Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Každá smrt člověka rukou přírody je oprávněná, tak pravil Přítel Belial.

Hledáte-li v tuzemských vodách stále nějakou náležitě špinavou a agresivní odpověď na světový nihilismem prostoupený black metal, pak by váš kompas měl ukázat směr Kopřivnice. Zde se podařilo několika bardům z hlubin pekelných vyvolat monstrum, jež Belial zove se. A protože se ukázalo, že démon je v dobrém rozmaru, můžeme jej svorně nazývati přítelem. Inu, Přítel Belial vyvstal z nitra infernálních plamenů, aby ukázal mrzkému hmyzu jménem lidstvo, zač je toho blek metál.

EP s názvem Očista hovoří jasně a bez nutných příkras. Ofenzivní black metal s jiskrou střepin granátu v očích, který vypaluje cejchy do uší všech nešťastných smrtelníků, kteří se jali poslouchat očistné poselství. Dvacet likvidačních minut prostoupených nefalšovaným zlem. Syrový zvuk odkazující k severským kořenům a nelítostný vokál, který demoluje vřavy před sebou. Ty jedovaté sliny cítíte až na své tváři. Tak silné a úderné toto dílo je.

A teď trochu vážněji… Na první pohled je zřejmé, že kapela nebere svůj úděl příliš vážně. Black metal jako odrazový můstek do světa humoru už nějaký čas slouží nejednomu výtečníkovi. Jedním takovým méně nápadným šprýmařem je právě Přítel Belial. Však se detailně mrkněte na obal nahrávky, pokud vás to netrklo do očí na první dobrou, tak to prozradím – vedle těch ultrazlých chlápků s nekonečně dlouhými čepelemi v rukou tam jen tak mimochodem sedí jeden s cigaretou v koutku a ťuká cosi do mobilu. Doba zkrátka pokročila, a i ten nepřející blekmetalista občas musí někomu poslat sms, nebo na fejsbuku udělit dislike. Podobně ortodoxní fotografie jsou pak uvnitř bookletu (no bookletu… je to jen rozevírací papír, čili celý booklet se počítá na 4 stránky), což je jasný signál pro posluchače, aby nebral celou práci nějak zvlášť vážně. Na druhou stranu je ta muzika velmi slušná a obstojná a troufám si tvrdit, že s klidem háže do kapes jiné kapely, které se na našem blackovém kolbišti objevují či objevily a svou prezentaci zvolily v maximálně přísném duchu. Někdy je ten nadhled docela na místě. Jednoduše si myslím, že muzika, kterou Přítel Belial tvoří, není vůbec druhořadá. Dokonce v tom vidím silný potenciál stát vedle podobně znějících kapel. Podobně u nás totiž do černého kovu řežou ještě Kraake, Stíny Plamenů, Wyrm nebo Sekhmet. A když jsme u toho srovnávání, tak některé prvky mi přijdou podobné jako u starší tvorby Nargaroth… třeba…

Zkrátka Přítel Belial je sice na oko se tvářící sranda z blacku, ale ve výsledku vůbec nejde o prázdné mlácení slámy. Jen by to chtělo se té kapele trochu víc oddat a nachystat plnohodnotnější materiál na velkou desku s pěknou grafikou (ta stávající prostě působí dojmem amatérismu, byť o něj prakticky jde, ale i na koleně se dá udělat určitě hezčí kousek). Samozřejmě se můžeme pozastavit u faktu, do jaké míry to kapele vyhovuje a já v tom vidím spíš formu vnitřní ventilace než vážně míněné cíle skupiny, která chce být někde mermomocí vidět. Ale je to svým způsobem škoda, jelikož ten potenciál tam zkrátka dříme. Potenciál na kvalitní black metalovou kapelu.

EP Očista je skvělým materiálem, který příjemně čeří hladinu blackmetalových vod. Nepřilévá do ní sice nic životadárného a impulsivního, ale naštěstí ji ani nikterak nekontaminuje. Tím se nabízí šalamounské hodnocení v jasném průměru, ale já tam cítím trochu víc. Navíc se mi některé momenty opravdu líbí a cítím z nich tu správnou agresi ortodoxních spolků, které si kdy s tím „opravdovým“ blackem začaly.