Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Klikatými cestami se ke mně dostala nahrávka jihočeských OSA Killers a snad se nikdo neurazí, když ji označím jako demo. Vypálené CDčko s vloženým listem informací a grafikou mizerného rozlišení vidím jako novodobého pokračovatele kazet s černobíle xeroxovaným obalem. Druhým důvodem pro označení z chvostu hudební produkce je sám obsah, který vyšší ambice prostě nemá.

Poslouchat desku „Babylon“ znamená vrátit se minimálně o deset let zpátky, kdy vrcholila vlna českých kapel reagujících na americkou nu metalovou scénu. A z nich vytáhnu pouze jedno jméno – Satisfucktion – protože právě u nic slyším největší inspiraci OSA Killers. Dostáváme se tak do nepříjemného problému, kdy zaléváme minimálně dvakrát propraný lógr horkou vodou a čekáme, že z toho bude dobrý kafe. Nebude. Kluci mají evidentně naposloucháno, vlivy kapel v čele s Korn („Price for tenderness“), ale i Limp Bizkit nebo Slipknot (ve skladbě „School time“ jde téměř o citaci předlohy) jsou evidentní, jakkoliv je jejich projev smočený i do rockové písničkovosti a hard corové přímočarosti. Jenže i tohle už tu bylo, v originále i v zástupu pokračovatelů a tak ani po Fieldyho vzoru vytažená basa nepřekvapuje trochu zorientovaného posluchače.

Vedle předvídatelných a nijak složitých kompozic (což nemusí být zase tak špatně, jak se zdá), působí poměrně zajímavě vícehlasé zpěvy, i když jejich provedení je tristní – hlasy se často nepotkávají ve správný okamžik, rozbíhají se každý jinam a tak i z celkem silného prvku cítíte nedotaženost a zmar. Demáčovému pocitu dopomáhá i zvuk nahrávky, který byl pořízen v bůhví jaké garáži a z ní si odnesl všechna pro a proti takového prostředí. A těch proti je jednoznačná většina, nemluvě o poskládání mixu.

Na albu se mi vlastně líbí jedna jediná věc, jeho energičnost. Zažil jsem kluky živě a jejich set se mi zůstal v hlavě právě kvůli energii, která z něj vyzařovala. A ta na desce obsažena je. Všechno ostatní ale pokulhává, nebudeme si nic nalhávat. Pokud je účelem nahrávky dát o sobě vědět, oznámit městu a světu, že tu jsou OSA Killers, pak je všechno v pohodě. Pokud ale budeme chtít měřit úspěch jinak než podle počtu rozdaných kopií po kamoších, bude to ještě lopota.