Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
SaintSombre - Earth / Dust

SaintSombreEarth / Dust

Jirka D.12.12.2024
Zdroj: CD-R v papírové pošetce // promo od autora
Posloucháno na: SONY CDP-XA5ES / SONY TA-F730ES / TANNOY Prestige Turnberry GR
VERDIKT: Začínající one-man projekt SaintSombre zatím na vlně příliš okaté inspirace a nezvládnutého řemesla.

Životnímu nastavení v tom smyslu, že aby bylo něco uděláno dobře, musím si to udělat sám, docela rozumím. V mnoha případech je to jediná možná cesta jak se vyhnout třenicím a nikdy nekončím diskuzím, ve kterých se střetávají dvě naprosto oprávněné představy o tom, jak to mělo být. Asi by šlo ve světle tohoto přístupu rozumět tomu, že vždycky vznikaly, vznikají a vnikat budou hudební one-man projekty a asi by nebyl vůbec problém napsat delší slohovku na téma jejich výhod a nevýhod. Schválně zkuste zapátrat v paměti, kolik jich znáte, kolik byste jich zařadili do kategorie povedených a kolik do té druhé. Ten dnešní bude ten druhý.

 

SaintSombre - Steve R.SaintSombre je projekt jistého Stevea R., který mu vdechl život teprve letos, byť na hudební scéně on osobně žádným nováčkem není a nedá moc práce dohledat, že za sebou má angažmá minimálně ve dvou blackmetaových kapelách. Co ho vedlo na počátku páté dekády svého života založit něco nového a navíc ještě změnit žánr, nevím. Každopádně to vzal z gruntu, kromě značky SaintSombre k tomu přidal i vlastní vydavatelství Rotten Tree Production, na němž tahle horká novinka v polovině listopadu vyšla.

 

V jejím úvodu nepopírám nadějná očekávaní, kdy strojový rytmus a industriálně laděný zvuk dá vzpomenout na Godflesh, ovšem tahle naděje nevydrží dlouho. První zásah na solar posluchačských nároků přichází s tím, jak Steve otevře ústa a naplno vyjeví svůj velmi nezajímavý, jednoduše hrubý a necharismatický hlasový projev. Dalších zásahů přichází následně mnoho – ať už v podobě pokusů o nápodobu zvuku Cult of Luna (určitě vzpomeňme na Vertikal, s nímž najdete mnoho paralel nejen díky grafickému ztvárnění titulního obrázku) nebo v podobě skladatelského tápaní, které zahání poměrně dlouhé sklady do mnoha slepých uliček, z nichž pak marně hledají cestu dál. Album vůbec trpí na neustálé hledání směru, jakéhosi smysluplného navazování jednotlivých částí a pasáží, které nejsou provázány ani skladatelsky, ani v aranžích.

 

Zvuk nahrávky hrubne do post-metalových až sludge-metalových odstínů a poměrně naivně se snaží propojit kytarovou složku s tou elektronickou, se samply a smyčkami. Nedaří se to a řekl bych, že hodně. Nepodařilo se ani vytvořit zajímavou, dobře nazvučenou stopu bicích, které jsou vyloženě tristní, místy úplně chybí a poměrně jasně ukazují, že tvůrce se jen těžko dokázal zabývat více stopami zaráz a soustředil se vždycky jen na nějakou. Skladby tak připomínají střídání nesourodých a nepropojených částí, ve kterých dohromady dává nějaký smysl snad jen kytara a samply. Ani jedno ale nepřináší nic, co by stálo za doporučení.

 

Earth/Dust je z tohoto pohledu školáckou deskou až příliš okatě ukazující, že za ní nestojí sehraná kapela, ale jedinec, který zatím bojuje se schopností vymyslet dobré party pro všechny nástroje a pak je poskládat do zajímavého celku. I těch několika málo momentech, kdy se mu něco podobného poštěstí, je výsledkem stejně jen jakási podřadná variace na Cult of Luna, což lze považovat za vítězství spíše Pyrrhovo. Sečteno a podtrženo, moje doporučení tahle nahrávka nemá, na to je dobré, lepší a hlavně mnohem lepší žánrové muziky už vydáno hodně.

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

GF666 / 18.8.15 19:17

Na českou scénu se patří z vysoka vy... Když jim mažete med kolem huby, tak se to lísá, ale běda říct, že se to zkrátka nepovedlo... To je řevu. Najednou to už není, díky pane redaktore, ale ten pisálek má v uších nastláno... To je přístup? Já coby muzikant zírám na tvrzení, když neumíš hrát, nekritizuj. Ale pokud tě baví, chválit můžeš? To je jak na dětským hřišti. Baví mě místní urážky lidí, že pro autora recenze je hudba novýho Brichty moc tvrdá, a že asi poslouchá Mandrage atd. Když se mrknete na jeho sled recenzí a reportu, je jasné, že naopak poslouchá mnohem mnohem tvrdší a brutálnější muziku a že se Datlovi věnoval hlavně kvůli tomu, že ho deska coby fanouška starší tvorby tohoto umělce zkrátka rozčarovala. Z diskuse nevím, zda jsou legračnější fanoušci AB nebo pan B sám, jak se snaží mít poslední slovo. Tak nelíbilo, no! Svět jde dál. Věřím, že si desku koupí i tak dostatek lidí, co ji budou nadšeni a že ve Sparku se objeví chválivá recenze a rozhovor. Tak o co jde? Nelíbí no. Autorovi recenze vzkazuji, ať se nenechá odradit a dál píše bez obav z davového šílenství a vzteku. Nelíbí, no!

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky