměnitelné. Máte tady před sebou blackmetal středního tempa, pomalých riffů a zastřeného vokálu, kdy každá výměna motivu či melodie působí jak přilepená izolepou ke zbytku. Zároveň zde nenajdete vybočující hudební postup či moment. A pokud se v jedné krátké chvíli změní dosavadní growl v maniakální řev či kytara začne vybrnkávat, je to až ke konci, kdy stejně už děláte něco jiného.

 

Problém je mimo jiné také v tom, že 04 není zfušovaná deska a nestojí za ní očividně nějaký úplný dement typu Burgûli či Zarach 'Baal' Tharagh. Je tam slyšet určitá skladatelská svéprávnost, schopnost nějak to zmixovat a nějak pracovat s využitýma motivama. Ale o to je to právě horší. Nejde se totiž u toho ani bavit nad přiblblou primitivností či zradou ambic interpreta. Jedinou vizi, kterou za celým tímto projektem vidím, je snaha o bezpřívlastkový naprosto monolitický blackmetal. Bez tématu, bez vývoje a bez jakékoli snahy o zaujetí v rámci myšlenky, že by black metal neměl nijak bavit. Jenomže od toho jsem tady já, abych na tenhle argument vytáhnul z rukávu tři roky starou Óreiðu (recenze zde), která vybudovala právě takový anonymní blackmetalový monolit s naprostým minimem prostředků a doposud se jedná o věc, která když hraje, tak nikdo ani nedutá.

 

Přemýšlel jsem, zdali je vhodné v tomto případě zvážit do celkového hodnocení i ekonomický aspekt problému, přestože jsem snad v životě neviděl někoho toto u hudby udělat. Negativa nabízí svoje album na Bandcampu ke stažení zdarma. Za nic si tak můžete pořídit 40 minut generického blackmetalu, což se může hodit asi třeba jste-li poctivý chudý farmář a zjistíte, že vám do zvuku podladěných kytar lépe dojí koza. Jinak mě vlastně nenapadá, proč ten finanční faktor zohledňovat.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky