Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Pandemic Outbreak - Torment Beyond Comprehension

Pandemic OutbreakTorment Beyond Comprehension

Garmfrost22.10.2025
Zdroj: mp3 / promo od vydavatele
Posloucháno na: phone, Marshall Major IV
VERDIKT: Pečlivě dávkovaný vztek...

Váhání, zda se věnovat v recenzi nové desce Pandemic Outbreak, mi usnadnil pohled na obálku nahrávky. Ačkoliv se jedná o poměrně novou kapelu, font písma, barva i nálada je dokonale old schoolová, evokující obaly Malevolent Creation atd. Takový death i jeho obálky mám rád, takže proč ne. Torment Beyond Comprehension vycházející pod značkou Godz ov War Productions je druhou dlouhohrající a celkově už pátou (počítaje i živák Awaken to Mutilate) nahrávkou. Pandemic Outbreak jsou věrní kořenům a přesto nejede vlak.

 

První, čeho si můžeme všimnout, je vcelku mohutný zvuk. Je důraznější, atraktivnější, ale také obroušenější, než měly předchozí nahrávky. Je to pozitivum nebo zápor? To nechám na vás? Kdo má rád řezavé kytary a vytaženější vokál, ocení starší desky. Produkce Torment Beyond Comprehesion kytarám dává prostor dostatečný a growly slyšet samozřejmě jsou více než dost. Podle mě ubylo thrashového vlivu a více se to rochní v death metalu. Tudíž to zřejmě chtělo zvuk uhladit i ušpinit, a rozhodně potemnit. Dal bych přednost výraznějším bicím partům, jsou podle mě lehce ušlápnuté. Naopak jsem velice spokojený s prostorem pro baskytaru. Vše je příjemně slyšet, nic neruší, sem tam skladbu zpestří, jindy dokreslí kytary… Naopak mě ruší nepříjemně znějící growl.

 

Pandemic Outbreak

 

Stará škola v rukou Pandemic Outbreak nezní vůbec špatně. Hudební nadílka Torment Beyond Comprehension je nasáklá vzteklostí a razancí. Vztek je ovšem pečlivě dávkován. Kapela i přes jasnou přímočarost předvádí dobré řemeslo, které sice není kdoví jaké, ale dokáže okouzlit i okoralé srdce fandy, který stál u zrodu obou stylů.

 

Kdyby mi někdo řekl, že tato nahrávka vznikla na přechodu osmdesátých a devadesátých let, řekl bych – proč ne. Přesně tam mi současní Pandemic Outbreak pasují. Někam k výše zmíněným Malevolent Creation, Sodom… Díky nasypaným bicím by tehdejší produkci válcovali, do božskosti zmíněných jim naopak schází… vlastně úplně všechno. I přesto mám tendence si u poslechu Torment Beyond Comprehesion pořádně rozhýbat krční páteř.  

 

Thrash/death zuřivých Pandemic Outbreak je schopen udělat radost hladovějícímu po starých pořádcích. Dílo je ostré jako břitva, ne však bezhlavé. Co mu schází do atraktivnosti, to dotahuje energií a uvěřitelnou dravostí. Já si na moment zacestoval časem, užil si a jdu dál.

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

David / 19.8.22 12:12

Dovolím si komentář týkající se především zvukové podoby nahrávky, respektive mého osobního pocitu ní. Když už Radek zmínil návratové album Tool, shodou okolností jsem si před několika dny pořídil jeho vinylovou edici https://www.discogs.com/release/24071501-Tool-Fear-Inoculum a během jednoho večera ji protočil v těsném závěsu za deskou C/C https://www.discogs.com/release/23675435-Porcupine-Tree-Closure-Continuation Není žádným tajemstvím, že alba Tool, i přes veškerý skladatelský um a instrumentální mistrovství autorů, zrovna nedisponují bůhvíjak oslnivou zvukovou kvalitou, což je ve stínu ohromného balíku peněz, které za produkcí takového Fear Innoculum stojí, minimálně s podivem, nicméně v porovnání s drtivou většinou současné produkce, řekněme „progresivního“ rocku/metalu, se stále jedná o velmi pěkný a vcelku bez problémů poslouchatelný nadprůměr… přímé srovnání s novinkou PT ale naplno odhaluje nedostatky, které desku Tool degradují kamsi na úroveň Potěmkinovy vesnice. Velmi limitovaná dynamika, detaily topící se kdesi hluboko uvnitř zvukové masy, omezená šířka i hloubka scény… Oproti tomu C/C zní jako polité elixírem života. Tepající, volně dýchající, plné drobných laskomin, které je radost s každým dalším poslechem postupně rozkrývat a vyzobávat jako ty nejlepší kousky z babiččiny bonboniéry. Přesně, jak napsal Jirka… „Porcupine Tree a samozřejmě Steven Wilson jsou v tomto hledu hrozně moc napřed, daleko před zbytkem scény.“

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky