Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Noctambulist - The Barren Form

NoctambulistThe Barren Form

Garmfrost23.9.2021
Zdroj: bandcamp
Posloucháno na: všem možném a všude
VERDIKT: Noctambulist konkretizují, zuří a do své muziky místo zasněnosti a sirnatého vzteku vkládají mírně disharmonické, často chaoticky grindově nadupané výjezdy, a výletují až někam do avantgardního světa plného výzev a nelehké uchopitelnosti.

Před krátkým časem (tady) jsem vcelku chválil prvotinu denverských řezníků s prvky černoty Noctambulist. Kapela se na Atmosfpheres of Desolation příjemně vyřádila, čímž byla deska slibným příslibem časům budoucím. Časy budoucí jsou po dvou letech zde v podobě The Barren Form a nutno dodat, že příslibům kluci z Noctambulist dostáli a v mnohém překvapili.

 

Z nové tvorby se jakoby vytratila snová temnota a blacková neurčitost. Noctambulist konkretizují, zuří a do své muziky místo zasněnosti a sirnatého vzteku vkládají mírně disharmonické, často chaoticky grindově nadupané výjezdy, a výletují až někam do avantgardního světa plného výzev a nelehké uchopitelnosti. Abych se upřesnil, styl kapely se zase tak moc nezměnil. Jen je jistější a plnější. Plnější dojmy a instrumentálními výkony. Tím myslím i hlasové kreace. Frontman se se svým hlasem nejen že naučil pracovat, ale díky schopnostem s ním umí blbnout. Slovy znalce - dělá si co chce. Hehe.

 

noctambulist

 

Bývá zvykem přirovnávat začínající a méně slavné interprety k těm významnějším. Tady se do mysli vkrádají jména DsO, Ulcerate, Gorguts… Ale jen vkrádají. Noctambulist kupodivu neopisují od starých ikon technického nebe. Jsou podobnější současnějším kapelám. Tedy těm, co na zmíněných kořenech samy vyrostly. Tím pádem se zředila krev na půl či tři čtvrtě, a když takový drink promícháte s moderním zvukem a jistou snahou hledat svoji tvář, vychází z toho kupodivu zajímavá záležitost.

 

Nepopíratelným kladem a topem nahrávky jsou rytmy a hráčská zručnost, se kterou je poslech The Barren Form zážitkem. Záporem pak absence výraznějšího riffu nebo zapamatovatelnější melodie. Rovněž mi chybí pocit, že jsem součástí alba. Že jsem do něj pronikl a proplouvám jím… The Barren Form kolem mě plyne a jen občas cítím cosi jako záchytný bod. Líbí se mi ambientní závěry skladeb (zejména konec Infinitesimal tendence chytnout můj vhled má). Rovněž obdivuju jejich grafiku s front covery v čele. Krásně korespondují s hudební i lyrickou částí díla. Neplodná forma nenabízí pouze sled slov, akordů a rytmů. Krásně ve mě rezonuje a vyvíjí se.

 

 

Noctambulist jsou stále spíše příslibem a talentovanou kapelou, než aby drželi prst na tepu scény, nicméně už to je v rámci přehlcené konkurence překvapivým výkonem. Budu je sledovat dál a těšit se, s čím přijdou příště. Zatím se můj zájem vyplatil. Noctambulist rostou a dospívají.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Pepa9 / 2.12.22 10:58

Ahoj, musím zde úplně výjimečně zareagovat na recenzi. Toast jsem si pustil úplně náhodně při letu Qatar airways (nepochopitelné, co mají v nabídce hudby:-)) NY i Crazy Horse mám naposlouchané až na půdu a vím, co od nich čekat. Když jsem však uslyšel Toast, prostor a čas se rozplynul a zůstalo jen tady a teď. Neskutečná síla, jediné, na co jsem se vzmohl, bylo utřít slzu, která mi vhrkla do očí. A stále to gradovalo. Až ke dvěma posledním "peckám", How Ya Doin (takto jedné z nejniternějších písní) a Boom boom boom. Takže jsem to poslouchal stále dokola a než jsem se vrátil domů, už jsem měl na stole koupený vinyl. Je to rozhrkané, neučesané (jako vždy), ale hluboké a opravdové. Každopádně se Toast po třetím poslechu stal jednou z mých nejdůležitějších desek vůbec. Nevím, čím to je a proč to je, ale to není vůbec na místě, protože s tím stejně nemohu nic dělat a po pár tónech jsem na cestě po všehomíru. Tak mi to nedalo a musel jsem sem připsat doušku. S touto deskou Young asi nezboří hitparády, ale sáhl s ní hodně hluboko ku srdci. A teď tedy k tomu vinylu:-) Nelhali. Je to nejhůře zpracovaný vinyl, který jsem za poslední léta viděl. Obal, kde jsou špatně čitelné nápisy, vrátit obsah do obalu je nadlidský úkol. Vtipné je, že má výtisk tři strany a čtvrtá je prázdná:-) O gramáži ani nemluvím. A zvuk eeeh... nooo.. tak jako... oni se to jednou jistě naučí. Jako by tím chtěl vydavatel podtrhnout výjimečnost nahrávky. Protože když se podaří vytáhnout desku z obalu, nezlomit jí při tom, nasadit jí na talíř, přenoska se zahryzne a kytara zaržá, to je věru událost hodná povstání Fénixe z popela.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky