Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Sarkom - Exceed in2 Chaos

SarkomExceed in2 Chaos

Victimer20.3.2025
Zdroj: flac
Posloucháno na: notebook / minivěž / phone / TV
VERDIKT: Adrenalin, blasfemie a nadhled. Sarkom spojují modernu s old schoolem a nedělají si s tím násilí ani hlavu. Přitom Exceed in2 Chaos má obojí.

K uctívání norských rarachů Sarkom jsem měl doposud daleko, ale ledy se hnuly právě s vydáním nového alba Exceed in2 Chaos. Od kapely, která kazí vzduch všem černoprdelníkům už od začátku tisíciletí, teprve pátým v pořadí. Sarkom si tentokrát dali řádně na čas a přestávku mezi Anti-Cosmic Art a novinkou natáhli na osm let. Na otázku, proč jsem Sarkom nedával víc odpovědět neumím, ale zpětně to beru jako chybu. Seděli by mi už jenom tím, že byli vždycky trochu jiní. Čerpali z kořenů, ale tahali do nich dříví z jiných lesů a tvořili kolikrát velmi zajímavé plochy a postupy. A postupně se v tom zlepšovali a profilovali, až dospěli do fáze svého nejrazantnějšího kroku a nazvali ho Exceed in2 Chaos.

 


Sarkom byli vždycky old school, ale rozmanitý. Implementovali do své tvorby různé vlivy a osvěžení, ale přitom nijak nenarušili vrzavý chod staré mašiny. To ozubené kolo se nezadrhlo a dneska navíc jede na nový převod. Aneb tak nějak by se dal vnímat ten jejich hrdě prorostlý kořen z pozice blackové moderny, která ho teď má na povel. Novinka je neutuchající blasfemická honička po starých riffech v novém prostředí. Sarkom zní kolébavě zatuchle, energicky i naprosto současně. Nebojí se spojit staré podzemí s mocným pohlcením aktuálního metalového kurzu. Norové jsou vášniví soustružníci se střízlivým pohledem na věc. Nač se hrabat v relikviích a jen je dokreslovat zvláštními momenty a proměnami. Pojďme tu proměnu udělat kompletní.


Exceed in2 Chaos je exemplární black, který si vyloženě libuje v tom, jak je schopný si brát z jakéhokoliv šuplíku. Umí být groovy, zhoubně majestátný, melodický i war metalový. Sarkom zachovali chladnou hlavu a propojili různé aspekty stylu v jeden energický monolit. Celé dílo netrpí nevyvážeností. Kapela to nakopla a novým albem doslova proudí adrenalin. Ve jménu zkaženosti a agresivně houpavé chůze po ostří. Sarkom to ale mají pod kontrolou. Své disonantní choutky, kousek avantgardy v mardukovském prasopalu, i ty klasické groovy rytmy, které už sotva mohou někoho překvapit. Záleží, jak je s nimi nakládáno. A tady jim Sarkom nastavili velmi výhodné podmínky.


Novinka zní nadupaně a když už člověk nemůže a nemá náladu, stejně po chvíli objeví motiv, který mu předtím zůstal zapovězený. Ano, jsou tu místa, kdy výživná černota lehce opadne a kapela vsadí na experiment, nebo už zkrátka netiskne tak pevně, ale to se časem rozplyne v další várce rafinovanosti. Jo, přesně, Sarkom jsou rafinování vojáci black metalu. Takoví, co si prošli peklem, aby věděli, že zle už bylo a zlo je třeba brát víc s chladnou hlavou. Nebát se ho posunout blíž komerční rutině a přitom z ní právě komerční rutinu neudělat.

 


Exceed in2 Chaos je album, které nenudí. To se zcela příčí jeho vlastnostem. Solit to, posílat prkenné blasfemické topoření do nevěstince, kde je to prostě větší rajc, než solidně nalajnované domácí peklíčko. Támhle u sousedů, tady u těch od vedle. Sarkom to mají na háku a stejně tak to dělají naprosto profesionálně. Ne, tohle není blbý black, tohle je moc dobré představení, jak ho příkladně mučit a ohýbat, a ve finále vůbec nic neztratit z jeho primitivní podstaty. Moderna ano, chlív taky ja wohl. Tenhle chytrý randál prostě můžu.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Pepa9 / 2.12.22 10:58

Ahoj, musím zde úplně výjimečně zareagovat na recenzi. Toast jsem si pustil úplně náhodně při letu Qatar airways (nepochopitelné, co mají v nabídce hudby:-)) NY i Crazy Horse mám naposlouchané až na půdu a vím, co od nich čekat. Když jsem však uslyšel Toast, prostor a čas se rozplynul a zůstalo jen tady a teď. Neskutečná síla, jediné, na co jsem se vzmohl, bylo utřít slzu, která mi vhrkla do očí. A stále to gradovalo. Až ke dvěma posledním "peckám", How Ya Doin (takto jedné z nejniternějších písní) a Boom boom boom. Takže jsem to poslouchal stále dokola a než jsem se vrátil domů, už jsem měl na stole koupený vinyl. Je to rozhrkané, neučesané (jako vždy), ale hluboké a opravdové. Každopádně se Toast po třetím poslechu stal jednou z mých nejdůležitějších desek vůbec. Nevím, čím to je a proč to je, ale to není vůbec na místě, protože s tím stejně nemohu nic dělat a po pár tónech jsem na cestě po všehomíru. Tak mi to nedalo a musel jsem sem připsat doušku. S touto deskou Young asi nezboří hitparády, ale sáhl s ní hodně hluboko ku srdci. A teď tedy k tomu vinylu:-) Nelhali. Je to nejhůře zpracovaný vinyl, který jsem za poslední léta viděl. Obal, kde jsou špatně čitelné nápisy, vrátit obsah do obalu je nadlidský úkol. Vtipné je, že má výtisk tři strany a čtvrtá je prázdná:-) O gramáži ani nemluvím. A zvuk eeeh... nooo.. tak jako... oni se to jednou jistě naučí. Jako by tím chtěl vydavatel podtrhnout výjimečnost nahrávky. Protože když se podaří vytáhnout desku z obalu, nezlomit jí při tom, nasadit jí na talíř, přenoska se zahryzne a kytara zaržá, to je věru událost hodná povstání Fénixe z popela.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky