Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Saevus Finis - Facilis Descensus Averno

Saevus FinisFacilis Descensus Averno

Victimer20.3.2024
Zdroj: flac
Posloucháno na: notebook / minivěž / phone / TV
VERDIKT: Drtivá síla disonance může být přijatelná. Saevus Finis debutující.

Portugalská mlátička Saevus Finis a jejich první sestup do pekla v rámci temné deathmetalové disonance. U Transcending Obscurity Records debutující formace zaklíněná v surové technické těžkopádnosti, kterou se jí daří podávat výživným způsobem. V první řadě nejde o nic neslyšeného a všechny atributy jdoucí ze chřtánu země už bylo možné zaznamenat. V různých variacích a od zavedených spolků. Z toho pohledu se kapela veze na podzemní vlně, která nás zasypává nespočtem nahrávek. V pořádku, pokud to má parametry a jistý druh odvahy. Saevus Finis ukazují svaly. Brodí se po pás ve sračkách riffů, rozplétají jejich vzorce a chlubí se, jak přehledně je ve všem tom marastu umí podat. Zhoubná kila mají stejný význam jako neléčené psychické narušení. Ta nepohoda v hlavě je z alba patrná. Vsugerovat si míru poškození Facilis Descensus Averno ovšem stojí za to podstoupit.

 


Saevus Finis si berou staré řemeslo pod svá těžká disharmonická křídla a činí z něj moderní záležitost. Hutnou, matematicky přesnou a rdousící. Riffy tahají až z paty, ty se dusí v režimu valivé hmoty, místo aby se snažily rozletět. Saevus Finis přehledně ničí, pustoší. Snaží se znít mocně a jejich houpavá kytarová disonantní vazba je určující. Tento druh hudby patří nejnižším patrům podzemních systémů a je jen na kapele, jak k němu přistoupí. U Saevus Finis může vadit přehlednost, imponovat zase technická síla. Ano, tohle ústrojí je o jistém druhu líbivosti. Je to uspořádaná, přesně vypočítaná brutalita.


V typicky esenciálních kytarových pavučinách se střetává krajní vazba na téma, jak zhmotnit dno a přetavit jej v sonickou prostorovost. A taky praktická záliba v totálně pomalých rytmech. Není to jen o nich, ale právě v těch zastavujících se kilech je zřetelně cítit, jak páchne smrt. Saevus Finis umí roztočit disharmonické víry rychlejších pasáží, ale více jim sedí zarudlá a hrubozrnná rozvážnost. Hluboký vokál se plazí údolím riffujících, děsivě přesných strun a doprovází jej ječící kolega, který se ale nenachází o mnoho pater výš.


Seavus Finis se našli v technické hutnosti nesouladu. Zároveň monstrózní, přesní a chmurně svázaní se starým podzemím. Jejich hlavní devíza spočívá v intenzitě, která je až záviděníhodná, a hlavní slabina v předvídatelnosti, protože se dá určit, kudy se ještě kapela může vydat. Je to strojová smrt, banka na orgány a cesta do jiné dimenze. Problém je, že v tomto prostoru člověk byl. A nebylo to jednou, dvakrát, nebo třikrát. Bylo to víckrát. Po této stránce toho Saevus Finis moc nabídnout nemůžou. Snaží se však z této šablony vybruslit svým zhoubným uměním. Prostě si plnými hrstmi berou a plnými hrstmi dávají. Jejich drsně vypilované, úsečné riffy sekají veškeré dobro světa na padrť. Šlapají jej do země.

 

https://www.echoes-zine.cz/files/editor/Victimer/saevus%20finis%20band.jpg


Ono se na první poslechy zdá, že před sebou máte v rámci těžce hutného a temného death metalu strop dovedností. Jisté je jedno, Saevus Finis svou dusivou hmotu opravdu ovládají. Postupně se ale začínají odhalovat lehké nedostatky. Že síla alba postupně opadá a že se jeho hlavní atributy vyčerpaly v jeho první polovině. Je pravda, že kapela zní o něco méně přesvědčivěji a ta šokantní schopnost hrnout se někam vytratí. Nebo, že se zkrátka už neobjeví něco tak masívního, co vážně zabíjí. Saevus Finis nabízí svou drtivou sílu disonance. Někdy dominují, někdy ještě strádají. Každopádně budoucnost je jejich.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky