Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
SaintSombre - Earth / Dust

SaintSombreEarth / Dust

Jirka D.12.12.2024
Zdroj: CD-R v papírové pošetce // promo od autora
Posloucháno na: SONY CDP-XA5ES / SONY TA-F730ES / TANNOY Prestige Turnberry GR
VERDIKT: Začínající one-man projekt SaintSombre zatím na vlně příliš okaté inspirace a nezvládnutého řemesla.

Životnímu nastavení v tom smyslu, že aby bylo něco uděláno dobře, musím si to udělat sám, docela rozumím. V mnoha případech je to jediná možná cesta jak se vyhnout třenicím a nikdy nekončím diskuzím, ve kterých se střetávají dvě naprosto oprávněné představy o tom, jak to mělo být. Asi by šlo ve světle tohoto přístupu rozumět tomu, že vždycky vznikaly, vznikají a vnikat budou hudební one-man projekty a asi by nebyl vůbec problém napsat delší slohovku na téma jejich výhod a nevýhod. Schválně zkuste zapátrat v paměti, kolik jich znáte, kolik byste jich zařadili do kategorie povedených a kolik do té druhé. Ten dnešní bude ten druhý.

 

SaintSombre - Steve R.SaintSombre je projekt jistého Stevea R., který mu vdechl život teprve letos, byť na hudební scéně on osobně žádným nováčkem není a nedá moc práce dohledat, že za sebou má angažmá minimálně ve dvou blackmetaových kapelách. Co ho vedlo na počátku páté dekády svého života založit něco nového a navíc ještě změnit žánr, nevím. Každopádně to vzal z gruntu, kromě značky SaintSombre k tomu přidal i vlastní vydavatelství Rotten Tree Production, na němž tahle horká novinka v polovině listopadu vyšla.

 

V jejím úvodu nepopírám nadějná očekávaní, kdy strojový rytmus a industriálně laděný zvuk dá vzpomenout na Godflesh, ovšem tahle naděje nevydrží dlouho. První zásah na solar posluchačských nároků přichází s tím, jak Steve otevře ústa a naplno vyjeví svůj velmi nezajímavý, jednoduše hrubý a necharismatický hlasový projev. Dalších zásahů přichází následně mnoho – ať už v podobě pokusů o nápodobu zvuku Cult of Luna (určitě vzpomeňme na Vertikal, s nímž najdete mnoho paralel nejen díky grafickému ztvárnění titulního obrázku) nebo v podobě skladatelského tápaní, které zahání poměrně dlouhé sklady do mnoha slepých uliček, z nichž pak marně hledají cestu dál. Album vůbec trpí na neustálé hledání směru, jakéhosi smysluplného navazování jednotlivých částí a pasáží, které nejsou provázány ani skladatelsky, ani v aranžích.

 

Zvuk nahrávky hrubne do post-metalových až sludge-metalových odstínů a poměrně naivně se snaží propojit kytarovou složku s tou elektronickou, se samply a smyčkami. Nedaří se to a řekl bych, že hodně. Nepodařilo se ani vytvořit zajímavou, dobře nazvučenou stopu bicích, které jsou vyloženě tristní, místy úplně chybí a poměrně jasně ukazují, že tvůrce se jen těžko dokázal zabývat více stopami zaráz a soustředil se vždycky jen na nějakou. Skladby tak připomínají střídání nesourodých a nepropojených částí, ve kterých dohromady dává nějaký smysl snad jen kytara a samply. Ani jedno ale nepřináší nic, co by stálo za doporučení.

 

Earth/Dust je z tohoto pohledu školáckou deskou až příliš okatě ukazující, že za ní nestojí sehraná kapela, ale jedinec, který zatím bojuje se schopností vymyslet dobré party pro všechny nástroje a pak je poskládat do zajímavého celku. I těch několika málo momentech, kdy se mu něco podobného poštěstí, je výsledkem stejně jen jakási podřadná variace na Cult of Luna, což lze považovat za vítězství spíše Pyrrhovo. Sečteno a podtrženo, moje doporučení tahle nahrávka nemá, na to je dobré, lepší a hlavně mnohem lepší žánrové muziky už vydáno hodně.

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Wagi / 9.7.23 18:16

Nastal čas se posunout, vývoj....... to jsou takový fráze, že bych někoho nakopal do prdky :)) V podstatě tady máme novou kapelu od doby Withering Illusions and Desolation až po Only the Wind Remembers... Samotnej To Lay like Old Ashes byl už odklon :D každopádně mám rád jejich první alba, ten zbytek už neee at jsem se na comeback těšil, to album jsem slyšel párkrát a hotovo..... Poslouchám kapely protože se mi líbí - po 25 letech jsem došel k názoru že progres je leda k nasrání :D když to hrajou dobře at si to valej - pokud chcete progress a na každým albu poslouchat jinou skupinu najděte si víc různejch žánrů či skupin..... Tohle honění progresu je zhovadilost a důkazem je samotnej fakt, že většina skupin a kapel na scéně a TOPEk v rámci žánrů jsou držáci a jedou si to svoje oproti těmhle hipster recenzentům, kteří si pořád honěj ten svůj progress a vývoj.... To prostě není o tom udělat 20x různejch alb pod 1 skupinou na to jsou vedlejší projekty, jiné skupiny, solovka a většina rozumných umělců to naštěstí chápe.... Tenhle comaback nemá v rámci stylu ani jmnéna význam a to říkám jako člověk, co miloval a miluje Withering Illusions and Desolation a i když jsme zjistili, že původní CDR verze co se stahovala v ČR má takovej zahulenej feeling protože byla z kazety a originální cd je mnohem čistčí :D

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky