Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Mezi překvapení letošního pozdního jara a kraje léta je pro mě „objev“ amerických Ordh. Ordh teprve debutují, je však znát, že se jedná o protřelé muzikanty, kteří zkrátka umí. Jejich styl je těžko identifikovatelný, ale základem je technický a progresivní (dosti atmosférický) death metal. Prý pro fanoušky Blood Incantation, Atheist atd. Asi ano. Klidně.

Ordh sází na neklidnou, mnohdy nepříjemnou náladu. Vskutku nepřátelským riffem odstartují album Blind in Abyssal Realms skladbou Apis Bull. Ačkoliv je stylové podání Ordh poměrně pochmurné, je náladotvorné a zároveň příjemně hutné a prostorné. Z každého okamžiku sálá radost ze hry. Trylkami, akustikami si své místo prosazuje však poměrně temný death metal, kterému vévodí výborný growl Jonathana Héberta (Come to Grief). Tomu v hlasech sekunduje kytarista a tvůrčí mozek kapely, Graham Brooks (Barishi). Spolu s nimi je dobré zmínit špičkovou rytmickou sekci, baskytaristu Joshuu Smithe (koncertní sestava Barishi) a bubeníka Dylana Blakea (Barishi). Dá se říct, že hudební sekce je dechberoucí, ne však za každou cenu příliš egoistická. Každý z nich hraje pro celkový dojem a ten je přes zmíněnou prostornost uzavřený a komplexní.

Na první pohled slyšíme a vnímáme sólová preludia, ale pokud se usadíme a věnujeme se albu pořádně, užijeme si chytlavosti nápadů, kdy je možné zaměřit se na každý nástroj nebo zavřít oči, nepiplat se v detailech a nechat se unášet tvůrčí svobodou. Občas mi myslí proběhne vzpomínka na Death, staré Pestilence nebo Gorguts. V dobrém... Ordh nesází na jednoduché hity, ani na rubanice. Posluchač nedostane nic zadarmo. Kapela od nás chce interakci. Měli bychom jít pochmurným náladám naproti.

Nahrávkou se vine podivně nervní náladotvorná linka, díky níž se posluchači dostane pocit nevšedního zážitku. Nebo jej odradí. Ber nebo nechej být! Se skladbami se zde zachází volnomyšlenkářsky. Chaosem proniká zvukomalebná linka a melodické hrátky se rády promění v bouřlivé poryvy. Rád bych řekl, že Blind in Abyssal Realms je počinem experimentálním, ale jsem přesvědčen, že takhle lehké to není. Album je totiž také příjemně staromilské. Pánové si rádi hrají, baví je nejistota vlastní i posluchačova. Přičemž je možné dílo brát tak jak leží a běží. Máme před sebou výborné death metalové monstrum lákající do bažiny, z níž se nedá jen tak dostat zpět…