Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Pothamus - Abur

PothamusAbur

Monachos3.2.2026
Zdroj: mp3 (320 kbps) // bandcamp
Posloucháno na: pc / mobil
VERDIKT: Abur není sbírkou skladeb, ale zvukovým rituálem, který vás vtáhne do stavu transu a absolutní přítomnosti. Výsledkem je silné, transcendentní album, které se neposlouchá – ale prožívá. Jeden z (mnoha) restů loňského roku, které jsem měl na svém "to-listen listu" je i album Abur od belgického tria Pothamus. Je vysoce pravděpodobné, že by se v mém hodnocení roku dostalo mezi best of the best.

Už jméno vydavatele by mohlo napovědět jaké muzice se Pothamus věnují. Album vyšlo pod značkou Pelagic Records, kterou vede Robin Staps (člen skupiny The Ocean). Toto vydavatelství je domovem špičky žánrů post-metal a sludge. A Belgie je domovem post-metal veličiny Amenra, jejíž tvorba není moc vzdálena od obsahu alba Abur. Takže pokud vám chutná Amenra, zřejmě vás bude bavit i Pothamus. Obě kapely se pohybují na podobné vlnové délce, ale Pothamus rozhodně není replika svých slavnějších krajanů.


Abur vyšel v únoru 2025 jako dlouho očekávaný nástupce úspěšného debutu Raya z roku 2020. Kapela na něm pracovala více než tři roky, aby doladila svůj specifický zvuk. Mimochodem, o nahrávání, mix a mastering se postaral Chiaran Verheyden, který spolupracoval s předními belgickými progresivními kapelami jako Psychonaut či Hippotraktor. Podařilo se mu zachovat surovost sludge-metalu, ale zároveň nechat prostor pro jemné ambientní detaily, kterých je na albu poměrně dost. Klasické (post) metalové nástrojové obsazení (basa, kytara, bicí) ozvláštňuje použití indického nástroje surpeti, který obsluhuje bubeník Mattias. Surpeti vytváří hypnotický, neustálý tón (drone), což dodává albu rituální a meditativní atmosféru. Budování hluboce spirituálního rozměru alba však slouží i ostatní nástroje včetně zpěvu. Zde je třeba říci, že na Abur kapela více experimentuje s vokály oproti debutu. Ke kytaristovi Samovi se výrazněji přidává i bubeník Mattias, čímž vznikají zajímavé harmonie, které střídají éterický zpěv s drsným metal/core screamem.

 


Celé album je konceptuální a je užitečné si trochu přiblížit ideový svět Abur. Ten je nasáklý animismem – prapůvodní vírou, že vše v přírodě (včetně rostlin či skal) je živé a má vlastní duši. Texty a kompozice zkoumají dnes již do značné míry ztracené propojení mezi člověkem a vesmírem. Kapela se nesnaží o klasické písně, ale o vytvoření zvukového rituálu. Skladby jsou postaveny na repetici, tribálních rytmech a gradaci, které mají posluchače uvést do stavu podobnému transu. Název alba a titulní skladby Abur není náhodný. Představuje určitý výchozí bod nebo prvotní prázdnotu, ze které vše vzniká. Je to bod absolutní přítomnosti, kde se setkává hmotný svět s tím duchovním.


Transcendentno na tomto albu je doslova hmatatelné. Skrze vokály a hudbu jakoby nám přimlouvala jakási prapůvodní titánská síla, jejíž jazyk můžeme pochopit jen v transu, kdy se zbavíme okovů svého individuálního vědomí. Vokál je v pozadí hudby, utlumen, jakoby důležitější byla řeč samotné hudby, aby se posluchač soustředil především na ni, nikoli na slova, která často deformují podstatu jevů i věcí. Slova jsou příliš statická, dogmatická, život a vše v přírodě však plyne jako řeka a neustále se mění. Mimochodem, název kapely je odvozen z latinského slova „Potamos“, což v překladu znamená „řeka“. Někde jsem zachytil přirovnání, že na Abur jakoby se setkali Sigur Ros s Wardrunou a Heilung. Pothamus často bývají přirovnáváni k již zmiňovaným Amenra, ale i Neurosis či OM, ale s vlastním, unikátním „východním“ nádechem. Při poslechu se v mysli vynořují postavy „vyšinutých – osvícených“ indických jogínů a asketů, kteří se v transu monotónně komíhají ze strany na stranu a skleněnýma očima hledí do nekonečné přítomnosti.

 


Na závěr bych ještě rád zmínil speciální křest alba, který se uskutečnil 21. prosince (na zimní slunovrat) pod názvem Abur In The Ark. Proběhl v prostoru Green Ark, což je architektonický unikát, který se nachází v srdci Botanické zahrady Meise v Belgii. Název „Ark“ odkazuje na biblickou Noemovu archu – tento moderní skleníkový komplex slouží jako útočiště pro více než 10 000 ohrožených rostlinných druhů z celého světa. Z vystoupení vznikl také live video záznam, který je skutečně působivý a hypnotický. Mohu jen tiše závidět těm, kdo se zúčastnili této hudební ceremonie živě, ale i na monitoru je to hluboký duchovní zážitek. Koncertní provedení Abur ještě více zdůrazňuje, že to není album v běžném slova smyslu, ale spíše iniciační rituál, který od posluchače vyžaduje úplnou přítomnost – a za tuto pozornost ho odmění hlubokým, téměř posvátným zážitkem.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

insun / 3.5.18 11:40

...jen k upřesnění:váš zin je jediný do kterého jsme CD poslali a to jen proto, že si ho tady pan Bhut vyžádal po našem optání redakce a když se ho tento model už přejedl jak píše(téměř celé CD je umístěno na našem Bandzone-kde jsem v prvním kontaktním emailu nasměroval) , neměl se k tomu logicky hlásit...pak recenze vypadá tak jak vypadá..přes většinu plochy tu pan Bhut polemizuje nad tím, jak kapela funguje nebo nefunguje, místo aby se věnoval nahrávce, kterou chtěl zrecenzovat..a hazí do prostoru fráze o použitých melodiích-jako že jsme je od někud vzali?.. a pokud ano, tak odkud a prosím konkrétně?!..dále o ženském zpěvu, který má být dle jeho slov operní.., dále se tu dočítám o klávesových solech, které ale ve skutečnosti jako klasické klávesové solo na nahrávce nenajdete byt' v jediném zastoupení..ovšem ano.. klávesy jsou u nás plnohodnotný nástroj, který často obohacuje harmonii a tudíž je často slyšet a místy vytváří, jak se tu píše, až umělé symfonie, což je dnes vlastně u kapel, které si nemohou dovolit orchestr, vlastně standart a často je tomu i u kapel, které si ho dovolit mohou, avšak není to při dnešních možnostech zvukových bank kláves nutnost, ale i u těchto umělých symfonií musíte party nástrojů, které ji tvoří, vytvořit, aby vám to výslednou symfonii dalo...takže ano jsou tam často slyšet klávesy a je to záměr!!...kdyby nebyl...věřte, bylo by tomu jinak..tak tedy dík za recenzi...hodit to CD do kanálu udělal bych líp a ještě bych ušetřil za poštovné a ve finále bych nemusel číst, jak jsme vám to vlastně vnutili... a přebal ..ano nevyšel tak, jak jsme si představovali...nemyslím ted předlohu, nýbrž její zpracování, ale přece..jde hlavně o hudbu a o to nám i šlo na tomto CD...tím pádem záhada, o co nám vlastně jde nebo šlo vyřešena jest.. takže bud'te zdrávi a už nikdy víc!

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky